Režie:
Jan SvěrákScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHrají:
Tomáš Klus, Vojtěch Dyk, Zdeněk Piškula, Kateřina Kosová, Sabina Rojková, Gabriela Míčová, Oldřich Kaiser, Zuzana Norisová, Kamil Halbich, Zdeněk Svěrák (více)Obsahy(1)
Tři bratři (Vojtěch Dyk, Tomáš Klus, Zdeněk Piškula) se vydávají do světa na zkušenou, aby si našli nevěsty a rodiče jim mohli předat hospodářství. Sourozenci při svém putování jako kouzlem vstupují do slavných pohádek, ve kterých je čeká mnoho nástrah, nečekaných příhod a možná také láska... Filmová pohádka Tři bratři nabízí spoustu dobrodružství, překvapivých situací, ale také laskavého humoru. Děj filmu, včetně známých a oblíbených písniček, které ve filmu zazní, pochází z pera Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře. (Bioscop)
(více)Videa (3)
Recenze (1 356)
Po dlouhé době KINO zážitek! :) Moje volba se mi vyplatila. Sázka na Svěráka byla výhrou v loterii, protože tak skvěle udělanou pohádku jsem dlouho neviděla - očividně i dnes se dá natočit kvalitní pohádka s mladšími a zároveń osvědčenými herci a nepůsobí nemastně - neslaně (porovnávám se všemi těmi novými pohádkami, co vychází na Vánoce a zklamou). Pohádka je hodně zpívavá, což mi vůbec nevadilo, využití třech pohádek, které všichni dobře známe a dát jim nový rozměr, se mu povedlo. Nic otřepaného a ohraného tu nenajdete, pouze opravdu milý a chytrý humor, propůjčení hlasů a zpěvu zvířátům, perfektně odporného vlka a chytlavé písně. Po delší době mi udělala česká tvorba VELKOU radost. Nehledě na další pochvaly typu - výběr zrovna Hluboké, skvěle propůjčený hlas Pavla Lišky ála holuba, tři sudičky, Zdeněk Svěřák jako vypravěč a tentokrát netrapný Lábus. Jen tleskám! ()
Jak na to tak koukám, tak je dobře, že Svěrák po Koljovi nešel do Améru. Vždyť by nám tam ještě udělal ostudu. Lituju, že pojem trezorové filmy už se dneska nenosí. Měl bych ideálního adepta. Tohle bych čekal od některé nuly z českých televizních seriálů. Asi je rodina Svěráků k senilitě náchylnější víc, než zbytek populace. Jinak si posledních 15 let jejich tvorby neumím vysvětlit. Měli skončit Tmavomodrým světem, na vrcholu. Vratné lahve se sice ještě jakžtakž daly, ale tak nějak jsem to považoval za rozloučení s otcem a byl jsem ochoten jim hodně odpustit, jenže ono nic. Toto je naprostý nesmysl. Nudné, trapné, s Klusem a spoustou písní, které tam jsou zbytečné a jen ruší. Pokud budu moct, budu to držet i mimo dosah svých dětí, protože je nechci unudit k smrti v tak raném věku. ()
Nic naplat, mě to, i přes pár novodobých neduhů, vážně bavilo. Milé, přímo roztomilé, ale hlavně originální. Všem známé osudy našich klasických, ženských pohádkových postav za svobodna a jejich nově vybraných nápadníků, jsou zpracovány velmi precizně, v prodloužených verzích by každý příběh bezpochyby stačil na samostatný film. Humor mi nijak nepřekážel, bez problémů mi do celého filmu zapadl, stejně jako kapka hororového nádechu, což k českým pohádkám rozhodně patří, také rýmování a zpěv. Je zde, samozřejmě, i kapka současnosti, což beru od Svěráků jako takové přizpůsobení se době, ve filmu nic neobvyklého, zvlášť v pohádkách. V některých případech tato kapka vše dobré zničí, to ale není případ Bratrů. Další, co rád vyzdvihnu, je skvělé herectví skoro všech zúčastněných, dvojice Chýlková-Doláková dokonce výborná, stejně tak všechny melodie a hlavně prostředí, které od začátku do konce drží silnou pohádkovou atmosféru. Klasická tvůrčí jména se jen tak neztratí, což je jenom dobře. ()
Jsem více ctitelkou tvorby Svěráka Zdeňka, nežli Jana, ale tady je to zřejmě poprvé, kdy jeho scénář zavrhuju. Takto si totiž představuju tvar, který měl syn otci hodit na hlavu, tak jak se to přihodilo během příprav Vratných lahví. Dále mi extrémně vadí casting, kdy i v každé jednozáběrové roli musíme mít nějaké ty populáry - příkladně sudičky v pohádce o Růžence představované Rottrovou, Bittovou a Černockou, stejně jako ty hlavní role jsou svěřené takovým celebritám Klusovského a Dykovského typu. V dalším plánu mě pak zabíjejí všechny ty Čvančarové a Míčové, kdy se nám ty herečky vůbec nesnaží hrát jinak, než ve svým dospěláckých projektech. Lábus už zřejmě dávno zapomněl, kterého je pohlaví a tak by se dalo pokračovat dále a dále... Ze širšího hlediska bych si sice dovedla představit takto rozehranou Šípkovou jako samostatnou muzikálovou pohádku a vlastně bych se s ní i potěšila, kdyby alespoň ten princ byl jiný. Způsob jakým je tu udělaná Červená Karkulka mě nechává klidnou v tom slova smyslu, že verze se Zdenou Kavkovou z roku 1920 tímto zůstává cele nepokořena. Mít tu na místo vlka Jerseyského ďábla z papundeklu fakt nepotřebuju. Navíc pohádka 12 měsíčků už svojí celovečerní podobu nedávno získala a i proto bych do toho triptychu volila jinou. Chtělo by to něco, co by více navazovalo a nebylo to spojené jen vyloženě náhodně. Těch normálních princezen či dívek (nikoli malých holčiček) máme k výběru dostatek, není tedy důvod kombinovat klasický mustr o zakleté krásce s dětskou Karkulkou a naprosto mimoňskou Maruškou, která si beztak svou pohádku odehrává sama a její příští manžel jde akorát zrovna okolo, když už je po všem. Nicméně interakce s diváky do cca osmi let funguje a to pro ospravedlnění existence takového tvaru - zdá se - postačuje. Otázkou zůstává proč identická Troškova láska k idealizovanému vesnickému baroku je v jeho filmech haněna, zatímco identicky aplikovaný nápad u Svěráka by pojednou kýčem být neměl? ()
,,KDYSI DÁVNO ŽILI NA JEDNOM STATKU RODIČE, KTEŘÍ MĚLI TŘI SYNY…" /// Splácanina tří pohádek, která krom nesourodýho děje, udivuje divnejma písničkama. Nebo spíš zpívanejma textama. Ta dávka rýmů skolí nejednoho veršotepce. Naopak začínající literát usedne a začne studovat funkci a anatomii verše. A až zkontroluje jejich fonetickou, sémantickou či rytmickou kvalitu, poohlídne se po nějaký mladý (třeba dvanáctiletý) nevěstě. Udělal bych to taky, ale z toho monotónního rytmu (rýmu) mi docela slušně jebe (neboj, na kvalitu komentáře to vliv nemá…). K příběhu bych se radši nevyjadřoval, páč doteď nevím, co jako ten mišmaš znamenal. Taky nechápu, co bylo myšleno doopravdy vtipně a čemu sem se smál, protože su blbej. Radost může udělat to, že je to fakt originální. Zkazit ji zase může, jak je to blbý. Rozhodující asi bude, jak se to líbilo malým dětem. Tak děti, ruce nahoru… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem fanda hudebně-divadelního pásma, které vytvořil Zdeněk Svěrák společně s Jaroslavem Uhlířem pro Národní divadlo. 2.) Doma si nejradši ze všeho veršujeme (uvidí Mařku a řekne jářku). (nejradši ze všeho? I místo toho?...) /// PŘÍBĚH ** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
Galerie (58)
Zajímavosti (36)
- Ve scéně, kdy Maruška jde poprvé ke dvanácti měsíčkům, spadne a lucerna je šikmo, ale plamen svíčky zůstane také šikmo, nejedná se tedy o normální svíčku. (Blekota56)
- V pohádce o Karkulce nelétá holub, ale hrdlička (i když hlasem Pavla Lišky říká, že je holub). (Rollo_Tomasi)
- Na otázku, co bylo podnětem převést zhudebněné pohádkové příběhy na filmové plátno, odpověděl Jan Svěrák: "Hledal jsem náhradní téma, kdyby mi nevyšel anglicky mluvený film, který se měl jmenovat 'Henderson, král deště'". (Olík)
Reklama