Osmy

Je hrozně příjemné, když vám zase po dlouhé době nabídne česká produkce něco jiného než Vydru vyprávějícího Lauferovi trapné vtipy, tendenční festivalové lkaní uvědomělé Polky nad flambujícím se psychotickým studentem, po kterém by měl třeba Troška rozhodně vrátit úder a vrhnout se na životopis Walensy či rymejk Pana Wolodyjowského, nebo jiné mementní kňučení, jak nám bylo zle v dobách, ve kterých prakticky neexistoval existenční stres. Nebylo, kurva, nebylo! Já bych tedy raději znovu stál frontu na banány, jezdil ve stodvacítce, walkmana měl jen kam až dosáhne prodlužovačka k Unitře a mohl akorát tak do Jugošky, než abych se musel lopotil kvůli tomu, aby mě Všeobecná zdravotní neodmítla léčit, až mě z toho tady trefí šlak, socka s berňákem mě stáhly o skoro čtyřicet procent úspor na cigoše, vládní výlety, Béma a Metrostav, a s tím zbytkem v solidní bance aby pak nějaký dravě kapitalistický pamrd zmizel na Bahamách. V těch dobách bývala totiž ještě i bezstarostná prdel a já jsem dalek toho, abych tu hřímal nad zcela neseriózním hanobením angažovaných Mejlových mastňáků a chrchlajících dramatiků se směšně krátkými kalhotami jako ten, ve vlastní důležitosti utápějící se, aluzorně neuvěřitelný pyj Ámos99. Toho patrně v sedmaosmdesátém nevzali na pajdák, protože kvůli chabé tělesné konstrukci odmítl Spartakiádu a sysel pro tumor spolu s tou chabou kolektivní pamětí mu ozářili v uranových dolech. Ne, já našel v Pelíšku Občanský průkaz, příjemně naladěn nostalgicky zamáčkl slzu a sehranému trojbobu Strach-Epštajn-Trojan bych bez váhání kryl záda i na swingerspárty, a to nejen před Radkem. Doufám, že strýčka Fida, jakožto jednoho z nejlepších současných českých režisérů, neopustí ucho na fantastické herce a scénáře ani tvůrčí zápal a talent, a až se Danek Hnědý bude rozhodovat, co s Infernem, George Fear bude jasnou volbou. A kdyby to náhodou mé koncesionářské poplatky nepokryly, tak aspoň to Sedmiprdelí, prosím. (16.05.2014)

Náhodný hrdina, který "podepsat" ani moc nechtěl, a jeho (doslova) posraný den. Scénář vypráví o normalizační realitě, aniž by hystericky křičel o tom, že Češi jsou prodejné svině/zbabělci/děvky. Epstein ví, co chce říct, a na rozdíl od spousty tuzemských kolegů ví i jak to udělat důstojným způsobem. Herci byli vesměs skvělí, hlavní hvězdou je ale Jiří Strach, ze kterého vyrostl ostřílený profík. (20.10.2015)

Skoro váhám nad pátou hvězdou. Mimořádně vydařený český film. Reálný socialismus v naprosto věrné podobě, výtečné dialogy, špičkoví herci hrající na horní hranici svých schopností (Josef Dvořák, Krobot, Navrátil, samozřejmě Trojan...). A hlavně při veškeré grotesknosti a nadsázce přesně vystižená atmosféra oněch let, přičemž k tomu nejsou zapotřebí ani silné svaly ani ufňukané bolestínství. Celkově veliké pochutnání. (21.12.2014)

Po dlouhé době pořádná česká komedie s hrdinou sympaťákem, který krom, inkriminované opilecké příhody, má zkrátka nešťastný celý den, a každou situaci smolnou a zapeklitou. Chvílemi, v určitých situacích mi Ivan Trojan přišel jako Pierre Richard. I když ve vzduchu visí nádech dramatična, o čemž vypovídá i popis děje, pan Strach, zkrátka nedopustil toho, abychom se dočkali nějakých hořkých konců, dramatických linek, či jiných katastrof. Zkrátka úsměv vydrží od začátku až do konce. A to je přesně to, čeho je v novodobé české filmařské company nedostatek. Ty čtyři hvězdice dávám pouze za zbytečně nedořešené situace, které by mohly filmu pomoci, jak v délce, tak i k větší spokojenosti. (15.12.2014)

Líbilo. Počet hvězd zaokrouhluji dolů, protože ten film je jen "slušný", ničím zvlášť zajímavý. Ale na to, že od Epsteina i Stracha mám v tomto ohledu nulová očekávání, je to dobrý, dá se doporučit. Některé věci jsem nepochopil, hlavně, proč by mělo být jeho zbouchnutí patnáctileté holky společensky přijatelnější než synovo (a vůbec způsob synova nátlaku v této věci). Některé věci jsem pochopil, ale neocenil, třeba symboliku brodění se v hovnech (jak tady někdo příhodně píše, podstatně kratší by ten film byl podstatně lepší). Jinak vcelku hezky koncipováno i provedeno. Trochu nouzově naroubovaný epilog s G-bodem, trochu marný začátek, ovšem hned scéna podpisu je sice dějinně takřka nemožná, ale nádherná (démonický vlasatý disouš s propiskou proklatě nízko - a konec konců jde tady o fakt hrdinova opileckého podpisu, nikoli o historickou ilustraci). Četné dobové propriety potěšily, k různým věcným nesrovnalostem i tvůrčím marnostem viz Radek99 a honajz. Většinu jevů, postav a jejich chování lze nicméně přijmout jako hodnověrné symbolické reprezentanty, aniž by musely být přísně realistické (vyjímkou je mnohokrát zde zmiňovaná hloupě přepálená a vlastně trochu přebytečná postava dychtivé milenky z nepracoviště). Komediální setření závážnosti tématu mi nebrání považovat tento film za vhodnou výchovnou pomůcku pro mládež. A opět se mi potvrdilo (viz hrdinovo zaměstnání snů v účtárně OPBH), že za komoušů bylo líp - teda pokud jste nepotřebovali svobodu slova nebo instalatéra. (15.12.2014)