Režie:
Anne FontaineHudba:
Bruno CoulaisHrají:
Fabrice Luchini, Gemma Arterton, Jason Flemyng, Isabelle Candelier, Kacey Mottet Klein, Mel Raido, Niels Schneider, Edith Scob, Elsa Zylberstein (více)Obsahy(1)
Martin se víceméně dobrovolně vzdal pařížských radovánek intelektuála, aby v normandské vesničce převzal rodinné pekařství. Z jeho mladistvých ambicí mu zbyla bujná fantazie a láska k literárním klasikům, hlavně ke Gustavu Flaubertovi. Když se do vedlejšího domu přestěhuje anglický pár se silně povědomými jmény, je z toho Martin celý pryč. Nejenže se noví sousedé jmenují Gemma a Charles Bovery, ale i jejich chování jakoby vycházelo ze slavného Flaubertova románu. V Martinovi celá situace probudí dřímajícího umělce a najednou mu nestačí vytvářet jen bochníky chleba, ale chce vytvářet celé lidské osudy. Krásná Gemma však Flauberta nečetla a rozhodně nemá v úmyslu si nechat jakkoli zasahovat do života... (Festival francouzského filmu)
(více)Videa (2)
Recenze (11)
Šest hvězd. Ne za film, ale za způsob, jak někdo dokázal využit erotický potenciál krásky jménem Gemma Arterton. Z profilu je v jednom záběru hodně podobná Laetitii Castě, v ostatních ale jako femme fatale kraluje a já marně pátrám v žebříčcích a paměti, jestli se v mé současné filmotéce prohání nějaká větší kočka. A Fabrice Luchini, co hrál ve filmu S Molièrem na kole, tomu dodává humorně-satiricko smutný charakter vypravěče. Od jeho prvního pohledu na Gemmu jsem ho naprosto chápal, a cítil s ním. Když se Gemma se světem v pozadí otočí od okna, každý básník zapomene verše, natož advokátsky stylizovanou odpověď. Ten konec je sice hodně free, ale co už, víc než příběh mě tady zajímal způsob, jakým se pracuje s obrazy ženy svůdnice, s prototypem nešťastné, ale nádherné dívky uvězněné v manželství. Jason Flemyng prototypem Jiřího Schmitzera, Niels Schneider je zase francouzským Ryanem Phillippem. Střetnutí lahodné francouzštiny s brilantní (patrně londýnskou) angličtinou, jimž je rozumět každé slovo (a to jsem si myslel, že jsem francouzsky nikdy neuměl). ()
Gemma na absolutním vrcholu své fyzické krásy, nikdy předtím ani potom z ní to erotické dusno tolik nevyzařovalo. Stárnoucí pekař se do ní zamiluje, a... to je vlastně všechno. Ani ona nedokázala vdechnout této zoufale generické jednohubce něco víc, než glorifikaci jejího zevnějšku. Zdá se, že patrně jediný důvod existence tohoto filmu spočívá v uchování zobrazení mimořádného půvabu tehdy osmadvacetileté Gemmy Arterton pro další generace. Vzhledem k tomu, že se nejedná o pornografický žánr, je to zoufale málo. ()
Zhlédnuto bezprostředně po (druhém) dočtení stejnojmenné komiksové předlohy Posy Simmondsová. Zatímco komiks hodnotím jako vrcholně zábavné dílko, které nápaditým způsobem navazuje na Flaubertovu literární klasiku a kreativně ji aktualizuje pro nové tisicíletí, film kvalit předlohy nedosahuje. Přitom se jí drží vcelku věrně: ve filmu je zachycena většina z knižního děje a vypuštěny byly pouze některé detaily, především ty ze začátku příběhu ohledně Gemminy minulosti a Charlesovy manželky a dětí. Film mi je ovšem protivný tím, co nového přidává k původní předloze - bylo cítit, že Anne Fontaine se rozhodla na látce zdůraznit především její komediální rovinu. Hlavně v samotném závěru jsem to shledal vážně otravné - scéna s příjezdem nových sousedů je nevtipnou fraškou, která shazuje jinak vcelku příjemný dojem z celého fimu. Jako problematické hodnotím i samotné obsazení - och bože, Gemma Arterton přece vůbec neumí hrát. Ne že by na tu krasotinku nebyl hezký pohled, ale její prkenný herecký projev je k uzoufání nudný a nevýrazný. Ta herečka vůbec neumí mluvit před kamerou, chodit, ani zahrát pitomou milostnou scénu (nemluvě o tom, že si na sobě musela nechat podprsenku, zatímco Niels Schneider se ve filmu vesele promenáduje, jak ho Bůh stvořil, kristebože!). Řekněte mi někdo, že nebyla pro svou roli vybrána jen proto, že má stejné křestní jméno jako titulní hrdinka! Když tak nad tím přemýšlím, od samého začátku jsem doufal, že by to mohl být jiný film. Takový, kde by Gemmu hrála třeba Diane Lane a Martina pro změnu Toni Servillo. Ne že by Fabrice Luchini byl špatný, naopak (ostatně tento film nebyl jeho první tvůrčí spoluprací s režisérkou, s níž už před před 6 lety natočil pozoruhodný film DÍVKA Z MONAKA, který si však nezískal příliš vřelé přijetí). V mých očích je toto prostě látka, která by snesla o poznání více "artovější" přístup. Takto vznikla pouze slušná francouzská komedie, která je sice příjemným osvěžením v záplavě unifikované hollywoodské produkce, ale nejvyšších filmových met se zde nedosáhlo ani omylem. Co na tom, že jsem film zhlédl v totálně natřískaném kinosále Světozoru v rámci Festivalu francouzského filmu - na film jistě vyrazila jeho cílovka (čti frankofilní hipsteři a staré báby, které měly potřebu se připitoměle hihňat všemu, co v tom filmu bylo nevtipné), která však v kontextu kompletní divácké obce představuje jen menšinu, a nedovedu si představit, že by tento film mohl aspirovat na výraznější komerční nebo kritický úspěch. Protože kdyby na to přišla řeč, já sám bych ho asi nikomu s čistým svědomím doporučit nemohl, na to jsem už příliš zhýčkaný mnohem lepšími evropskými filmy. Ale pokud máte chuť, jděte do komiksu, ten doporučuji všemi deseti. ()
Konecne sa Anna Fontaine ako reziserka ukazala, ze je schopna antocit kvalitny film, nielen same plane nudne dlhe roztahane srajdy typu Comment J´ai tué mon pere , Entre ses mains 2005 ap. Anglicky par sa nastahoval do francuzskej Normandie a spravaju sa ako postavy z isteho romanu. Reziserka netlaci na pilu, sceny plynu volne, ba i humoru trochu sa objavilo. Maximalne prijemna oddychovka, konecne po tomto filme sa oplati sledovat i rezisersku tvorbe Anne Fontaine 77 % ()
Romanticky prosluněná La Provence nikdy nemůze být úplně špatná. Dámské provedení "Dobrého ročníku", které je méně komediální a snažící se podle knižní paralely být víc dramatické/osudové, ačkoliv se to daří duchaplně uchopit až těsně před koncem. Oba dva přírůstky jsou však stejně okouzlující a pulzující ryzí vitalitou francouzského venkova. Vynikající kamera a střih, ještě lepší Gemma Arterton, které tohle bylo šité na míru a určitě nejen kvůli shodnému křestnímu jménu. ()
Galerie (44)
Zajímavosti (2)
- Martin (Fabrice Luchini) má v knižnici obraz Gustava Flauberta, autora knihy "Pani Bovaryová". (megajalec)
- Gemma Arterton nevedela po francúzsky ani slovo. Naučil ju jej priateľ Franklin Ohannessian, ktorý sa podieľal na produkcii filmu. (megajalec)
Reklama