Jak jsme hráli čáru

Nové Pelíšky se nekonaly, ačkoliv se o to Nvota snažil seč mu síly stačily. Příběh je sice situován do stejné doby, ale chybí mu nadhled a snaha o vtip tu vyznívá dost křečovitě. Naopak místy film působí depresivně, což by sice nebylo od věci, vzhledem k té svinské době, ale ve zvoleném formátu to působí nemístně. Z herců potěší pár známých, leč ne zcela využitých tváří a překvapí i výkon malého Richarda Labudy. Z toho kluka jednou něco bude. Na jedno podívání OK, ale jinak nic, k čemu by se člověk v budoucnu vrátil. 50% (29.06.2015)

To co Češi provedli s tímhle filmem je šílenost. Co to bylo za dabing a dialogy? Nejvíc jsem to nemohl překousnout u Libušky, co dabovala sama sebe. A teď k samotnému filmu: Pokud nečekáte druhou Obecnou školu, dostanete na dnešní poměry vcelku hezký film. Je to poměrně celé o vylomeninách malých uličníků, ale tak nějak to má své kouzlo. Závěr byl parádní. Určitě tedy tenhle film zkuste. (29.05.2016)

Nepochopím, proč se slovenské filmy u nás dabují. Pokaždé to filmu ubere na uvěřitelnosti. Na druhou stranu – Jak jsme hráli čáru je skvělý už z podstaty. Dlouho jsem se nesetkal s tuzemským (popřípadě slovenským filmem), který by vážná témata (zde období komunismu) byla vyprávěna neotřelou formou v očích dítěte. Juraj Nvota našel díru na trhu a udělal to zatraceně dobře. Atmosféra byla skvělá, všechno to bylo krásně upřímné, lidské, byla radost na podobný film koukat a musím říct, že jsem si ho díky tomu moc užil. Skrytá perla v československé kinematografii, která si zaslouží lepší hodnocení než to, jaké tady aktuálně má. (25.08.2020)

Další snímek, vypořádávající se s rudou minulosti naší společné republiky. Opět před srpnové týdny a měsíce a opět osobní i rodinné osudy. V tomto případě má ovšem film velmi slušnou úroveň, až na pár trochu laciných míst a také možná přehnané chování některých dětí (banda černogardistov by se spíše hodila do filmu z konce druhé sv. války) se jedná o velmi autentickou podívanou do minulosti. Ukázkové vedení dětských herců je základem kvalit celého snímku a může být inspirací pro mnoho jiných tvůrců. Slovenština, čeština maďarština, skvělá režie i velmi slušné vyprávění Petrova příběhu, jehož dospívání se díky době velmi urychlí a jeho morální priority se stávají silnějšími než u většiny dospělých. (02.01.2016)

Všecko za mě napsal nascendi. Jen bych rád povyprávěl jeden příběh. Tak tady máme návrh udělat film, režisér je vrták, scénář stojí za hovno, zcela mimo realitu, ale ideologicky nelze nic vytknout, film vede diváka tím správným směrem. A nic lepšího beztak nemáme. Všelijaké komise, nikým nevolené, leč ideologicky náležitě prověřené, to přežvýkají, zhodnotí a dají tomu zelenou, tedy peníze. Vydřené z daňového poplatníka. A teď kontrolní otázka, soudruzi: Stalo se to za bolševika, nebo v roce 2014? --- Jedno pozitivum film má - hudební složka je kvalitní. (29.06.2016)