Pojedeme k moři

Překvapení jako hrom. Kdo by byl řekl, že se v českých končinách, po roce 2005 a ještě ke všemu ve městě, ve kterém žiji, natočí film, u kterého se neunudím xmrti. Pan Mádl je frajer. Jinak bych dal čtyři, ale kvůli Budějcím a úžasným hlavním dětským představitelům dám plnou palbu. Minulej rok to byly Křídla Vánoc a letos Pojedeme k moři.... díky takovýmhle filmům se ve mě probouzí naděje, že česká kinematografie ještě není v těch nejhlubších sračkách. P.S. Tetsuo je se svojí objemnou recenzí (ač je zdánlivě profesionální recenzent a kritik) naprosto mimo a očividně vůbec nepochopil o co Mádlovi v tomto filmu šlo. "Babi, ty sis prdla?" (06.12.2014)

Budem nadhodnocovať ale nemôžem si pomôcť. Mádl natočil film tak príjemny, hravý ,v závere dojímavý a navyše obrovským srdcom, že som mu schopný odpustiť, že celý ten koncept filmu 11 ročného chlapca vôbec ale vôbec nefunguje a nezožral som mu ho. Na druhej strane je možno hlavný hrdina biologickým pokusom a krížencom s DNA Ejzeštejna, Spielberga, Camerona, Flahertyho a Formana zvládajúcim vo svojom veku perfektne všetky filmárske zložky od kamery, zvuku, grafiky, strihu a réžie. 9/10 a najpríjemnejšie domáce prekvapenie za posledných pár rokov. (02.05.2015)

Čekal jsem absolutně něco jiného. Myslel jsem si, že půjde o nějakou rodinku, která si vyrazí k móři a tam zažije spousta dobrodružství, ale ono ne. Vše je v rukou jedenáctiletého Tomáše, který FFkuje dění kolem sebe. Zajimavý nápad a na prvotinu Jirky Mádla jde o zdařilý kousek. Ještě to na čtyři hvězdy dá. (22.02.2015)

Během srpna jsem viděl na palubě žlutého autobusu regiojetu český film Jiřího Mádla, který je možná lepší režisér než herec. Není moc celovečerních filmu viděno dětským, chlapeckým pohledem. Je hezké, že si režisér vybral své rodné České Budějovice za dějiště filmu. Některé části filmu mne rozesmály a jiné mne dojaly, že jsem uronil slzu, tedy slzy. Především dětští představitelé, ale i dospělí jsou dost herecky kvalitní. Nedostatky kamery jsou účelné, protože to točí malý kluk. Chytré. (16.09.2019)

Jak říkávala moje babička, na dětech člověk vidí nejlíp, jak ten život utíká. Například takový Jiří Mádl, vrstevník mé dcery. Ještě nedávno to byl rozjívený kluk, řádící na snowboardu či raftu, samé pubertální skopičiny a nesmělé pokusy o balení holek. A dnes už točí dospělé filmy. A jaké! Po tomhle "výletu k moři" je Mádl u mne pan scenárista a pan režisér. Na mé staré, cynické tváři vykouzlil dětsky dychtivý úsměv, pobavil mě, dojmul a posléze i donutil nenávidět. Dostal mě hluboko do svého příběhu, vyvolal silné emoce a přinutil mě k zamyšlení. Děkuji. (10.04.2014)