Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Animovaný
  • Horor

Oblíbené seriály (10)

Černé zrcadlo

Černé zrcadlo (2011)

Takoví novodobí Simpsonovi, kteří nám předpovídají budoucnost. Díky tomuto seriálu si teprve uvědomíte, že nás technologie berou do hrobu a nejsou to jen skvělé vymoženosti, které mají samé plusy. Tento seriál bych doporučila učitelům, aby ho pouštěli studentům ve svých hodinách, protože se v něm objevuje mnoho poselství. Už teď Black Mirror předpověděl věci, které už tu jsou. V každém díle máme nějaké ponaučení, což je také skvělé. Rozhodně doporučuji se podívat na easter eggs, díky nim se dozvíte, že je Black Mirror ještě více propracovanější než jste si mysleli. Díly jsou totiž propojené a probíhají ve stejný čas.

Orphan Black

Orphan Black (2013)

Žena jménem Sarah Manning vidí ženu na nástupišti, kterou nikdy předtím neviděla, ale vypadá naprosto identicky jako ona. Neznámá žena spáchá sebevraždu, Sarah toho využije a ukradne jí identitu - od té chvíle je součástí bláznivé polévky polorealistických klonovacích technik a tajného genetického inženýrství. Je to skvěle napsaná a dokonale promyšlená série. Velký podíl na tom má pozoruhodný výkon relativně neznámé Tatiany Maslany. O tomto seriálu jsem věděla dlouho, ale neměla jsem nějakou motivaci se na něho podívat. Bránil mi to můj odpor k Sci-fi žánru. Pak ale nastal zlomový den, kdy jsem se nudila a narazila jsem na něho na Netflixu. Jsem strašně ráda, že jsem seriálu dala šanci, protože co se z toho vyklube je až k neuvěření. Opravdu mohu říci, že neznám žádný jiný seriál, který by se téhle bombě jednoznačně vyrovnal. Jsem ráda, že jsem mohla být svědkem takové geniality. Nejvíce, co mě na tomto seriálu mrzí je to, jak nedoceněný je a o Tatianě ani nemluvím. Další věc, proč je seriál tak úžasný, je ta, že má skvělou hudbu. Všimla jsem si, že často hraje hudba, což uvádí diváka do většího rozpoložení a napínavosti. Zaujalo mě, že i když hraje Tatiana pět hlavních postav(a více), nepřijde vám vůbec, že všechny postavy hraje jen jedna herečka. Postavy jsou tak rozdílné, jak chováním, tak vzhledem. A na akcenty nesmím zapomenout-Tatiana zvládne jak ukrajinský, americký, tak britský, a to je samotná Kanaďanka. Naprosto smekám. Toto bylo přímo porno pro všechny moje smysly. Každá věc na tomto seriálu byla úžasná a hlavní hrdinky byly pro mě jakou rodina. Nejoblíbejnější postavy: Cosima, Helena, Alison #CloneClub Forever

Papírový dům (Netflix verze)

Papírový dům (Netflix verze) (2017)

Člověk, který přímo žere nynější španělskou kinematografii, sympatizuje s propracovaností a psychologií, si nemůže nezamilovat tento snímek. Nabízí totiž všechno, co člověka ve filmu či seriálu zaujme, a tak si postupem času k němu vytváří citové pouto. Co je hlavní, v seriálu jsou obsaženy symboly, což je hlavní aspekt k oblibě. La casa de papel má svou vlastní hymnu, která i když nechcete, Vám zní v hlavě ještě další den. Má také vlastního maskota ve formě Dalího, který také zaujme každého nadšence výtvarného umění. Symboly zde nechybí a jsou velmi důležité, i když se to nezdá. Další důležitá věc jsou postavy. La casa de papel nám vyobrazuje, že i zloději jsou lidé a mají duši. Líbí se mi styl seznámení postav s divákem, jak nám snímek nabízí. Máme možnost se alespoň v jedné postavě najít, čímž se nám otvírá větší citové pouto a s větším citovým poutem jsme více závislejší na seriálu, což je účel. Humor mi zde také nechyběl, hlavně ten černý. Líbí se mi, jak si dokáže seriál taky pěkně pohrát s emocemi. Dává nám najevo, že snímek nemá slitování. Abych pravdu řekla, emoce se mi pěkně mísily. Jeden díl jsem byla pořádně nasraná, pak se stalo něco zvratného a najednou všechen vztek zmizel a byla jsem v opojení. Také mě velice překvapilo, že scénáristé píší scénář během natáčení a nemají ho předem napsaný, to mě dost zaujalo. La casa de papel je zážitek pro všechny vaše smysly. Mimochodem vztah profesora s Raquel mi přijde tak podobný se Sly Cooperem a Carmelitou.

Až po uši

Až po uši (2014)

Tento seriál se naprosto vymyká české kinematografii, ačkoliv nejsem zastánce české tvorby, tak tento snímek mě mile překvapil a sama usiluji o to, aby se natočila třetí série, neboť po seriálu těžce prahnu. Objevují se zde umělecké prvky, a to jako z hudebního odvětví, tak i šikovná práce kamery. O hereckých výkonech není třeba mluvit, Čvančarová s Kolesárovou tvoří nádherný pár a seznamují diváky s tím, že je homosexualita naprosto normální věc.