Lady a Tramp

Další z řady nesmrtelných Disneyovek,které okouzlují malé i velké diváky stále a pořád.Nádherný psí příběh je kouzelně napsaný a animovaný(v té době to nikdo jiný takhle neuměl) a psí romantika z něho přímo sállá(špagetová scéna je prakticky kultovní a nesmrtelná).Ano,je trochu sentimentální a místy možná i dětinský,ale to je právě jeho nejvyšší trumf,protože právě tohle přece vidět chceme,no ne?Jasně nesmrtelných 100%. (03.02.2011)

Metaforicky roztomilý a v zásadě pravdivý film (postoj lidí ke psům), místy však také příliš sentimentální a nudný. Vzhledem k roku výroby přesto v mnoha ohledech obdivuhodný snímek, zejména co se týče propracovanosti animací. Všimněte si, jak neskutečně realisticky vypadá běh majitelů Lady k domu na konci filmu! 60% (08.07.2011)

Ano, i pro mě je to skvost z 50tých let minulého století. Scéna se špagetama je celosvětově proslulá,ale pro mě v tomto případě ne ta nejdůležitější. Celý film je nádherně vytvořen a "přesunutí" lidských postav na druhou kolej v podobě neukazování lidí od pasu nahoru (ano,pár výjimek tam je), ale i přesto - divák se více a intenzivněji soustředí na psí postavy a tím je to také stěžejní. Krásná hudba, grafika a téma nenáročné, ale přesto tak krásně podané, že si film ráda pouštím hlavně na vánoce při zimě a teplém čaji :) Hudební části jsou velmi "nenásilné" a v podání pejsků, kteří se chovají jako lidé, je velice zajímavé sledovat, co všechno zde pes dostane z lidského hlediska do vínku za schopnosti a dovednosti :) (21.09.2014)

Příběh Romea a Julie ve psím provedení se šťastným koncem a určený pro děti. A nejen pro ně. Film jsem viděl jako malý kluk asi před třiceti lety v kině, v té době se hrálo hodně dysneyovek, ale oproti jiným, si tento film pamatuji nelépe. Což samozřejmě nebyla pravda, neboť po včerejším shlédnutí jsem zjistil, že z příběhu už jsem hodně zapomněl, ale zůstaly chutě a pocity. Vím, že v dětství na mne silně působily vztahy mezi oběma hrdiny, nechápal jsem, proč náhle Lady Trampa nechce, když se ve psím útulku dozvěděla některé intimnosti z jeho života. Vůbec všechny zmínky o antouškovi, jeho povoz, psí útulek a možnost, že psa někdo utratí, ve mně vzbuzovaly ohromný pocit nebezpečí a strachu o hlavní hrdiny. Scéna, kdy Baryk skončí pod převráceným povozem a vy máte za to, že zemřel, je tak silná, přestože velmi jemně pojednaná, že i dnes mne vzala u srdce a byl jsem moc rád, když jsem v závěrečném happy endu zjistil, že Baryk žije. Nedalo mi to, abych při sledování filmu nesrovnával dřívější dysneyovky se současnými animáky. Lady a Tramp je zvláštní film, není to pohádka, pokud jako pohádku nechápete to, že zvířata spolu mluví, ale mluví jenom mezi sebou a nikoliv s lidmi. A když už jsme u toho mluvení, nikdo nepronáší hlášky, ale smysluplné věty, které slouží příběhu. Jako v každé správné klasické dysneyovce se i tady zpívá, ale opět nikoliv samoúčelně, jak tomu bývá dnes. Jo to byla doba, kdy se ještě točily krásné animáky a kdy byl obsah příběhu důležitější, než forma jeho vyprávění. P.S.: Moje dvě kočky mne donutily, pod hrozbou poškrábání, dopsat tuto doušku: Tento sentimentální film vyzdvihuje neexistující city u psí rasy a naprosto politicky nekorektně vyobrazuje členy nejušlechtilejšího živočišného druhu, to jest kočky. (14.12.2005)

Lady a Tramp, kdo by neznal tuto psí dvojici?! Příjemný příběh dvou odlišných psíků, jenž se nakonec protne a je z toho láska. Klasický disneyovka, která i po těch neuvěřitelných letech, má stále co nabídnou. A kdo by neznal scénu se špagetami, jako by nebyl ;-) Krásná disneyovka, která nabízí radost spíše těm nejmenším. (02.08.2009)