Režie:
Benoît JacquotKamera:
Julien HirschHudba:
Bruno CoulaisHrají:
Benoît Poelvoorde, Charlotte Gainsbourg, Chiara Mastroianni, Catherine Deneuve, André Marcon, Patrick Mille, Cédric Vieira, Thomas Doret, Francis Leplay (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Za osudovým setkáním Marca se Sylvií stojí jednoduchá věc – zmeškaný vlak. Prozářená noc francouzského provinčního městečka pak vybízí k příjemné procházce a nezávazné konverzaci dvou dosud cizích lidí. Bylo by však škoda nevyužít této až neuvěřitelné harmonie, která mezi oběma panuje. Ideálním místem na další rendez-vous je pak Paříž. Zamilovaného Marca však zradí jeho vlastní srdce a vinou nenadálého infarktu schůzku nestihne. Bez kontaktu a iniciálů těžko najde ženu svých snů. Ve svém pátrání po osudové ženě Marc potkává jinou: Sophii. Netuší, že Sophie je Sylviinou sestrou, a tak se znovu setkávají. Jejich jedinečná harmonie stále přetrvává... ale je již příliš pozdě... (Film Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (42)
Film ako celok ma síce úplne nepoložil na kolená, ale jednu (takmer záverečnú scénu s telefonátom) by som označila doslova za dokonalú. Milujem, keď vo filme nastane úplné ticho v tom správnom okamihu, pretože to vyvolá dokonalé ticho v kine, ktoré je veľmi vzácne. Zažiť podobnú situáciu by som rozhodne nechcela. Skĺbiť dve srdcia do jedného dáva často krát poriadne zabrať, nie to ešte tri :) Výkony oboch sestier a skvelej Catherine Deneuve, ktorá ako správna matka vytušila, že je niečo vo vzduchu, boli perfektné. Celkom som však nepochopila, a asi nie som jediná, čím obe sestry Marco tak strašne priťahoval. Škoda, dotiahnuť tento detail a bolo by to ešte lepšie. ()
Navzdory tomu, že si s francouzskými filmy a jejich mentalitou obecně příliš nerozumím a zdaleka nesouzním se vším, co láká na klasické atributy země galského kohouta (naposledy jsem ocenila jen Co kdybychom žili společně?), Tři srdce považuji za velmi zdařilá. Absolutní melodrama s velmi uvěřitelnými emocemi, to je počin, jaký se příliš nenosí. Ale i takové jsou klikaté cesty krajiny srdeční. ()
Tři srdce jsou regulérní melodrama a zároveň melodrama v uvozovkách, což je poměrně riskantní manévr, ale protřelému Jacquotovi to tady vychází. Funguje to v praxi tak, že přepjatost až afektovanost typická pro tenhle žánr je tady místy nepřirozeně zesilovaná, občas lehce ironicky komentovaná a zároveň s vážnou tváří naplňovaná. Vodítko můžou představovat už úvodní zlověstně znějící smyčce, které podkreslují relativně banální situaci (hrdina nestihne vlak) a předznamenávají budoucí nevyhnutelnou tragédii. Především Poelvoorde jako herec v sobě obě polohy dost přesně ztělesňuje - jednak se dá jeho Marc číst jako pohnutá figura vystresovaného úředníka a stejně tak jako poněkud směšně působící milenec, který nepochopitelným způsobem uhrane obě dvě sestry. Jacquot k tomu ještě přidává přehnaně dramatická přerámování kamery nebo suše glosujícího vypravěče, který závažným hlasem sděluje zcela banální informace (komu při scéně se západem slunce definitivně nedojde, že to má být legrace, tak už nevím). Tohle balancování na hraně mezi oběma polohami - lehce parodickou a naprosto seriózní - se filmu daří ustát, takže pokud jej začnete včas sledovat touhle optikou, bavíte se všemi těmi sebeshazovačnými momenty a zároveň jste schopní to prožívat jako romanci. Navíc je to kromě toho chytrý, nenápadně podaný komentář k dnešní kultuře zdravého životního stylu, kterou dává Jacquot do kontrastu s onou francouzskou "amour fou" - šílenou láskou, kterou byste nemohli prožívat, pokud byste nekouřili, pravidelně běhali a jedli saláty k obědu a suchary k večeři. ()
Chvílemi jsem měla pocit, proč dělají z komára až takového velblouda, ale proč ne. Život někdy přináší různá překvapení, tak proč ne i takové, které jsem mohla sledovat. Charlotte hrála tak jako vždy bezchybně a já si musela jen zvykat na Benoîta Poelvoorda, protože ho znám spíš z komediálních rolí. Tady hrál vyděšeného, infarktózního člověka, který nevěděl co dělat sám se sebou, natož pak s nastalou situací. Jediný problém jsem měla s hudbou, která byla přímo hororová a já jsem se s tím zpočátku velmi těžko ztotožňovala, ale vzhledem k občasnému, hororovemu jednání Marca to mělo asi svůj význam. Zajímavý komentář má uživatel Traffic. ()
Pěkný francouzský film o síle osudu, jak dokáže zamíchat city dospělých lidí. Takhle to umí natočit jen Francouzi, přestože se domnívám, že umějí také ještě víc přitlačit na pilu a vyždímat ještě více emocí. Tři srdce jsou možná příliš jednoduché a přímočaré, ale pořád pěkné. Kongeniální je scéna, kdy Marc se Sylvií u stolu hrají pouze očima. ()
Galerie (26)
Photo © Wild Bunch Distribution
Zajímavosti (4)
- Natáčelo se ve francouzské správní oblasti Île-de-France. (Terva)
- Marion Cotillard byla původně zvažována do role Sylvie, kterou nakonec získala Charlotte Gainsbourg. (Terva)
- Postavu Charlotte Gainsbourg, Sylvie Berger, namluvila v německém dabingu Irina Wanka. (NinadeL)
Reklama