Režie:
Tony RichardsonScénář:
Marguerite DurasKamera:
David WatkinHudba:
Antoine DuhamelHrají:
Jeanne Moreau, Ettore Manni, Keith Skinner, Umberto Orsini, Georges Douking, Rosine Luguet, Pierre Collet, Antoine Marin, Jacques Monod, Gabriel Gobin (více)Obsahy(1)
Ve francouzské vesnici je Manou italským dřevorubcem, silným a s širokým úsměvem. Neumí říkat ne, ženských sexuálním pozváním a žárliví vesničané ho začnou vinit z nedávných požárů a povodně. Je nevinný; viníkem je mademoiselle, městská školnice, jejíž nedávný návrat potěšil všechny, jen Manou je odmítá a ona je jím posedlá. Náhodou založí první požár a sleduje tím, jak Manou bez trička požár hasí. Následující katastrofy už nejsou náhodou a vyjadřují její šílenou touhu po něm. Také se spřátelí s jeho synem, obrátí ho proti němu, udělá mu ze života peklo a rozdmýchá v něm podezření. Její plány, Manouova upřímná nevinnost a městská xenofobie se výbušně promíchají. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (18)
Čo vytvára sexuálna frustrácia, je niekedy neuveriteľné. Neukojená nepekná stará dievka sa ukája v požiaroch, povodniach či smrti zvierat. Keď sa sexuálne konečne nabaží (erotika asi vzhľadom k roku je tu zachytená fakt iba v náznakoch a symboloch), svoju obeť odkopáva a nepriamo ju zabíja. Záverečný pľuvanec na adresu učiteľky je strašne malá útecha za spáchané zlo. Viaceré scény sú zbytočne naťahované a filmu by prospela farebná kamera. ()
To je tak, když dámu svrbí, pánové. To se pak dějí velké věci! Velká voda, velké teplo, nebohá zvířátka v rolích obětí. Bezvadná pocitovka s neskutečně uhrančivou Jeanne Moreau. Silné čtyři a opakovaná projekce povinností, ne k pochopení jednoduchého příběhu, ale pro ten zážitek. Film důležitý pro život. // Poučení z filmu - Je třeba pravidelně zalévat a neodmlouvat. ()
Skvělá Jean Moreau, se svým přísným vzhledem, kruhy pod očima, vypadající několik desítek let prakticky stejně, v dramatu osamocené slečny učitelky na francouzském překrásném venkově,která se bezhlavě zamiluje do italského dřevorubce při jednom požáru. A protože Manou je kus chlapa a ona ho chce vidět, začne zakládat požáry, při kterých on obětavě pomáhá. Ale protože si jí nevšímá a všechny ženy po něm šílí, udělá jeho synovi ve třídě ze života peklo. A ona jde ve své vášni dál a dál, neodvratně ke katastrofě a její zlo možná zůstane nepotrestáno. Sice minimum dialogů ale kamera všechno bohatě vynahradí.Skvělé čtyři hvězdy. ()
Tak takhle slečna, převlečená za učitelku, je ztělesněné zlo. Krutost, kterou zde excelentně předvedla Jeanne Moreau, je mrazivá, od samého začátku mi z ní bylo špatně (rozmáčknutí vajíček a vrácení do hnízda). Hlavní mužská postava Manou (Ettore Manni) je s politováním trouba, který si neuhlídá ani svůj vlastní poklopec a je naivnější než já, takže ani s ním nelze sympatizovat. Jediný, kdo měl moje pochopení a získal mou přízeň, byl malý Bruno (Keith Skinner) a ten plivanec bych po něm nejspíš zopákla.. V každém případě se jedná o snímek, do kterého se zub času nezakousne, nemůže, to, co ukazuje, je tu stále.. ()
Mademoiselle je sestra Huppertovej postavy z Maliny, či Pianistky. A prostredie akoby reminiscenciou Pani Bovaryovej. Film je veľmi literárny, cítiť, že v pozadí existovala predloha, no akosi to nevadí, situácia je totiž skvele vystavaná. A kamera je ohromne výtvarná, do-seba-ponorená, no nie rušivá. Tempo rozvláčne plynie, no dýcha cezeň vidiecka krajina. Zvláštne, ako sa film neponára do psychológie ani jednej z postáv, iba ich zobrazuje a ukazuje nám, ako to niekedy na svete chodí. ()
Galerie (20)
Photo © Dear Film
Reklama