Torzo

To bych nikdy nevěřil, kolik se v sedmdesátých letech vyskytovalo na italském venkově různých deviantů a zvrhlých jedinců, kteří rádi pozorují za bukem mladá děvčata s vyplazeným jazykem. A to nemluvím o vrahovi, jehož motivem nebylo sexuální uspokojení, ale asi radost ze zabíjení a množství krve, ale o místních buranech, kteří se sešli v druhé polovině filmu na náměstí a zírali na přijíždějící krasotinky se slintající hubou, že jsem se v tu chvíli snad i styděl, že jsem chlap. Náš vrahoun má zálibu v zabíjení a jeho motiv a totožnost se samozřejmě dozvíme  až na konci tohoto povedeného snímku. Hlavně jde o to s jakou precizností a možná i radostí své oběti kuchal a že jich nebylo málo. Ve filmu vidíme mnoho nahoty a také mnoho krásných italských žen a to asi hlavně proto, že tento film produkoval slavný italský producent Carlo Ponti, který měl rád krásné ženy a jednu z nich si dokonce vzal. Nemluvím o nikom jiným než o první dámě italského filmu, kterou zná celý svět pod svým uměleckým pseudonymem Sophia Loren. První půlku, která se odehrává ve městě Perugia jsem se tak trošku rozkoukával, ale v druhé půlce, která se odehrává v malém italském městečku Tagliacozzo, které se může pyšnit nádhernou scenérií jsem byl napnutý jako struna na nefunční kytaře, protože napětí gradovalo  a postupně jsme se úspěšně dostali do konce, kde bylo vše uspokojivě vysvětleno. Pro všechny milovníky italského filmového žánru Giallo je tento film povinností a dokonce jsem se na internetu dozvěděl, že tento film je nejoblíbenější italský thriller filmového režiséra Quentina Tarantina. Režisér Sergio Martino je mistrem tohoto filmového žánru a podle místního hodnocení si myslím, že tento žánr je v našich končinách vcelku oblíben a proto se přidávám se svým hodnocením a dávám zasloužených 80%. (02.11.2021)

I Corpi presentano tracce di violenza carnale (Těla prokazují stopy znásilnění) je giallo které se zaryje pod kůži a už nepustí. Snímek vyniká především dusnou a nejistou atmosférou kterou podporuje vynikající hudební doprovod Maurizia De Angelise. Martino je zručný režisér který ví co na diváka platí. Provedení vražd není sice nijak výjimečné ale to vše mi vynahradila poslední půlhodinka která je napínavá a nervy drásající. Takže doporučuji shlédnout už jenom kvůli těm krásným , odhaleným dívkám:-) (02.06.2008)

Erotika není všechno. Tento film nemá moc propracovaný scénář, což je pro italská gialla normální. Ovšem už dlouho se mi nestalo, že bych si hned na začátku tipl vraha a trefil se přímo do černého. V giallu by přece měl být vrah někdo, do koho bychom to vůbec neřekli. Oběti se navíc smrti moc nebrání, což nám sice umožňuje sledovat větší pole působnosti zabijáka, ale přeci jen je to proti logice. Film určitě nenudí a některé scény, jako například ta v bažině, jsou velmi povedené, ale to mi prostě moc nestačí. Celkově takové slabší tři hvězdy. (10.07.2011)

V první půlce softeroťák s několika děsivými momenty (bažina rulez), ve druhé nervydrásající horor, kdy u scén s mlékem a klíčem jsem měl málem infarkt :) Závěr a motivace vraha jsou slabší, ale právě perfektní druhá polovina to celé táhne hodně nahoru. A koneckonců, slečny v té první jsou dost pěkné. (02.09.2017)

Talianska slasher kriminálka s ľahkým erotickým nádychom (asi preto dosahuje také vysoké hodnotenie), v ktorej gore spĺňa adekvátnu kvalitu vtedajšej doby. Dnes už sledujem tieto filmy s akousi nostalgiou, kedy príbeh, herecké umenie či logika správania postáv (až na pár detailov) síce spĺňa najprísnejšie kritériá, no prevedenie násilných scén v detailnom zábere akoby spracovali žiaci ZŠ. Celkom potešil záver s pomerne prekvapivým rozuzlením, no a aj vďaka nemu udelím - 60% (13.01.2016)