Cizí oběd

Je tolik málo snímků, které pohladí, že jsem vždycky moc ráda, když se k něčemu takovému dostanu, a to vlastně vždycky úplně náhodou. Po celou dobu trvání stopáže jsem se snažila rozklíčovat systém rozvážky a to by v tom byl čert, aby neexistovaly návody. Ale světe div se, jsou prostě věci, které se nedají vysvětlit. Snímek je v podstatě o náhodě, která ovšem hraje hlavní roli. To dává postavám jisté kouzlo, na které se dobře kouká. Dalším plusem je vlastně fakt, že není postava, která by vás obtěžovala nebo vám lezla na nervy, nikdo nehází nikomu klacky pod nohy, každý jen přemýšlí nad tím, jak by mohl být jeho život lepší a že někdy stačí málo. A tahle myšlenka má tak pozitivní dopad na vaše smýšlení, že odejdete z kina s dobrým pocitem. Třikrát sláva a nešetřete nás do dalších let. (12.02.2014)

Viac ako príjemný príspevok indickej kinematografie hovorí o osamelosti v meste plnom ľudí a snahou vymaniť sa z nej. Na originálnom nápade sledujeme dve postavy ( zaujímavosťou je, že nemajú jedinú spoločnú scénu ), ktoré sa náhodne našli, pomocou listov otvárajú svoje srdcia, aby v závere pristúpili k rozhodnutiu... (29.06.2014)

Nádherný film pojednávající vlastně o tom, že v Bombaji funguje unikátní způsob doručování obědů lidem na jejich pracoviště. Dovídáme se, že přestože oběd kolikrát nacestuje solidní trasu, nikdy se neztratí a neexistuje ani záměna s obědem jiným. Jsou na to vypracovány studie. :-) Ale minimálně jednou se tak stalo... Brilantní příběh dvou lidí, kteří se neznají a kteří si v přenoskách na obědy posílají vzkazy o svých životních zkušenostech, zklamáních a plánech, příběh o tom, že někdy laskavé slovo a pochopení může život člověka ovlivnit či vyléčit... Romantický příběh, krásná kamera, hudba, perfektní scénář, překrásná Illa a stárnoucí Saajan, přeplněné vlaky, úsměv i smutek zároveň a tolik pravdy o životě. Vskutku geniální počin!!! P.S.: ve filmu je toho mnohem více, ale proč o tom psát? (01.10.2015)

The Lunchbox se opirá o reálnost a etnografickou vizuální hodnotu. Emoce společně s mimikou postav jsou vyjádřeny čistě, věrohodně a s vtipnou lehkostí. Je to jasný prototyp nebollywoodského filmu, i přesto, že se na něj v průběhu bezprostředního a jednoduchého děje, několikrát odkazuje a tolerantně ho ospravedlňuje, jako nedílnou součást indické kultury. Debut zvládnutý s nadhledem, bez kýče, bez barevných filtrů a umělosti, která by diváka citově škrtila. Potencionální návštěva kina proto nebude přešlapem, nýbrž skvěle chutnajícím výletem pod pokličku indické altruistické společnosti a místních obrysů každodennosti.... (29.01.2014)

Na mě to působí falešně, jakoby to bylo jen sestaveno podle klasických žánrových klišé a pak začleněno do exotického indického systému doručování obědů, čímž to má úspěch na světových festivalech jistý. Mělo to sice kouzelné momenty, ale zase jich nebylo tolik, aby to vystačilo na hodinu a tři čtvrtě. Feel good movie po indicku, proč ne? Jen bych si ho dal trochu kořenější. (30.12.2015)