Lancelot du Lac
Lancillotto e Ginevra
Lancelot of the Lake
Obsahy(1)
Rytíři kulatého stolu se vracejí z neúspěšného hledání svatého grálu. Mezi nimi i Lancelot, oblíbenec krále Artuše a tajný milenec jeho choti Guenievery, se kterou však chce tento zakázaný vztah i přes vzájemnou lásku ukončit. Jeho slabého místa se snaží využít lstivý zrádce Mordred, který mu závidí prominentní pozici u panovníka a začne proti němu spřádat plány. Smyčka kolem Lancelotova krku se začíná pomalu utahovat a o jeho osudu může rozhodnout i blížící se rytířský turnaj. (Sarkastic)
(více)Recenze (17)
člověk na to kouká jako osel. přál by si, aby film skončil. ptá se tedy: "už tam budem?" film zakroutí hlavou, odpovídá: "ne." člověk se po pěti minutách - pocitově hodině - táže: "...už tam budem?" lehko odhadnout, co film odpověděl. //// Bresson zkrátka není pro každého. zpomalenému (ne)dění bez akce i bez herectví zcela jistě nepomáhá malá obrazovka. filmovědci můžou jásat nad sémantikou, ale já bych radši jásala nad tím, že ten film je aspoň pocitově, když už ne časově, krátký. ()
Tentokrát (téměř) bez komentáře. Přestože je Lancelot du Lac hodnocen na csfd jako Bressonův nejhorší (ovšem u mých oblíbených má přesto 90%), považuji tento film za skutečně nevšední filmový zážitek - filmovou delikatesu. Viděl jsem ho už dvakrát, a podívám se na něj znovu s každým, kdo mě o to požádá. Bressonovy filmy jsem zatím nekomentoval, po prvním shlédnutí by se mi to zdálo příliš ukvapené. Obecně mám pocit, že ten, kdo má Bressona Lancelota rád, viděl už spoustu filmů a má pro ně cit (šestý [filmový] smysl). ()
Moje první setkání s Bressonem skončilo zklamáním. Já nevím, jestli jsem už natolik ztratil iluzi o době, ve které se příběh odehrává, nebo viděl moc dalších (a lepších) tématem podobných filmů, ale první věc, která mě při pokusu vystihnout tento snímek napadla, byla obyčejnost. Několik pohledů na mrtvoly v lese (přičemž první useknutí hlavy mě svojí trikovou nedokonalostí skoro až rozesmálo, stejně tak později gumový šíp v koni), jinak skoro ani trochu toho (jak píše Pohrobek „zprofanovaného brutálního zabíjení“ plného) špinavého středověku (když už, tak se kamera úmyslně dívá jinam), jen zidealizovaná podoba (ctnost, čest a spousta planých řečí). Netoužím se dívat na to, jak 5 rytířů totožně nasedá na koně (stejné opakování/variace při vlajkách, rozjezdech koní atd.) a třeba při turnaji marně čekat na záběr přímého střetu v souboji (a místo toho dostat až ležícího chlapa v brnění, který vypadá, že si zde dal šlofíka už před řádnou dobou). Takže ve výsledku Lancelot od jezera nabízí pouze nadprůměrný začátek a konec (ten má svoji sílu), vše mezi tím je nasáklé všedností (a ne, možná mám malou citlivost k tomuto filmu, ale žádné přesahy, o kterých se zmiňují jiní spolukomentující, jsem zde nenašel). ()
Historická výpravnost, myslím, Bressonovi nesvědčí. Z filmu mám poněkud rozporuplný pocit. Na jedné straně (což nacházím u Bressona vždy) silný příběh, hluboký obsah, přesah atd., na straně druhé filmařská stránka, která tady nefunguje bez rezerv (s čímž jsem se u Brassona ještě nestkal). Jindy tak skvělé a rafinované elipsy, hyperboly, paraboly a jánevímcovšechno zde najednou působí neorganicky, strojeně. Ale možná jsem na tento film jenom neměl tu pravou náladu. 70% ()
Už první bojová scéna zabila. Byla ale ničím v porovnání s tím, co mělo následovat, protože byla aspoň vtipná. Čekala jsem příběh o rytířích, chrabrých, udatných a já nevím co...místo toho jsem koukala na zápletku jako vystřiženou z telenovely, kde všichni něco řeší, ale divák, netuší co, protože všechno důležité se děje mimo záběry. Divák řece ocení mnohem víc se desetkrát dívat na to, jak každý rytíř zvlášť a úplně stejným způsobem nasedá na koně, projede se na něm a zase sesedne, nebo jak se Xkrát vztyčuje vlajka. Při bojových scénách jsme si zase mohli důkladně prohlédnout nohy bojujících, nebo ještě líp, nohy jejch koní. Některé záběry jsme si navíc mohli prohlédnout hned několikrát, protože se opakovaly. Témata z okruhu rytířů kulatého stolu, hledání Gráálu, dvorské lásky a kultury mi nejsou cizí, Chrétiena de Troye mám pročteného a můžu vám proto zaručit, že rytíři tam nestáli a nekoukali přblble na měsíc...Nechápu, kde ostatní komentující našli nějakou myšlenkovou hloubku nebo ideové přesahy...možná chtěli jenom ospravedlnit čas ztracený sledováním tohohle filmu, který je naprosto o ničem. Herecké výkony stojí taky za hodně starou belu a o kameře rači ani nemluvím...jediné, co se mi líbilo, bylo, že každý rytíř měl moc pěkný barevný punčocháčky..taky bych takový chtěla ;) ()
Reklama