Jahodová proklamace

Snad nejpůsobivější film o hippie hnutí, o volnomyšlenkářských studentech, o síle a nezkaženosti mladých lidí... jediný film, na podobné téma který ve mě vyvolal obdobné emoce byla Bezstarostná jízda. Formanovy či Gilliamovy pomníky téhle éře jsou zábavné, ale uvěřitelné bezprostřednosti těchhle generačních snímků podle mě nedosahují. No a ten soundtrack!!! Neil Young a John Lennon :-) Písně jako Helpless nebo The Circle Game se vám zažerou pod kůži na hodně dlouho... krásné. 90% (23.09.2006)

Dokonalá hudba a vcelku sympatický hlavní hrdina činí tento film snesitelným. Na hlavním hrdinovi se mi líbilo, že nebyl úplnej hipík, ale normální kluk, který jen vyjadřoval nespokojenost s dobou. Jenže ten zbylej hipísáckej massive mi byl hrozně nesympatickej. Já je jen vidim a už mě štvou. Vadí mi ta jejich nebetyčná blbost, všude plakáty s Mao Ce-tungem a přitom pějou lásku. Blbci. Celý film je navíc dost chaoticky nasnímán a nijak mne neoslnil. Samozřejmě pro ten finální lynč studentů žádná omluva neexistuje a neschvaluji ho. (16.10.2010)

Už v komentári k Formanovmu Hair som sa vyjadril, že ma neoslovilo hnutie hippies, aj keď som k nemu mal generačne blízko. Tento film moje predchádzajúce vyjadrenie iba priklincoval. Čo už mám chápať alebo dokonca obdivovať na mase mladých ľudí, ktorí chcú silou-mocou protestovať, len nevedia proti čomu? A vyzdvihovať na filme peknú dobovú hudbu je síce možné, ale ja zvyknem dobrú hudbu počúvať bez toho, aby som si s ňou musel pustiť aj nezaujímavý film. (01.11.2009)

Ne, tak tohle mě nechytilo. Příběh o tom, že americká mládež má ve srovnání s Evropou houby problémy, proto si je musí vymyslet, aby kvůli nim mohla stávkovat a protestovat. V závěru pak dostane přes hubu, zestárne a novou generaci čeká stejné dobrodružství na novo. Samozřejmě je to pravdivé, ale není to víc jak za 60%. A už vůbec to není Forman. (23.10.2009)

Stávkující studenti si sice získali mé sympatie, ale stejně mi problémy americké mládeže připadaly směšné ve srovnání s tím, co se v roce '68 dělo v Československu. Je tedy pravda, že v roce 1970 na stříleli vojáci na univerzitě v Kentu do davu studentů, to ale film nepopisuje. Událostí v Evropě si snímek je vědom, viz 79. minutu: "Viděl jsi záběry z Prahy? Vypadá to tam přesně takto." Naivita mladých hipísáků byla bezbřehá, všechno to jejich organizování, které nikam nevedlo, bylo příjemné vidět dílo, který je neidealizuje, ale ukazuje, že důvodem, proč se k hnutí přidávali někteří členové, byla velká koncentrace holek na metr čtvereční. Film je každopádně dobře natočený, kamera je umisťována do neobvyklých pozic, snímá děj z nejrůznějších úhlů, střih je nápaditý, kameraman dokládá svou náklonost k transfokátoru neustálým divokým zoomováním... Srovnání s Bezstarostnou jízdou je (co se týče příběhu) dost zcestné. Film navíc nijak ani nenaznačuje, co se bude dít po konci, což sice divák znalý historie ví, ale stejně by si to zasloužilo nějak uzavřít. (29.03.2010)