Láska, soudruhu

Že láska vládne napříč ideologiemi víme už dávno a tohle koprodukční cosi žánr romantické komedie nikam neposunulo. Předně tu nebylo prakticky nic vtipného. Hádkova postava, která měla asi největší komediální potenciál, zůstala trestuhodně nevyužita a podle mě byla i špatně obsazena. Budař, který se ve filmu také mihl, by na roli pasoval lépe. Lee Harvey Oswald, Gagarin či náměstek ministerstva zamilovaný do hospodyně, což byly prvky, které snad měly rozesmát, působili vyloženě trapně. Prkenný byl i Etzler a jeho vzdychání po Kati Outinen působilo značně nedůvěryhodně. Jediné, co mě trochu zaujalo, bylo sympatický projev Veery W. Vilo, ale to je sakra málo. 30% (06.11.2014)

CITÁT - Čest práci......Velmi zajímavé jméno zazní asi po půl hodině příběhu. Překvapilo mě a vyvolalo mrazení. Ale nebudu prozrazovat. CITÁT - Musím se vrátit domů a zjistit, kdo ji zabil......... Já se bavil. Je to zvláštní pohled do ne tak vzdálené doby. Je to slušné a musí se překonat zeď. CITÁT - Musím se vypořádat s potenciální mezinárodní krizí....... Je to opravdu o lásce z jiné doby a já si to užil. (04.11.2014)

Romantická komedie odehrávající se ve Finsku v roce 1962, kde SSSR pořádala jako nástroj své propagandy v kapitalistické zemi nějaký kulturní festival , kterého se účastnili i čechoslováci v jazzové kapele. Téma celkem zajímavé, atmosféra filmu taková pohodová ( severská filmařina stylem Na akci času dost ). Je to více finský film než český , ale s českými herci. Západní pohled na východní blok je trochu přikrášlený ( že nešlo odeslat žádný dopis na západ apod. ) ale celkem fajn film. (24.05.2016)

Ten nápad měl potenciál, ale někde se ztratil. Moc nefunguje spojení romantiky a situačního humoru, scénář má vůbec víc much, než je zdrávo. A co herci? Mezi Kati Outinen a Miroslavem Etzlerem nebyla žádná chemie a byl tedy problém věřit, že by spolu kdy něco měli. Kryštof Hádek jako jeden z mála vybalancoval romantickou postavu i naivního blba s nabiflovanou socialistickou propagandou. Z vedlejších rolí mě nejvíce bavila Laura Birn, která se zřejmě hodlala spojit s proletáři všech zemí světa. Možná byl někde humor pochopitelný jen pro Finy, ale spíš to i tam je jen podprůměrná taškařice. (22.05.2016)

Láska, soudruhu je takový žánrový paskvil, který se chvíli tváří jako nevážná komedie a vzápětí jako hrozné drama. Nicméně jako celek to funguje a s velkým nadhledem se můžete podívat, jak to asi vypadalo na Mezinárodním festivalu mládeže. Trošku mi vrtá hlavou, co tam dělal padesátiletý saxofonista, ale rozhodně to je méně do očí bijící než opilý Gagarin balící finskou dorostenku. Ono tvůrci si takových hloupostí vymysleli více, až jim uteklo to nejhlavnější a to je hlavní dějová linie, která je tuctová a šíleně předvídatelná. Na druhou stranu film je zasazen do finské metropole v 60. letech a díky zastoupení všech jazyků působí velmi autenticky a má skvělou atmosféru. Pochválit také musím hlavní aktéry, zejména Kryštofa Hádka, který zapáleného komunistického pionýra zahrál skvěle. Připočtu-li k tomu pár povedených vtípků, jakým bylo například vysvětlování swingu, tak se jednalo o celkem slušnou podívanou. Moje hodnocení 60%. (02.09.2014)