Pojedeme k moři

Celý film stojí na perfektním scénáři, režii a výborných hereckých výkonech obou hlavních protagonistů. Byl to celkem tenký led po kterém se Mádl vydal, stačilo by krapet dětského přehrávání a celé by to prostě nebylo uvěřitelné. Ale kluci to dali s přehledem a tak jsme do příběhu lehce vtaženi a nuceni na svět kolem nahlížet optikou 11 let. Těchto konceptů tu bylo již mnoho, vzpomeňme třeba Mikulášovy patálie ad... Dětský svět je prostě jiný. Svět dospělých má pro děti právě kvůli té spoustě zákazů a tabu často až magickou vůni. O lecčemž se dospělí s dětmi nechtějí bavit, protože jim to poví až budou starší a tak si zvídavé dítko lecos odvodí samo, leckdy zcela špatně což se v komediích hojně využívá. Mně se tu navíc uprostřed této hnusné zimy nezimy líbilo to léto. Malše, Budějky a řada známých míst z dob, kdy já sám jsem se srdcem tlukoucím až v krku také za vlahé letní noci na lavičce v parku poprvé pokládal ruku na rameno slečně .... Vzpomněl jsem si i na to, jak si mne ve škole zavolali k telefonu a naši mi řekli, že babičku už nikdy neuvidím... Tohle všechno i s tím závěrečným tajemstvím dělá film lehce naivním, ale zdá se upřímným. Oproti Mikulášovi jsem se tak nesmál, ale i tak palec nahoru Mádlovi. Mírně to na mně sice trochu celé působilo jako kalkul (děti a štěňata ve filmech vždycky zaberou), ale po dlouhé době, kdy jsem měl problém u posledních mnou viděných českých filmů vůbec vydržet, se tohle celkem v pohodě dalo vidět. A za ty Budějice hvězda nahoru. Snowborďák Mádl nám zvolna zraje a je to lepší a lepší! Dávám 4 SD karty do foťáku. * * * * (09.01.2015)

Na Pojedeme k moři se mi vůbec do kina nechtělo. Pak ale kamarád ve zbroji - Enšpígl - po návštěvě kina zavelel a já jít musel. Ne, že bychom žili v nějaké monarchii nebo diktatuře a on by mi řikal, na co mám jít a na co jít nemám. Spíš mě překvapilo, že on, co Jirku Mádla za jeho přehnaně politický názory moc nemusel, najednou úplně otočil a chválil ho kudy chodil. Pět hvězdiček bych totiž od něj na tenhle film vůbec nečekal. A už vůbec bych nečekal, že mu dám pět hvězdiček i já. A to mi Jirka Mádl nevadí a nikdy nevadil. Tenhle film je totiž podle mě jeden z nejoriginálnějších filmů, co jsem od Sametové revoluce v Česku viděl. Nejde ale jenom o nás, takhle originální film jsem prostě hodně dlouho neviděl. Celej film natočili na foťáky Nikon dva kluci, co si od Jirky nechali nosit akorát tak svačiny bez okurky. A zvládli to parádně. Dost si mě také získali nejenom hereckými výkony, příběhem, který mi několikrát připomněl i moje dětství a příběhy některých mých tehdejších dětských kamarádu, ale hlavně i láskou k filmu a obrovské poctě Milošovi Formanovi. Tohle se prostě opravdu povedlo. (11.05.2014)

Chce to odvahu natočiť v českých podmienkach film bez výraznejšieho komerčného potenciálu, čiže s vedomím, že sa vám s najväčšou pravdepodobnosťou nevrátia náklady. Netreba sa príliš zamýšľať nad tým, či by sa dalo toto všetko natočiť ručnou kamerou aj v reáli, je jasné, že by to tak nešlo. Podstatnejšie sú tu iné veci, napríklad to, že sa akoby nepozeráme na Mádlov film, ale na domáci film malého "Miloša Formana". Pojedeme k moři je potom film o dospievaní, o vyrovnávaní sa so spoznávaním tienistejších stránok života. A pôsobí to dojemne a úprimne. Mne to k spokojnosti stačilo. (26.02.2015)

Možná, že to není na čistých 5*, ale za debutování Mádla v režii i scénáristice, které dopadlo takto výborně, nejde jít níž. Pojedeme k moři je snímek, který svoji formou v české kinematografii chyběl. Je zábavný, odpočinkový, má spád i napětí, dojemnější momenty se střídají s těmi úsměvnými a komickými. Herecké výkony dětských herců jsou parádní a Ondřej Vetchý potvrzuje své kvality. Pro mě vskutku velmi milé překvapení, na které bych se někdy v budoucnu s chutí podíval znovu. (19.01.2015)