Reklama

Reklama

Dvoudílný epos natočený podle románu Thomase Dixona „The Clansman“ (1905) sleduje dopad občanské války na dvě rodiny: Stonemanovy ze Severu a Cameronovy z Jihu, z nichž každá stála na jiné straně konfliktu. První polovina filmu se odehrává od vypuknutí války až po atentát na prezidenta Abrahama Lincolna a závěrečná část se zabývá chaosem éry rekonstrukce po občanské válce. Režisér D. W. Griffith svým velkorozpočtovým a umělecky ambiciózním ztvárněním let občanské války způsobil revoluci v mladém filmovém umění. Přelomový němý film uvedený do kin v roce 1915 se stal prvním hollywoodským trhákem. Byl to nejdelší a nejvýdělečnější film tehdejší produkce a umělecky nejvyspělejší film své doby. Zajistil budoucnost celovečerních filmů i přijetí filmu jako seriózního média. Epos o americké občanské válce (1861–65) a éře rekonstrukce, která ji následovala, byl dlouho oceňován pro své technické a dramatické inovace, ale odsuzován pro rasismus obsažený ve scénáři a jeho pozitivní zobrazení Ku Klux Klanu (KKK). (Film Europe)

(více)

Zajímavosti (45)

  • Film ovlivnil dle odborníků směr dalšího vývoje filmu jako umění jako takového. Se stopáží takřka 3 hodin byl delší, než kterýkoliv z dosavadních filmů, jejich délka tehdy byla kolem 20 minut. Snímek zavedl úzus celovečerních filmů. (Zetwenka)
  • V roce 1993 byl film slavnostně zařazen do Národního filmového registru. Černošští představitelé se snažili obřad přerušit protestní akcí pro rasistický obsah filmu. Kontroverzi rovněž vyvolalo zahrnutí snímku mezi klasické americké snímky. (Zetwenka)
  • Zrození národa se uvádělo v největších biografech ve městech jako Los Angeles či New York a se ziskem 18 milionů amerických dolarů se film stal jedním z komerčně nejúspěšnějších filmů 20. století. (Zetwenka)
  • Griffithovo dílo vzedmulo další vlnu rasové nesnášenlivosti a ukázalo, jakou sílu může mít film. Ku Klux Klan z něj přebral zvyk zapalovat dřevěné kříže a vzedmula se taková vlna rasistických pochodů, že byl snímek nakonec stažen z kinosálů. [Zdroj: filmkult.refresher.cz] (Duoscop)
  • Promítání tehdy vyvolalo bouře v kinosálech, které měli na svědomí naštvaní běloši. [Zdroj: filmkult.refresher.cz] (Duoscop)
  • Film má 1544 záběrů, což je mnohonásobně více, než bylo tehdy u filmu obvyklé. (Zdroj: kniha D.W. Griffith's 100th Anniversary The Birth of a Nation). (Duch217)
  • Ironií osudu bylo, že díky segregaci členové NAACP (The National Association for the Advancement of Colored People) nesměli film zhlédnout v kinech, ale musela pro ně být zorganizována zvláštní projekce. (Zdroj: David Bordwell, Kristin Thompsonová: Dějiny filmu) (Charlizee)
  • Bigotní líčení role Američanů afrického původu v jižanské historii vyvolalo žhavé spory. Mnoho novin, vlastněných bělochy i černochy, obviňovalo ve svých redakčních úvodnících Zrození národa z rasismu. (Zdroj: David Bordwell, Kristin Thompsonová: Dějiny filmu) (Charlizee)
  • V závěrečných scénách použil D. W. Griffith k zobrazení záchrany na poslední chvíli techniku křížového střihu. (Zdroj: David Bordwell, Kristin Thompsonová: Dějiny filmu) (Charlizee)
  • D. W. Griffith namontoval kameru na auto, aby docílil rychlé jízdy před cválajícími členy klanu ve vrcholné scéně záchrany. (Zdroj: David Bordwell, Kristin Thompsonová: Dějiny filmu) (Charlizee)
  • Film byl ve státě Ohio zakázán až do roku 1954. Krátkou výjimku tvořilo období mezi lety 1917 a 1918. (honzzaq)
  • Během zvukové éry byl film znovu uváděn s mezititulky, které byly oproti původní verzi filmu pozměněny. (honzzaq)
  • Lillian Gish do smrti popírala, že by se jednalo o rasistický film, navzdory pokračujícím protestům, že film zvelebuje Ku Klux Klan. (Kulmon)
  • Po tomto filmu byl D. W. Griffith obviněn z rasismu. jako odpověď natočil film Intolerance, ve které ukázal jak nebezpečná může nesnášenlivost být. (Kulmon)
  • Milton Berle prohlašoval, že se jako dítě zúčastnil natáčení, ale nijak to nemohl prokázat. (Kulmon)
  • Budoucí režiséři John Ford, Raoul Welsh, Elmer Clifton, Joseph Henabery, Karl Brown a Donald Crisp pracovali na filmu jako herci nebo členové štábu. (Kulmon)
  • První film Charlese Kinga. (Kulmon)
  • Filmový debut Monte Blue. (Kulmon)
  • Celý, více než tříhodinový, film vznikal bez jakéhokoli psaného scénáře, režisér D.W.Griffith měl vše jen v hlavě, herci jednali na základě jeho pokynů. V případě černošských herců, kteří se objevují v davových scénách, se dá pochybovat o tom, že věděli, k čemu záběry, v nichž vystupují, budou sloužit. (thestral)
  • V roce 2006 byl zvolen jako 7. nejkontroverznější film všech dob. (Kulmon)

Reklama

Reklama