Pojedeme k moři

Vzpomínám si na úplné začátky teenagerského idola Jirky Mádla ve filmové brandži, jenž ho bezpochyby proslavila role Jáchyma v kultovní komedii Snowboarďáci (2004). O 2 roky později se předvedl jako Filip v obdobné, střelené komedii s názvem Rafťáci. Postupem přibývajících let se jeho herecká, filmografická databáze čím dál více rozrůstala a nejednou se z mladého snowboard-rafťáka stal prvotřídní, český herec. V roce 2004 vstoupil Mádl do hereckých vod, tehdy zřejmě ještě netušil, že o 10 let později dá najevo své skryté režijní sklony a bude diváky vyzývat k tomu, aby navštívili jeho režijní debut v kině, kde si zahraje i Mádlův velký vzor Ondřej Vetchý. Pojedeme k moři "dokumentárně" vypráví příběh o jedenáctiletém Tomáši, který se chce po svém velkém vzoru Miloši Formanovi stát velkým a uznávaným režisérem. Když dostal k narozeninám vyšperkovanou zrcadlovku s vestavěnou kamerou a střihacím programem, neváhá a rozhodne se natočit film o své rodině. Čili celá dějová linka nás postupem času seznamuje s postavami tatínka, maminky, babičky a hlavně Tomášova velkého kamaráda Harise. Tomáš (Petr Šimčák) a Haris (Jan Maršál) zpočátku vtipnou formou dokumentují svůj každodenní způsob strávení dne, první láska, nějaké ty legrácky apod. Postupem času se celý děj najel na vážnější břehy a mladí dokumentaristé chtějí přijít na kloub jedné velké záhadě. Režijní debut Jirky Mádla Pojedeme k moři je úžasnou ukázkou toho, že v jednoduchosti je krása! Je neuvěřitelné, jakým způsobem mě tento snímek, který se svým technickým pojetím podobá kombinaci vlogu (video blog) a Found footage (styl natáčení, ve kterém po celou dobu drží hlavní postava kameru v ruce, což se nejvíce využívá u hororů). Celý příběh filmu je poskládám z mnoha zápletek a point, které se na závěr stmelí do jednoho velkého, emočního a grandiózního finále. (24.04.2014)

Jeden z mála českých filmů poslední doby, kde forma nesmírně podtrhuje sílu sdělení. Pojedeme k moři je totiž natočeno jako home video dvou kluků, kteří dostali zrcadlovku a teď se s její pomocí rozhodli zaznamenávat životy lidí ze svého okolí. Nemusíte se ale bát, že by bylo kvůli své netradiční narativní a audiovizuální stránce nekoukatelné; zdánlivý amatérismus záběrů se zde míchá s profesionalitou filmařského štábu, takže film po obrazové, zvukové a střihačské stránce rozhodně netrpí. Nebýt zbytečného závěrečného epilogu, neváhám jít ani po nejvyšším hodnocení. (04.05.2014)

Skvělý debut. Celou dobu jsem očekával, jak se příběh vyvrbí, a finální rozuzlení mě svou silou a neočekávaností zarazilo hluboko do sedadla. Malý nenápadný příběh, jehož jednotlivé střípky jsou však nejen v dokonalém souznění s realitou běžného dětského života, ale také jsou natolik působivě natočené, že ruku v ruce se stoprocentně zvládnutou kompozicí scén posouvají celý film takřka na světovou úroveň. Nádherná pocta filmu, rodině, přátelství a Českým Budějovicím, jejichž krásy využil Mádl i paní kameramanka znamenitě... Film v podstatě nedocenitelného charakteru.. :)) 80% (26.02.2015)

Nakonec z toho byl vážnější kousek, než by se zdálo. Relativně nudný, lehce komediální film se nenásilně překlopil do něčeho vážnějšího, a právě to, jak k tomu došlo, na něm nejvíc oceňuju. Není to slaďák, žádná Slámovo nuda ze života, ani nic americky patetickýho nebo moralizujícího, prostě pěkně podaný. Jen název dost mate, čekal jsem rodinnou komedii z dovolený. # příběh **** | hudba ** | humor * | akce – | napětí – (30.03.2015)

Parádne zmáknutá filmárčina o dvoch kamarátoch, ktorých príbeh ma moc nezaujímal a v myšlienkách som tápal, či to mám dať do konca. Ale zaujímalo ma, kam ten film smeruje a čo to je za veľké tajomstvo, ktoré pred mladým skrývali. A ako sa film blížil ku koncu, tak mi to do hlavy dotrklo: Ondřej Vetchý nevie plávať a tajne chodí za Trmíkovou trénovať, aby mohli ísť konečne všetci spolu k moru! No a hovno! Koniec ma (alebo vlastne dva konce, ked' sa to tak vezme) totálne položili na lopatky! Jiří Mádl sa perfektne predviedol! (30.06.2019)