Až po uši

Na české poměry je Až po uši nadprůměr, je krásně natočený, má skvělé obsazení, ale samotné příběhy asi nikoho na lopatky nepoloží. Jsou vcelku ordinérní a obsahově průměrné. Scénář, ač není tak pitomý, jak jsme u většiny českých skvostů zvyklí, občas šustí papírem a ne všechno vyznívá přirozeně. Na zábavnosti seriálu to ovšem nijak neubírá. (20.12.2015)

Až po koule! Akorát si příště musíš sundat kalhoty, Honzo. Celou dobu jen sledujeme Pražáky, kteří exhibují na náplavce s vínem v ruce, brainstormují v reklamce samozřejmě s vínem v ruce, hrozně trpí v bytech za deset mega, neustále vyhazují jídlo do koše a občas vylijí i ten alkohol. V době doznívající recese to byl naprostý výsměch střední třídě. Hřebejk tak může být rád za Čermákovo charisma a kůzlata Čvančarové. Kolesárové se zase podařilo ztvárnit sympatickou lesbu. První série díky nim nabízí několik slibných momentů. Naprosto ujetá titulní píseň zase stylově navozuje náladu pražské kavárny. Není tedy překvapením, že videoklip natočili v kavárně a nechybí ani žid s vínem v ruce. Druhá série chce být hrozně jiná a zábavnější, ale ve finále jsou všichni ještě otravnější. Nové postavy jsou úplně zbytečné, celé to stagnuje a ke konci dokonce připosraně zařadí zpátečku. Taková lépe natočená Ordinace v Ulici. S1: 50% S2: 40% (24.02.2019)

Nemam nijako extremne rad cesku tvorbu a netajim sa tym. Hrebejkov novy serial ma vsak dostal presne tam, kde to autori chceli...a ja som uz po par dieloch bol az po usi v dalsej serialovej zavislosti, na ktoru si aj teraz par mesiacov po zhliadnuti rad spomeniem. Pre mna absolutna spokojnost a ani sekudnu neuvazujem nad inym ako plnym hodnotenim. (09.10.2015)

Ze začátku jsem na Až po uši děsně nadával. Hřebejk si rozjel takovou tu svojí vztahovku, kde Geislerová je maková a Polívková zas taková a výsledek je jeden rádoby uměleckej mišmaš, kterej těží hlavně z toho, že jej Hřebejk umí natočit a z nádherných záběrů na prosluněnou Prahu. Jenže díl za dílem jsem se k seriálu stále vracel a říkal si, co mě na něm tak děsně přitahuje. No a nakonec to byly právě ty postavy, které mě mnohdy tak strašně rozčilovaly. Zajímal mě ten jejich vývoj, zajímalo mě i to vyústění a celkově se mně začalo líbit i samotné zpracování. U posledního dílu jsem byl vysloveně zvědavý, jak to dopadne. Až po uši je technicky hodně slušný seriál. Škoda, že na jeho obsah si člověk musí trošku zvyknout. Jakmile si ale zvyknete, docela příjemně si ho užijete. A rozhodně se utvrdíte v tom, že tohle je ta rozhodně lepší strana českých seriálů. (27.01.2015)

Zbuznění jako východisko z nefunkční rodiny (pro jistotu jiná v seriálu není, abychom nebyli na pochybách, jak to dneska chodí), všudypřítomná příšerná Geislerová jako etalon protivnosti a asexuality, o nic méně příšerný Havelka ( já furt myslel že je to ten komik v kulatejch brejlích, ale nejspíš to neni ani jeho brácha). Hřebejk konečně udělal svůj definitivní coming out. Tím, že se pod tohle podepsal, dal otevřeně najevo, o co mu jde: pracuje se soudruhy z NWO svými uměleckými prostředky na diskreditaci a rozkladu modelu klasické rodiny, protože to je brána ke světlým zítřkům, jež pro nás soudruzi uchystali. Moc bych mu přál, aby se trochu zamyslel, kam to všechno povede. (19.01.2015)