Ve jménu syna

Církevní pedofilie léčená humornou a trochu nečekanou cestou pomsty. Režisér si vybral pro diváky smích na místo slz a krev na místo pár facek. Svým podáním nenabízí rozřešení ožehavého tématu morálních úpadků a excesů v katolické církvi, ale jednu z možných lidských reakcí na takové události v rodině v podání skvěle zahrané matky ukazuje vcelku expresivně. (30.06.2013)

Nepříliš povedený mix černohumorného vybíjení katolické církve (kterou režisér a scénárista v jedné osobě skutečně nešetří) a moralizování nad tématem odplaty. Scéna, ve které hrdinka (ač sympaticky zahraná) 30 vteřin za deště v autě brečí zkrátka příliš nefunguje poté, co sledujeme zhruba pětiminutovou přestřelku v kostele, kde jednu chvíli kněz visí na kříži spuštěném ze stropu. V závěru pak film ujíždí ještě víc do metaforické roviny a kupí se zbytečné záběry (zejména cesta autem). Autor se měl podle mě držet více té "světské" a humornější polohy. // KVIFF 48 (04.07.2013)

[Paradox]. Práve toto slovo ma pri sledovaní tohto snímku napadlo ako prvé. Jednak by mohlo byť samotným titulom, za druhé, je akýmsi vyobrazením reality v hierarchii samotnej cirkvi. Kňaz ktorý zneužije malé dieťa bude laicky povedané, "preradený" do inej farnosti, kde opätovne takpovediac začína od začiatku. No a takto stále dookola, až kým si ho milostivý boh k sebe nepovolá. Len málo kto vie o tom, že Vatikán má takmer so všetkými štátmi po celom svete dohodu, že kňaz ktorý sa dopustí zneužívania maloletých, nebude stíhaný podľa trestného práva (môžte si to overiť!).  A prečo je to tak? No lebo Boh je všemohúci. Lebo svoje ovečky dokonale stráži pod svojimi krídlami. Lebo zlo sa pácha iba na nevinných ľuďoch, ktorí si to musia vyžrať. Tí zlí, ak nie ešte horší, sedia v prvej lavici v kostole lebo stáli pri zrode novej kaplnky či asfaltky do kostola. Som rád, že sme si všetci rovní ;) Skutočne neviem ako mám tento snímok vnímať. Občas svojimi pasážami zabrdol aj do "komédie", pričom priestor dostal najmä sarkazmus či čierny humor. Ťažko povedať čo chcel týmto filmom samotný tvorca vlastne povedať, no zrejme už mal tých "jebačiek" mužov v čiernych plášťoch a bielym golierom s chlapcami z chudobných rodín skrátka dosť. A tak "ponúkol" akýsi návod, ako sa so situáciou vyrovnať. Nie, správne to nie je (!), nemôžem to z hľadiska ľudského akceptovať, no keď sa človek nevie domôcť práva: jedno z riešení to je, nie? ;) (12.10.2016)

viděno na 48. IFFKV - tak nevím, jak popsat, ačkoli vím, jak hodnotit.... rozhodně jsme odešli spokojeni, rozhodně jsem se smál, rozhodně mne film třikrát doslova šokoval neočekávaným zvratem a rozhodně ho doporučím kámošům na "poklidný filmový večer" ... i za tím nejušlechtilejším činem jsou nějaké konsekvence/následky, ale tím se netrapte a vyražte na svižně natočené, excelentně zahrané drama s křesťanskou tématikou a prvky komedie, která se asi po 20ti minutách mění na excelentně zahranou komedii s prvky dramatu a pachem seriozní vyvražďovačky. (v momentě, kdy vezme modré desky ze stolu je jasné, že jste dorazili do bodu zlomu...:o) (30.06.2013)

Náboženská satira? To znelo viac než dobre, a spočiatku sa mi to naozaj veľmi pozdávalo, akurát že po tom samovražednom zlome sa to celé ocitlo viacmenej v pomstychtivom vývoji deju, a tam sa to začalo topiť vo vražednej monotónnosti. Ale aspoň v tej prvej polhodinke to bola skvelá narážka na kresťanské učenie plné alibizmu. Inými slovami, za všetko dobré môže Boh, a za všetko zlé tzv. "slobodná vôľa" ľudí. Tých scénok z rozhlasovej relácie by som určite uvítal aj viac, namiesto celého toho vražedného zvratu. (19.12.2014)