Smrtící Avalon

Zvláštní film...a bohužel naprosto nezajímavý. 106 minut vlekoucích se jako želva po endoprotéze, nulový scénář, strašné herecké výkony a totálně zmatená režie. I když možná v tom všem smysl byl - jenže kdo by ho hledal? Proč ztrácet čas filmem, ve kterém po čtvrthodině následuje pětiminutová "umělecká" scéna, která je vlastně jen sestřihem toho, co jsme už viděli? Samozřejmě v proházeném pořadí, se spoustou prolínajících se flashbacků, tajemných pohledů a s chorálem v podkresu...Vizuální stránka působí v prvních okamžicích příjemně, postupem času (s nulovou vypovídací hodnotou filmu) se ukazuje jako samoúčelná masturbace. A to nemluvím o poslední části filmu, která velmi násilně přejde do klasického vizuálu... (11.12.2006)

Veľmi rozporuplná záležitosť, ktorej námet sľuboval predsa len viac. Osobne mi nesadla vizuálna stránka filmu, kde sa tá rozporuplnosť prejavuje minimálne rovnako, ako v scenári. No a do tretice sa tá schíza ukazuje aj v netradičnej koprodukcii, čiže je to tak divné, ako to aj znie....Japonsko a Poľsko, skôr by som povedal, že Japonsko verzus Poľsko. Výsledkom je remíza, ale keď ste očakávali víťazstvo, považujete ju za prehru. (05.08.2016)

Po zvážení mažu své dosavadní hodnocení. Z odstupu se mi i nedostaky Avalonu jeví jako určité přednosti. To, že celou dobu působí film poněkud "chudě" se započítává jako plus právě díky závěrečné pointě. Virtuální realita může působit podstaně skutečněji než život a naopak život jako by byl jen plochou virtuální realitou. Stále platí, že zápletka tohoto filmu není originální, našli bychom paralely k filmům jako eXistenz nebo Matrix. Pro režiséra Mamoru Oshii jde však zřejmě o téma velmi osobní, o čemž svědčí, že se k němu neustále vrací. Asi platí, že Ghost In The Shell je efektnější a možná i povedenější, ale i Avalon stojí za zhlédnutí. Jenom příhledněte jako diváci k tomu, že vám film nenábídne ani mnoho akce ani mnoho vizuálních triků. A to se od sci-fi obvykle očekává. Mám-li tento film na závěr nějak pochválit, řekla bych: Mistrova ruka zde zůstává patrná. Jako v ostatních Oshiiho filmech hledají jeho hrdinové vlastní identitu, snaží se pochopit uspořádání a smysl všech věcí a nalézt recept pro štěstí ve světě, který snad ve všech Oshiiho filmech působí jako velmi pochmurné místo. Varování: Tento film (narozdíl od ostatních Oshiiho filmů) není animovaný! (18.02.2004)

Jak mohla dopadnout komprodukce Poláků a Japonců pod taktovkou (pro mnohé geniálního) anime tvůrce Mamory Oshîho (to skloňování je za trest…)? Experiment, který kombinuje „živé hraní“ s kompletním prostředím počítačové animace sklidil rozporuplné přijetí. Jedni ho oslavují, druzí minimálně „nechápou“. A já se přikláním k druhé skupině. On ten námět o blízké budoucnosti a jediné zábavě a šanci jak si slušně vydělat, je naplno se pustit do hraní virtuálních her. To že mají kupu vedlejších účinků teď není podstatné. Důležitější je ta prázdnota a sterilita, která ze snímků kouká každým druhým snímkem (fobie z cestovaní tramvají se tímto filmem jistě nezmenší). Strašně pomalé tempo, spousty nudných dialogů, absolutně nezáživný polský kompars a ten závěr je taky trošičku jinde. Jediné, co si od našich sousedů zapamatuji, je pohledná a neokoukaná Malgorzata v roli Ash a to, že polská filharmonie to umí pěkně rozjet. Bez těchto prvků by to hodnocení bylo taky jinde... (04.05.2007)

Patrně naprostý unikát - japonská produkce natočená kompletně v Polsku, v polštině, s polskými herci. Sci-fi o virtuální hře Avalon ale trpí mdlým a nejasným scénářem (marně se snažícím o filosofický podtext jako měl předchozí režisérův snímek, animovaný Ghost in the Shell) a mizernými hereckými výkony. Působivé vizuální stránce se vcelku daří maskovat mizivý rozpočet a společně se skvělou hudbou vytváří zajímavou atmosféru, proto nakonec ty trochu nadhodnocené 3. (23.07.2012)