Popelka

Chcete-li dívčino lůno výtažkem svým potřísnit, vezměte ji do biografu na komerční sračku! Tak tímto bájným rodinným moudrem starých Evženovičů jsem se řídil zrovna nedávno a vzal svoji potenciální oběť nekvalitního šuku do kina na vskutku překrásný a dojemný příběh o Popelce a jejím princi Popelníkovi, který byl zvariován již tolikrát, že Popoluška, ako by povedali bratia Slováci, stihla mít za dobu své existence všechny barvy kůže, všechny přízvuky, oči zkosený do všech úhlů, byla v knížkách, ve filmech, v muzikálech, na dětských besídkách a dokonce si zahrála i ve dvouhodinovém celovečerním pornu! Proč si to teda nedat po tisící znovu, že ano. Výprava to byla vskutku velkolepá, poněvadž můj nový úlovek okouzlen a především nesportovně obalamucen vznešeností mého literárního slohu - "půjdeme spolu za třeskotu kastanět ruku v ruce vstříc večerním červánkům, s lehkostí a malicherností papírové lodičky, houpavě se kymácejíce v louži všedních zítřků" - nebyla žádná tradiční laciná štětka z baru, které táhne z držky jak ze spermabanky a která má IQ pěti průměrných fanoušků Rytmuse, ale toto byla děvčice na úrovni, kultivovaná, vzdělaná a naprosto přesně věděla, jaké i/y se píše ve slově piča, tedy jsem se musel dokonale připravit! Smyl jsem si zkrabatělý tvaroh zpod ráfku, nehty na nohou zakrátil cirkulárkou, vysrkal ze zubů poslední zbytky lasagní z minulého týdne, hodil na sebe nedělní tričko jen se třemi mastnými fleky od Big Macu a trochu se navoněl záchodovým osvěžovačem. No co si budeme povídat, byl ze mě hotový Popelník! Takto vybaven společenským šarmem jsem onu šťastnou dívku vyzvedl u ní před domem a jeli jsme do místa biografu plně vybavenou a klimatizovanou tramvají. Abych zapůsobil na plné čáře, dokonce jsem si u pokladny před ní ani neusral, ačkoliv mi to tlačilo na bránu fakt festovně! Zážitky z filmu vám však nepovím, neb jsem se místo na něj neúměrně dlouho soustředil na slečniny gigantické nalejváky, které se draly ven z neadekvátně velké krajkové bardotky a prosily strýčka Ištvána o pomoc. Takže tomu dávám průměrné dvě a jednu hvězdu navíc přidávám k dobru, anžto jsem jim o jeden film, tři panáky a sedm koktejlů později ven skutečně pomohl! ♥ (26.03.2015)

Je dost těžké být hezká, když jste nevýrazná blondýnka a z většiny úhlů pohledu vaše zuby vypadají, že doputovat od jednoho k druhému je na náročný celodenní pochod. Peroxid se tak podepsal na Elčině máti i na Popelce samotné. Kameraman odvedl dobrou práci, většinu času je Popelka půvabná a éterická, malé holčičky budou mít nový idol a hezké usínání. Pro dobro jejich okolí si snad do života odnesou i to, že mají být odvážné a laskavé. Popelčin tatínek mi neodbytně připomínal mladého Třísku. Zlá matka (ne, Cate není krásná, je zajímavá, charismatická, fascinující, ale ne krásná) dodává příběhu opravdovost. Její zlo není samoúčelné, krutostí léčí vlastní bolest (a kdyby to nebyla nebetyčná prasárna, řekla bych, že tak to má být). Zlé sestry jsou nevkusačky, tupanky a trapačky, čímž jsou roztomile zábavné. Z nové rodiny malé Popelky jako největší zlo vychází kocour Lucifer, kterému bych s chutí ukopla hlavu, o což se, podle jeho placatého čumáku, už někdo neúspěšně pokusil. Divák nesmí moc hledat logiku v ekonomickém výkladu Popelčiny macechy, ani v tom, že pracovně vytížená Popelka měla čas někde jezdit na koni a nikdo na to neřekl ani popel. Stejně tak nehledejme logiku v tom, že myši, dožívající se věku dvou tří let tady žijí asi tak osmnáct. Pokud bychom mysl zaplavili úvahami už v téhle části děje, nikdy se nedobereme toho, proč víla kmotřička měla potřebu na práci (a že kouzlení je pro ni asi co pro kuchaře krájení cibule) oblékat róbu z kategorie sen šíleného cukráře. Vyčarovat velký kočár v malém skleníku je taky dobrý nápad, skutečnost, že si rozpadlého, přímo explozivně rozptýleného, skleníku nikdo nevšiml, svědčí o mentálních limitech obyvatelek domu. Potrhané růžové šaty zůstaly zachovány až na pár detailů. Kmotřička z nich udělala modré, změnila látku, sukni udělala dlouhou, zvonovitě se rozšiřující přes půl dvora, dekolt na zádech prohloubila až ke kostrči a k tomu přikouzlila pohodlné skleněné botky, Baťa posílá mustr a pokyn do Jablonce, v příštím měsíci se ptejte u svého obuvníka. Osobně trpím utkvělou představou, že noha ve skleněné botě začne smrdět. Snad si holčičky celého světa z těch botek vezmou poznatek o správné šířce a výšce podpatku, aby si pro klamnou eleganci nehuntovaly záda a nohy. Tanec s princem měl podivnou choreografii, nějak to působilo, že choreograf umíral vyčerpáním naučit tančit ansámbl loutkového divadla a výsledek tomu odpovídal. Nikdo ze zúčastněných nevypadal, že by měl pohybový talent. Pak udeřila půlnoc, ještěří kočí předvedl, že má opravdu šikovný ocas a vše spělo neodvratně k očekávanému konci, nad kterým malá holčička, kterou jsem bývala, řekla své spokojené 'jééé'. (02.05.2015)

Odpad, protože vidět takhle klesnout dříve skvělého režiséra nejen filmových adaptací Shakespeara, z toho mám osypky a je mi trapně za něho, protože se evidentně vydal cestou bohatého konta, asi aby měl nějakou apanáž na stará kolena. Představte si, že vezmete tu strašně přebarvičkovanou animovanou verzi Sněhurky - té, co běhá s koloušky po lese a motýlci jí přistávají na rukou a ona jim k tomu zpívá - a natočíte hraný remake, který se přesně drží těch přehnaných barviček, patosu a hereckého neumětelství, k němuž jsem u animovaných postaviček shovívavý, ale tady? A ta spousta dalších slavných herců, která se tomuto dílu ďáblovu zaprodala! Mimochodem, Lily James s jejími kobylími zuby a odbarvenými vlasy vypadá jak cuchta z E55 nebo jaké silnice tam u Halyvúdú mají. Tvl, a co tam dělá ten černoch, kurnik? V Africe nemají svoje pohádky, aby si je natočili? A taky nechápu tu posedlost Disneyho studia, že v poslední době ve skoro všech svých filmech včetně animáků dávají hned na začátek smrt některého z rodičů. To nemohla Popelka rovnou začít jako naše Tři oříšky pro Popelku a šup, jede se, práskneme v ději do saní? Kýč na druhou, fuj, mám z toho hnusnou pachuť v puse, že jsem to viděl. Další schopný rejža, který nechal svůj talent zničit Amerikou. Já vím, za talent si člověk dvě vily u moře a Jaguára nekoupí, ale sorry, fakt se na to nedá koukat a jako filmaře by mne hanba fackovala. (27.10.2019)

Branagh išiel klasickou cestou a urobil dobre. Zatiaľ ma stále baví sledovať ako s jedným a tým istým príbehom skúšajú zabodovať ďalší a ďalší režiséri. Prvý trailer, ktorý som videl sa mi zdal byť dosť pompézny a farebný a mal som pocit, že tam bude zopár spevavých čísel, čosi na hrane muzikálu. Našťastie nie. Príjemne to zbehlo aj keď viete, čo bude nasledovať. Vytkol by som nedostatok humoru, na úkor dvoch nevlastných sestier sa dalo vymyslieť vtipov dosť. Verzia Popolušky s D. Barrymore vo filme Večný príbeh mi však bola a je bližšia. 70%. (01.11.2015)

Jakoby půdorys notoricky známé pohádky nebyl sám o sobě dost omezující, měla být tohle hraná verze klasické disneyovky z roku 1950. Takže klobouk dolů zejména před scenáristou Chrisem Weitzem a režisérem Kennethem Branaghem, protože z toho vybruslili se ctí. Kostymérka Sandy Powell a autor výpravy Dante Ferretti si dost hlasitě řekli o další Oscary. Lily James to sluší, Richard Madden zvládl vypadat jako něco víc než hezoun, škoda jen, že Helena Bonham Carter neměla víc scén. Nad očekávání povedená pohádka. (08.05.2015)