Zlatý věk formule 1

Nejsem fanoušek F1. Ale díky filmům Rivalové a Ford/Ferarri sem si k týhle zvláštní skupině lidí našel cestu :o). Jako, nebudu se nikdy v neděli po o koukat na to jak parta mládenců jezděj kolem dokola a sem tam zajedou do boxu. Ale dřív tenhle sport byl fakt něco jako gladiátoři, páč v průměru každej závodní rok umřeli 3 jezdci, což je prostě brutální číslo. V tomhle dokumnetu se objeví spoustu pro mě neznámých jmen, ale i ten Senna, Lauda a Hunt. Tihle borci měli dřív mnohem horší podmínky a díky těmhle borcům je F1 v dnešní době bezpečnější než kdy před tím... Senna je napořád poslední, který padl, což mluví za vše. Dokument mě ale příliš neobohatil.... Ale díky! (08.11.2020)

Další z řady áčkových formulových snímků v letošním roce. A opět ne zcela vyvážený pohled na tuto královnu motorsportu. Jako dokument o vývoji bezpečnosti je to příliš dlouhé a odbíhá k zbytečným detailům a situacím, a jako dokument věnující se formování této disciplíny je zase příliš povrchní a málo informativní. Vzhledem k nostalgii, s níž 1 vykresluje 60. A 70. léta, lze předpokládám, že se nejedná o dokument určený masám a občasným formulovým divákům, ale dlouhodobým fanouškům. Jenže u těch lze pravděpodobně očekávat alespoň minimální obeznámenost. 1 se věnuje jen nejznámějším, a trochu morbidně řečeno, divácky nejvděčnějším nehodám, přičemž většinu času ztratí ve výše zmíněných dvou dekádách. O úmrtních Petera Revensona, Helmutha Koinigga, ba dokonce Gillese Villeneuvea či Ratzenbergera zmiňuje jen ledabyle. Přitom i ony měly zásadní vliv na formování politiky bezpečnosti ve formuli 1. Zajímavé je též určité vymezení k dokumentu o Sennovi a celovečerního snímku Rivalové. Zatím Kaspadiův příspěvek bere jako oporu, a tématu Senny věnuje jen minimum prostoru, neboť většina již byla řečena, k Rivalům se staví kritičtěji. Úmyslně se věnuje Laudovi a Huntovi, přičemž klade důraz na momenty, kdy je skutečnost v rozporu s dějem Howardova filmu (ať je to závod ve Fuji, Huntovo oblékání v McLarenu vs. jeho „Pro vás budu nosit klidně kravatu.“ atp). Vzhledem k blízkosti premiér obou filmů se může jednat o náhodu, nicméně i tak se jedná opět o pasáž, která se odklání od zaměření dokumentu. Z audiovizuálního hlediska je 1 velmi zdařilým dokumentem, pohrává se s dobovými záběry, doplňuje je o hudbu a snaží se tak dotvářet i atmosféru právě probíhaných let, čímž parádně dokresluje onu nostalgii po starých časech. Výsledný dojem z řemeslné stránky ale shazuje Michael Fassbender, který opravdu zní jakoby jej zrovna vytáhli z postele. (04.12.2013)

Formule mě jako sport nikdy nezajímala.Jenom nehody při ní a zvlástě ty smrtelný na mě vždycky působily jako magnet.V tomhle dokumentu jich je celá řada (kromě těch ultrakrvavých o kterých padne jenom pár slov) a člověk si řiká jak vůbec mohlo vedení FIA tolik let vojebávat bezpečnost svých zaměstnanců jak na trati tak i mimo ní bez jakýchkoliv postihů.Mantinely bez matek,betonový zdi místo pneumatik a tak by se dalo pokračovat hodně dlouho.Opravdu silnej dokument. (17.10.2018)

Histôria Formuly 1 z pohľadu bezpečnosti podaná tak, aby som to strávil aj ja ako formulový analfabet. Za to sa tu úprimne hanbím, niečo som pochytil z Rivalov, takže si dovolím aj komentár k tomuto dokumentu. Situácia skoro v celom filme je taká, že prevládajú ťažké nehody so smrteľnými následkami a trvá to neuveriteľné desaťročia, kým sa organizátori dostanú k tomu, aby na prvom mieste bola bezpečnosť. Jazdci s tým nič neurobia, pretože, ako sa prezentuje vo filme, ak si pilot môže vybrať medzi bezpečnou formulou a druhou, kde sa zabije, ale bude o dve sekundy rýchlejšia, vždy si vyberie tú druhú. Výpovede zúčastnených sú namieste, každý má čo povedať, škoda tých, čo by toho mali povedať najviac, ale už nemôžu. (16.03.2015)

"Jakmile se jezdci začnou vážně zabývat bezpečností, budou jejich nejrychlejší dny sečteny." Nejsem příznivcem ohořelých těl v létajících rakvích, ale dříve bývaly závody formule 1 skutečným zážitkem. Tedy v době, kdy se vedle sebe v pohodě natlačilo pět monopostů, kdy se zvesela skákalo na starém dobrém dobrém Nürburgringu, kdy úmrtí jezdce nebylo důvodem k přerušení závodu, kdy mohla titul mistra světa získat mrtvola a kdy měl lepší jezdec možnost porazit toho horšího. Dnes vítězí technika nad schopnostmi závodníků a je to dost smutná podívaná, kterou si nedopřávám více než dvakrát do roka. Tento dokument by byl skvělý, kdyby se vedle výčtu zabitých jezdců zabýval i výsledky, ale to mu vydrželo jen do smrti Senny. Za mne to zkrátka chtělo o něco více závodů a o něco méně BESIPu. (06.05.2015)