Scénář:
Jean CocteauKamera:
Henri AlekanHudba:
Georges AuricHrají:
Jean Marais, Josette Day, Mila Parély, Michel Auclair, Marcel André, Jean Cocteau, Christian Marquand, Nane Germon, Raoul MarcoObsahy(2)
Téměř zkrachovalý obchodník žije na venkově se svým synem Ludovicem a třemi dcerami. Dvě z nich, Félicie a Adelaide, jsou opravdové fúrie: sobecké, domýšlivé a zlé. Zneužívají svou sestru Belle jako služebnici. Jednoho dne, cestou domů z obchodů, se kupec ztratí v lese a objeví tajemný zámek, jehož pán je napůl člověk a napůl zvíře, ovládající magické síly... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (75)
To je krása! Kdysi v osmdesátých letech jsem tento opus viděl díky rakouské televizi a byl to zážitek, který ani po letech nevyvanul. Nové shlédnutí jen potvrdilo a oživilo původní dojem. Výtvarně dokonalý film. Někdy to vypadá, že Cocteau se inspiroval barokem nejen v kostýmech, ale i ve světle. Obrazy filmu mi někdy připomínají svým světlem obrazy Vermeerovy. A ta nádherná snová nálada zámku. Herzovu horrorovější verzi mám moc rád, ale tato ji přec jen předstihuje. ()
Přijde mi logické, že nejstarší filmová adaptace stejnojmenné slavné francouzské pohádky od Jeanne-Marie Leprince de Beaumont je rovněž francouzského původu - slyšet všechny postavy mluvit francouzsky dodává filmu v mých očích jisté zajímavosti, byť to na mě nepůsobilo vždy tak, jak by asi mělo (kupříkladu v scéně, v níž se poprvé objevuje Zvíře a kdy spustí francouzsky, jsem vyprskl smíchy, protože mi ten kontrast zvířecí masky a noblesní francouzské dikce přišel prostě směšný; ostatně celá ta maska mi přijde sama o sobě neobyčejně komická). Psát o tomto filmu, že je beznadějně poznamenaný dobou svého vzniku, by bylo samozřejmě nošením dříví do lesa (mám na mysli mj. herecký projev, použitou hudbu, úroveň triků, vzhled kostýmů i samotné masky hlavní postavy, apod.) - samotné stáří snímku by samo o sobě ani vadit nemuselo, naopak - blbé ovšem je, že ten film není ani trochu napínavý nebo nedejbože strašidelný, a hlavně celý působí neobyčejně atéliérovým a neživotným dojmem, což by pořád ještě tak nevadilo - kdyby celý ten film nebyl tak příšerně... ó ano, proč to nenapsat, nudný. Obzvláště od chvíle, kdy Kráska přichází do sídla Zvířete, by se člověk nudou ukousal, a celková stopáž zde obecně působí strašně natahovaně - na dnešní měřítka je ten film neakční až hrůza, a skutečně jsem se musel hodně nutit do toho, abych ho dokoukal. Dosud nepřekonanou filmovou adaptací této předlohy tak pro mě nadále zůstává Herzův snímek Panna a netvor, který podle mě s touto zaprášenou úsměvnou verzí nesnese srovnání. ()
Dokonalá surrealismem ovlivněná režie Cocteaua dělají z tohoto filmu přímo labužnický zážitek pro oko. Od práce kamery, přes nasvícení až po mizanscénu, vše vytváří v kombinaci s pohádkovým dějem tak magickou atmosféru, že vám film bude připadat jako velkolepý fantaskní sen, z kterého se pomalu ani nebudete chtít probudit... ()
Cocteau dokázal v klasické pohádce najít několik nádherných a uhrančivých scén, slepení dohromady z nich bohužel neudělalo nádherný ani uhrančivý film. Některé věci navíc velmi zastaraly a vyloženě tomu nesvědčí HD kvalita odhalující umělost kulis a triků. Tohle je asi jeden z těch filmů, na které zajít do Ponrepa na nějakou jejich šíleně opotřebovanou pětatřicítku a nechat se unášet jednotlivými okamžiky. Pak nebude vadit jejich nesouvislost a místy neohrabanost a naopak vynikne těch pár snových okamžiků, které strhnou. ()
Překrásný film a pohádka tak trochu pro dospělé. Tato verze je temná a strašlivá a přesto hodně vzdálená syrovosti a hrůze Panny a Netvora od Jakubiska. Trochu jsem litovala, že film je tak starý, že o barvách si v té době mohli nechat jen zdát -takhle jsme ty nádherné kostýmy viděli jen černobíle. Zpracování bylo skvostné, kam se hrabou naše novodobé pohádky? Kam zmizelo všechno to kouzlo? ()
Galerie (67)
Zajímavosti (11)
- Natáčanie filmu prebiehalo na zámku v mestečku Raray, ktoré sa nachádza 50 km severne od Paríža vo Francúzsku. (dyfur)
- Když se měly zkoušet kostýmy k filmu, Jean Marais (zvíře) byl právě v zahraničí. Aby se produkce nezastavila, Jean Cocteau pozval na zkoušku všech kostýmů řadového pracovníka krejčovství Paquin, kterého si vyhlédl v dílně a jenž pozvání s radostí přijal. Tím pracovníkem byl budoucí slavný módní návrhář Pierre Cardin. (Komiks)
- Jean Marais chtěl původně masku, která vychází z jelení hlavy. Cocteau jej nakonec přesvědčil, že maska by měla působit divoce a nebezpečně. (Terva)
Reklama