Specialista

Přijde mi to jako taková tvůrčí kocovina. Některé nápady mi přijdou skutečně z nouze a ve výsledku nezaujmou. Závěreční plazící se naháči jsou sice vizuálně podaření, ale do konceptu vůbec nezapadající. Dělá to na mě dojem, že se sešlo víc nápadu, jež se prohnaly mlýnkem a zmuchlaly do konečného výtvoru. I tak si to ale drží svou úroveň. (05.04.2013)

Nuda až na půdu a velké zklamání v mistrově filmografii. Hlavní hrdina obzvláště nezaujme (možná by udělal líp, kdyby se dal alespoň do zpěvu), přijede pomstít svého zákeřně oddělaného bratříčka a najít uloupené prachy, čímž ale vlastně tak celá zápletka končí. S kým se potká, prohodí pár slov, zakončujíce slovy „nemám žádné přátele", jen tak si projíždí kolem, nenechaje se vtáhnout do žádného problému, takový nezničitelný týpek kterému neublíží ani dvojitý průstřel žaludku (neb nosí neprůstřelnou vestu). Stává se ochráncem nedůležité dívky (s násilným otcem S. Marquandem) a po roztržce v saloonu (vzduchem prolétne i Pizzuti) objektem zájmu šerifa, u něhož divák až do konce pochybuje, zda to, jaký je trouba, jenom nehraje. Bezcharakterní obyvatelé hříšného města s jednou krutou courou v čele, která má náramně snaživého ctitele G. Perniceho, jemuž je protentokráte necháno i to ucho na svém místě a přes svou epizodnost mě zaujal víc, než hlavní hrdina. Kromě El Diabla, ovšem! Mario Adorf lpící na písemných záznamech svých hrdinských skutků až do poslední chvíle jakoby sem zabloudil z idilické mexické selanky. Srší vtipem, optimismem, sympatičností a nic mu nevadí, že nemá ruku, potřebný příběh, solidní protihráče ani důvod se tam vlastně vyskytovat. Jakože tohle všechno okolo není zábavné, alespoň se to pokouší vypadat tradičně. A do toho hippies. Odporná skupina zdrogovaných teenagerů napadající své okolí, okrádající nebohé občany, nabádající nevinné dívky k omamným látkám, nejasné příslušnosti a nejasného určení, přestože jsou svému okolí nebezpeční a na pohled neúnosní, nikomu to evidentně nevadí. Tahle hříšná skupina narušuje sice nudné, ale alespoň jakž takž normální vyznění filmu. Závěrem, Corbucciho by v tom člověk sotva našel - nic osobního, žádné typické násilí, žádná krev. Hrdinové mi byli ukradení. A o nahých obyvatelích se mi bude ještě dlouho zdát v nejhorších snech. Upřímně, nebýt Adorfa, nedokoukala bych to... (13.08.2013)

Začiatok sľuboval viac, než sa nakoniec urodilo. Chýbajú výraznejší klaďasi i záporáci - väčšinou si Adorf ustane svoje, v tomto prípade mu však tvorcovia vtisli prílišnú komedionálnosť. Klasicky chýba silnejšia zápletka a svižnejšie tempo. Naopak, akcia je slušná a pár devušiek by stálo za hriech...na 60-tkový western sa tu vyskytuje pomerne dosť nahotiniek, záverečnú megavyzliekaciu scénu som však nepochopil. No a naviac je tu partička húliacej mládeže, ktorá sa po celý čas len neškodne potuluje ako niekde na sídlisku, aby sa v závere chopila banditských chúťok - proste scenáristický úlet, typická pre taliancku kinematografiu. (18.03.2017)

Do kvalit Djanga, Žoldnéře či Velkého ticha od stejného režiséra má Specialista tedy daleko. Přestřelky v něm jsou skvělé a bitka v baru jakbysmet, jenže příběhově to žádná sláva není. Vždycky jsem si myslel, že film by ke konci měl spíše gradovat a ne být čím dál vyčpělejší... No, Sergio Corbucci měl tentokrát asi trochu jiný názor. Škoda. (24.07.2015)

Film začíná velmi zajímavě. Řekla bych, že prvních 40 minut zapomenete i na dobrůtky na stole. Potom však jako by byl režisér buď unaven nebo ztratil inspirací, sklouzavá to do "nikam ". A konec filmu je tak překvapující, že sáhnete po obalu, zda to nemá 2.díl a pokračování, protože takhle zakončit film , a ještě k tomu western, tak tomu říkám buď odvaha nebo hloupost. (04.05.2011)