Kikudžiro

Krásný film. Rozhodně se mi ze všech zhlédnutých filmů od Kitana líbil nejvíce. Přitom právě Kikudžiro se žánrově od filmů Takeshiho KItany liší nejvíce. Nenechte se zmást, na Yakuzu taky dojde ba pouze epizodicky. Kitanův rukopis je opět znatelný, pomalé, poetické plynutí děje a tentokrát zapojuje bizarní vedlejší postavy a zábavnou road movie, které je rozděleno do epizod. Kitano skvěle balancuje s dávkou humoru, vážnosti a ryzí krásy. Do toho návykovou hudbu a máme tu japonského Kolju za plný počet :) Doporučuji ke zhlédnutí! (29.08.2012)

Road-movie mísíci "laskavou" lyriku s infantilně groteskním humorem by stylem každý zařadil spíš například do Francie, než do Japonska - země samurajů, úchyláků, milovníků mangy a gangsterů. Přesto právě díky takto nezvyklému prostředí získává Kikudžiro punc neobvyklého dílka které chytrého diváka nechce jen dojmout, pobavit a pokud možno neurazit, ale zaujmout ho trochu víc, unést ho mimo reálný svět do fantasie a hravě anarchistického blbnutí. Ve většině komentářů se tu zmiňuje Kolja... to je těmi stopovými prvky děje snad i pravda, ale mě napadá spíš srovnání s Michelem Gondrym, kterému je tento styl nepomněrně bližší. A o děj tu opravdu vůbec nejde, respektive se tu takřka nevyskytuje - a to je nejspíš i největší vada filmu, který přestává být filmem a stává se pouhým slepencem scének bez nějaké vnitřní provázanosti, což rozmělňuje i jinak vcelku zajímavou závěrečnou pointu. 8/10 (03.08.2009)

Z japonský kinematografie mám nakoukanejch pár šogunů a gora bílýho psa a tím to hasne. Absolutně jsem netušil, že japončíči uměj humorovat v takovým rozsahu jako tady předváděl dotyčnej strejda. Občas když ze sebe vypálil nějakou tu perlu, jsem jen nevěřícně otveřel pusu, která až po chvíli ze sebe začala vydávat ony otřepané zvuky haha-hihi-hoho. Film krom vynikajícho humoru serviruje s citem vyprávěný příběh vztahu mezi japončíkem a japoncem. Klidný a dlouhý záběry kamery byly balzám pro moje kukadla a celý příběh na mně působil jako příjemná relaxační koupel. (18.12.2012)

Tohle není ani tak film, jako vyprávění. Příběh citlivý, úsměvný a lidský s typickou asijskou náturou, která čiší jistým těžko popsatelným druhem energie. Když si vezmete film, dostanete rychlé mihotání děje, rychlé střihy mezi jednotlivými scénami, ale tohle tady neplatí. Jak už jsem zmínil, tady jde spíš o vyprávění, takové jaké si alespoň jednou za život odbudeme, když vyprávíme kamarádům, nebo známým něco, co si naše fantazie nějak poskládala dohromady. Vyprávění protkané jakýmisi nápadnými znaky road-movie. Takeshi Kitano je zručný vypravěč a neméně schopný režisér. S typickým hereckým projevem, kolíbavou chůzí, zabarvením hlasu, dodává svým filmům originální a osobitý ráz a šmrnc. Nevím jestli je Kikudžiro tak zvláštně pojaté, ale tady mi právě ten Takeshiho styl příliš nezapadl do dění, které se na "plátně" rozvíjí. Jasně, tohle není samurajské drama, ani akční gangsterka, ale do obou těhle žánrů si jej dovedu zařadit mnohem lépe. Krom té provázané úsměvnosti, která je spojena s nitek jednotlivých situací, jasně vyniká hudební doprovod skladatele Joea Hisaishiho, který svou poetickou barvitostí pomáhá lidsky citlivé téma dostat na tu správnou úroveň vnímání. Protipól pro Kitanovu osobitost v podobě dětského herce Yusuke Sekiguchiho skvěle podtrhl atmosféru, zvýšil ten už několikrát omílaný citlivostní potenciál. Ale přesto nemůžu dát plný počet. Takže tady to bude za 4 hvězdičky rovné. Těžko říct, jestli mi Kitano opravdu přišel oproti jiným svým snímkům tak málo uvěřitelný, ale to co filmu a hlavně příběhu jako takovému nejde odečíst a co je prostým a holým faktem, to je ta jeho nepředstíraná opravdovost. (24.01.2005)

I přesto, že Kikujiro urazí a okrade snad každou postavu ve filmu, tak je tohle asi jeden z nejmilejších filmů všech dob. Meditativní cesta plná kitanovsky bizarního humoru, ale i dojímavých a procítěných scén, které fantastická hudba Joea Hisaišiho pozvedává na úplně novou úroveň. Uznávám, že japonský humor nemusí být pro každého, ale s kým ani trochu nehne legendární scéna na pláži, tak ať už neočekává, že se někdy dojme během sledování filmů. "Něco mi spadla do oka" count = 5x. 100% (11.09.2013)