Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pěstuj si pravačku, jeden z Godardových filmově nejanarchističtějších a nejvtipnějších filmů, v sobě skrývá tři poměrně nezávislé narativní linie: v první z nich se postava filmového tvůrce nazývaná okolními lidmi občas Princ a občas Idiot (hraná značně sebeironicky samotným Godardem) snaží dopravit kotouče s filmem během dvaceti čtyř hodin producentovi; v druhé sledujeme dokumentaristicky zaznamenávané zkoušení písní skupiny Les Rita Mitsouko v hudebním studiu; v poslední linii se pak odehrávají bizarní setkání mezi Individuem a Mužem. Jedním z témat, jež propojují tyto linie, je zkoumání samotného procesu tvorby, který explicitně zobrazují scény se skupinou Les Rita Mitsouko a méně explicitně celý film svou vlastní rozbitou formou, umožňující divákovi, aby si dílo do značné míry skládal dohromady jaksi sám.

Pěstuj si pravačku se nesnaží působit jako dokonale vyhotovený a už dávno zakončený výtvor - spíše je čímsi, co se jakoby teprve utváří před našima očima, chaotickým děním smyslu, osvobodivým nabízením všech možných potencialit významů, emocí, filmu. Godard v tomto svém fragmentárním snímku využívá s mistrnou lehkostí typické prvky své nenapodobitelné poetiky (montáž bez ustání vytvářející nečekaná spojení obrazů, zvuků, hudby a slov; statickou, nicméně s kompozicí obrazu a světlem nesmírně jemně a precizně pracující kameru; používání citací z literatury namísto konvenčních dialogů atd.), aby stvořil dech vyrážející dílo plné humoru, myšlenek a poezie. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (34)

LeoH 

všechny recenze uživatele

Já se fakt snažil, pro jistotu jsem si to dal dvakrát za sebou, ale je mi líto, nic. Tedy – všecky godardovské ingredience ano, humor tu a tam ano (je-li vaším šálkem humoru třeba Michel Galabru coby pilot dopravního letadla čtoucí v kabině před odletem s galabruovsky kamenným výrazem příručku pro sebevrahy), ale valnou část stopáže zabírající „dokumentární“ scény s muzikanty působí spíš jako špatně zinscenované (autenticitě pravda dvakrát nepomohly zmatečné české titulky, očividně dělané někým, kdo o muzice nemá ponětí, nebo to byl záměr a v originále se taky plácají takové nesmysly? Vzhledem k celkovému rázu filmu fakt těžko říct) a hlavně jsem se v té spoustě omáčky nedohrabal žádného pořádného kusu masa, chci říct myšlenky, ani to nebyl zas takový punk, aby jeden mohl vypnout mozek a ujíždět si na té anarchii; jiný klíč jsem k tomu nenašel. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Keď som tento film pozeral, tak zhruba v dvoch tretinách nám vypadol v baráku signál. Možno to bol osud, lebo to, čo som dovtedy videl, mi nedávalo žiaden zmysel a nemám ani v pláne to niekedy zistiť. Nechápem, kto mu to financoval a čo očakával od diváckych reakcií. Oficiálny text distribútora v niektorých tunajších obsahoch sa snaží vysvetlovať posolstvo filmu, ako keby tušil, že naňho nikto sám nepríde. ()

Reklama

Jim_Beam

všechny recenze uživatele

Tenhle film jsem ani s vypětím všech sil nedokoukal, takže hvězdičky dávat nebudu... Asi po 20 minutách sledování jsem se tak nudil, že jsem u toho začal dělat něco jinýho a jen občas jsem se mrknul, jestli se něco změnilo, ale bohužel tam bylo pořád stejný blábolení... Nakonec jsem to po hodině vypnul úplně. Takže nehodnotím, ale to, že jsem to nevydržel, o mnohém svědčí... ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

>Vtipná< intelektuálština čili lehce extravagantní taškařice, ryzí Godardovo >popmoderní< dílko i jako odraz a odkaz doby pro godardovské fanoušky a godardově pokročilé... A nakonec stejně - (lehká citace z filmu) - "...to co vytrskne, je odkaz pradávných dob..."... Tak co s tím... ;-) . . . Poeticko-hravá koláž jako vtipná záplata pro intelektuálovo velmi nudné pozdně večerní soiré... Netvrdím, že já osobně jsem se nějak hlubokooduševněle bavil, leč shlédl jsem si tenhle kousek se zájmem a s vědomím, že tenhle J.L.G. (na rozdíl od všelijakých těch pseudoumělců následovníků epigonů) věděl co, proč a jak to dělá a zaplaťduch to dělal po svém dobře. A tak ponejvíce mě nakonec upřimně řečeno sralo při uvedení tohoto filmku v naší >veřejnoprávní< to čétvcháčkovské připosrané překládání slova "merde" jako "do prčic" - a to prosím doprdele hned několikrát! Pouze jednou v závěru objevilo se v titulcích ono poetické "hovno"! . . . Takže mistrovi čtyři hvězdy potměšilé - a jedno lejno těm, co rádi si mažou hovno kolem huby, mluví přitom o kopru a mají pocit, že to nesmrdí... - - - P.S. A nesnažte se děcka furt všechno >chápat< ! Stejně akorát tak nepochopíte, proč to pro vás nepochopitelné a vámi nepochopené i vámi neuchopitelné a pro vás neuchopené jste schopni pochopit a uchopit až po určitém vzchopení se proti své vlastní neschopnosti chápat. Chápete?... ;o) - - - - - (Poprvé viděno 11.12.2006 na ČT, komentář napsán rovnou tehdy jako (asi?) devátý - a lehce doplněn a přepsán při druhém sledování na ČT2 - 11.9.2008) ()

Skip 

všechny recenze uživatele

Pro mě zcela nepochopitelný film, nepochopitelné dialogy, nepochopitelný komentář mimo obraz. Zřejmě se tam někde citoval Idiot, ale to na pochopitelnosti nijak nepřidalo. Jediné pochopitelné z celého filmu bylo dohadování hudebníků ve studiu, co a jak zahrát, to mělo aspoň nějakou tu hlavu a patu. Jinak absolutně nevím, co tím chtěl Godard říct. ()

Galerie (6)

Reklama

Reklama