Osmy

,,Budeš mně mít ještě ráda když budu jezdit s multikárou?'' ---- Strach ještě stihl zažít kousek toho hnoje jménem socialismus a tak Epsteinův scénář zručně a autenticky zrežíroval. Pamětníkovo srdce skutečně zaplesá (ano takto psáno je to krapet zvrácené) nad tou neskutečnou přemírou detailně upravených exteriérů či interiérů. Stejně jako u Santiniho nás tu čekají vymazlené průhledy - tentokráte do let osmdesátých se vším co pamatajeme a co nám dnes už připadá až neskutečné... Pravda, někde máte sice pocit, že ten Trabant už v minulém záběru byl, či ten bus Karosa 11 jinde před chvílí projel, ale to bylo spíše tím, že jsem se na to vyloženě soustředil. Ono udělat správné kulisy je totiž důležité. Velmi důležité. Jinak hrozí, že z filmu znázorňující normalizační hnus uděláte syntetické Rebely Renče, navíc přibarvené a aromatizované. To se ale naštěstí nestalo a já opravdu žasl u oživených vzpomínek jak hnusně olezlá naše města byla s popelnicemi před domy, které leckdy celé dekády podepíralo tesané dřevěné lešení. Sázka na Trojana a vůbec na celou tu skvadru zde hrající se skvěle vyplatila. Pravda, Richard v jednom dni zažije tolik katastrof co někdo za celý život, nicméně jak se říká: když je smůla po*erete se i na záchodě a ta doba opravdu nebyla jednoduchá! :-). Ačkoliv je film vtipný, celkově z něj mrazí. Intenzivně jsem to cítil, když za Trojanem přišla sekretářka Babčáková s prosbou o získání magneťáku a větou : ,,Jsem ráda, že jste to podepsal - Držíme vám pěsti! Bojujete i za nás! '' Dnešní mladí asi nepochopí, že film není až tak karikaturou a komedií jako spíš celkem věrným byť krapet koncentrovaným obrazem své doby. Doby tak šílené a neskutečné, že se tomu dneska člověk musí smát. Buďme vděčni za ten luxus svobody a možnosti smíchu... Je ještě celá řada míst, kde jiní Richardové bojují na OPBH za spravení stupaček, či podplácí zubaře lahví chlastu aby mu u vrtačky zapnul i chlazení... ! :-) Souhlas s ostatními. Tohle mohlo jít směle do kin. Já dávám 5 myslivců. * * * * * (22.03.2016)

Nezvyknem hodnotiť, ani sa odvolávať na komentáre kolegov, ale v tomto prípade spravím výnimku. Komentár Radka99 vyjadruje presne to, čo by som ja inými slovami vyjadriť nedokázal. Takže sa pod tento komentár podpisujem, aj keď nie som na mol, nikto mi nestrká podpisový arch pod nos a zajtra nebudú moje meno hlásiť v nejakom rozhlase zatiaľ nevlastnenom zbohatlíkmi. (18.12.2014)

V prvom rade musím povedať, že som veľký fanúšik českým snímkov, a obzvlášť komédií. Česi ako národ filmársky disponujú humorom, ktorý je pre našinca rovnako špecifický ako pre Angličana mlieko v čaji. Pri "Osmách" však musím sucho skonštatovať, že ma Jiří Strach nijak mimoriadne nepobavil. Koľko krát sme tu už mali námet vyobrazenia socializmus ako najväčšieho nepriateľa ľudu? A následne toho čo sa mu postaví, za "hrdinu"? Už je to trápne. Navyše omnoho tragickejšie na mňa pôsobí terajší režim, ktorý má za 20 rokov viac obetí a návalu prepadu strednej vrstvy k chudobe ako žiadny iný. Tak sa teda kyslo zasmejme, no svojim predchodcom so spoločnou tématikou tento film nesiaha ani po otlak na palci. (26.12.2014)

Nezpochybnitelnou zásluhu na kvalitě filmu má jeho herecké obsazení. Svižný, vtipný snímek, v němž se za 80 minut přihodilo mnohem více, než v některých jiných filmech za 2 hodiny. Jen bych podotkla, že tramvaje v sedmdesátých letech určitě neměly čísla na displeji a kandelábry nebyly šedivé, leč dole červené a nahoře žluté. Ty dobové nereálie trošku kazí dojem. Což společně s zimou v letním kině Kinematografu bratří Čadíků uloupilo jednu hvězdu. (16.09.2017)

Dobu plnou šedi a podpisů, ovlivňující životy nejen samotného podpisovatele, dokázal Jiří Strach podchytit perfektně. Jeho jemná režie ve stylu devadesátých let vyprávějící o letech sedmdesátých mě hodně bavila. Skvělý výběr herců v lehce tuctovějším scénáři (trable s děťátkem, s bydlením plus celková zbytečná zamotanost) který se hezky rozjel, ale musel přibrzdit. Delší stopáž by mi, v tomto případě, rozhodně nevadila, některé šedivé osudy si říkaly o dokončení. Svět každodenní byrokracie, korupce, protekcí a státních perzekucí. Co člověku v tomto světě zbývá hledat? Snad jen Gräfenbergův bod. Nenucený "normální" humor i skvělé drama. (14.12.2014)