Běž, chlapče, běž

Podobnejch příběhů se za války asi odehrálo stovky, není se čemu divit. Rači bych snad taky zdrhnul hladovět do lesa, než hladovět v ghetu s vyhlídkou na koncentrák. Tohle je narozdíl od "Z Paříže do Paříže" příběh jednoho klučiny, se kterým se osud taky zrovna nepáral. Naštěstí na své cestě potkal jednu moc hodnou paní, která ho naučila jak se správně maskovat. Příběh je to krutej od začátku, ale když ten prcek přijde o ruku, tak to mi už přišlo jako fakt krutá rána osudu. Klobouk dolů před všemi uprchlíky, kteří se tímhle způsobem vzepřeli náckům a vzali osud pevně do svejch rukou, v tomhle případě do jedný ruky (sorry za černej humor) :o) (11.12.2020)

Skutečný příběh desetiletého židovského chlapce ( ten se ukáže na konci), který dokázal přežít v nacisty okupovaném Polsku. Hardcore verze Chlapce v pruhovaném pyžamu, která mi dokazuje zase (!!!) , že ti Poláci umějí tu historii pořádně využít ve filmu a zainvestovat tak, aby to byl film hodný Hollywoodu. Při srovnání s českou kinematografií musím furt brečet a zamýšlet se, jak to že Poláci, kterým jsme se nedávno smáli mají oscarové filmy ( Ida, V temnotě ) velkofilmy ( famózní drsná Wołyń) nebo technicky americké filmy ( Město 44) a my za posledních deset let uděláme jedny Lidice. (04.03.2017)

Němci tu adaptaci vzali překvapivě poctivě, včetně toho že asi 95% dialogů je v polštině a polských herců tu je také výrazně více než německých. Pro producenty je vždycky výhra najít herecky nadaná dvojčata. Kamil a Andrzej Tkaczovi zvládli hlavní roli tak dobře, že v podstatě sami utáhnou celý film. Režisér se z tématu naštěstí nesnažil udělat doják a vypjaté scény zbytečně nešponuje. Na jedničku je i práce kameramana, takže vznikl opravdu silný a dobrý film. (20.06.2014)

Na tenhle film jsem se chystal už několik let. Naposledy jsem si ho chtěl pustit předtím než jsem šel do kina na film Nabarvené ptáče. Jenže na to o5 nebyl čas. Včera běžel v TV a já si řekl teď nebo nikdy. Pokud bych měl srovnávat tenhle film a Nabarvené ptáče (oba filmy mají podobnej příběh) tak na mě jednoznačně víc zapůsobilo Marhoulovo Nabarvené ptáče. Podle zdejšího hodnocení je vidět, že divácky přijatelnější je ale tenhle film. (28.11.2021)

Silný příběh, jehož filmovému zpracování nelze příliš co vytknout. Snad ta scéna se zastřeleným pejskem a jeho pohřbíváním byla pro mě na hranici citového vydírání. Ovšem, pokud se Marhoulovi podaří v zamýšlené adaptaci Kosinského Nabarveného ptáčete udržet románový tón vyprávění neuvěřitelně syrových událostí, bude Běž, chlapče, běž považováno rázem za selanku z polského válečného venkova. (01.11.2014)