The House on Cuckoo Lane

Na to jaké hype se tady kolem filmu strhlo, kolik se toho namluvilo o bizardnosti a jedinečnosti-je to nakonec docela obyčejný, čistý a povedený experiment. Na mě osobně to působilo překvapivě uklidňujícím dojmem a vnímal jsem to spíše jako takový zvláštní vnitřní imaginativní monolog. Nejsilnější-a z mého pohledu stěžejní-je mluvené slovo(jakási surrealistická poezie) na silném ambientním audiopodkresu doplněná o vizuální složku, která je takovým souborem nepříliš nápaditých(né špatných ale ani né kůlervoucích nebo nevídaných) obrazů prohnaných přes analogové efekty a namixované tak, aby sedly a doplnily audiostopu. Film jako takový není sice žádným závratným veledílem, ale daří se mu pomoci správně namixovaného tempa, asociací a audiovizuálu dosáhnout poměrně zajímavé atmosféry, která má potenciál zaujnout(zejména experimenty vyhledávající jedince). Další složkou je pak ona tajuplná legenda(nebo spíše neexistence legendy) okolo filmu, která u někoho asi může poškádlit představivost a zvýšit tak dojem z filmu.. Já jsem měl celou dobu naopak pocit, že si ze mě někdo dělá trošku legraci a že celé to "tajemno" může být klidně jen pár let starý výsledek bandičky experimentátorů se starou kamerou a dobře zvolené"internetové propagace"(v podobě absence propagace).. Někde jsem tu zachytil tipy, že film může být z poloviny 70.let atd.. Osobně myslím, že pokud to není šikovně udělané "like a retro" z let 200(?), tak je to z let 90. max 80.(už jen podle některých elekronických prvků v podkresu)..ale to je prostě jen taková vtipná hádanka, která by hodnocení filmu ovlivňovat asi neměla..................... Hodnocení se zatím zdržím-nevím jak.... (10.10.2013)

Tenhle snímek jsem viděl před pár lety ( nechápu proč jsem ho tady neohodnotil ) a nyní jsem se k němu opět dostal. Tehdy byl obestřen tajemstvím o jeho vzniku. Dnes už se však ví, že šlo o chytrý tah tvůrců. I přesto mě tahle experimentální podivnost opět pohltila. Má v sobě totiž něco nepopsatelnýho co mě neskutečně přitahovalo. Vypravěč je jediným faktorem, kterej kazí výsledný dojem. (17.03.2020)

Je to bizarné a hrôzostrašné... avšak ani nie obsahom, ktorý je samozrejme tiež desivý, ale zvukom a spracovaním. Práca s kakofonicky znejúcim hlukom do ktorého nie práve najkvalitnejšou technikou rozprávač hovorí príbeh. (nie je mu dobre rozumieť čo je možno dobré) ma hneď uvedomila že pôjde o film s iného sveta. Hrôzostrašné okamihy sa v tomto diele naskytujú keď je hovorcov hlas pustený rýchlo a zároveň pomaly či pretáčaní od zadu ! Spracovanie je na tomto filmu dosť amatérske (držanie kamery, strih, uhol niektorých záberov) a kvalita so starej ošúchanej VHS ešte horšia, ale v tom tkvie tá desivosť. Neviem ako ostatným ktorý to videli (čo bude asi iba hŕstka) ale vo mne to vzbudzovalo nehorázne negatívne pocity. Nemyslel som si že by ma mohol znepokojiť film ktorý ukazuje iba jeden starý zbúraný a čiastočne vyhorený dom a pár ľudí vo zvieracích maskách. Ale stalo sa. (10.10.2013)

Prazvláštny flick, o ktorom kolujú ešte zvláštnejšie skazky... Ale tak to už asi v mystifikovaných vodách undergroundu chodí. Každopádne, pri niektorých pasážach som to nevydržal pozerať potme. A to aj napriek tomu, že sa tam vlastne nič nedeje, len sa miestami mihnú zábery na postávajúcich ľudí v podivných zvieracích maskách. Podobne ťažko obrazovo rozlíšiteľné ako Begotten. Miestami pohrávanie sa s farebnými plochami, prelínajúce sa zvukové stopy, efekty miznutia... Divné a znepokojivé. (25.10.2014)

O tomhle bizáru se ví velmi málo a je zahalen rouškou tajemství. Ne, není náhoda, že tu v popisu řada informací chybí a možná tomu bude i nadále. O co přesně jde? Jedná se o sekvenci záběrů z rozpadlého (vyhořelého?) baráku ve kterém se prolínají převážně lidské postavy se zvířecími/bezobličejovými maskami. Pod tím vším slyšíme podivného vypravěče, který je prokreslován obskurní hudbou a různými ruchy, nářky, řvaním atp. Experiment, který buď bude nudit, otravovat, děsit nebo něčím působit zajímavě. Nutno říci, že to byl zážitek, který u běžných filmů jen tak nezažijete. Trochu jsem si při sledování vzpomněl na Begotten, ale zde je obraz o dost čitelnější. Forma je jako z amatérské rodinné kamery z počátku 90. let, a o to je atmosféra intenzivnější. To samé kombinování černobílé s barevnou projekcí nebo jejich vzájemné prolínání. Všimněte si, že záběry v interiérech mají povětšinou černobílý charakter, zatímco v exteriérech barevný. O interpretaci by se dalo sáhodlouze polemizovat, ale mě napadaly spojitosti převážně s "nezvladatelným lidským chtíčem" a "lidskou zvířecí povahou" A možná i "nevěrou". Rozbořený barák by symbolicky mohl představovat místo, kam se člověk bojí vstoupit. Nutno chápat jako konfrontaci se svojí odvrácenou vnitřní stránkou. Možná i na to poukazuje použití černobílé v interiérech. Takže tím pádem se prohlídka domu může pocitově jevit jako prožívaná noční můra. Každopádně, pro milovníky surrealismu a divností se jedná o povinnost a já s hodnocením, podobně jako u Begotten musím opět naplno, protože tohodle si moc cenním. (05.02.2015)