Krajina stínů

C. S. Lewis se u mne nezapsal jako autorLetopisů Narnie, k těm jsem se dostala až se svými dětmi. Vryly se mi do paměti Jeho Rady zkušeného ďábla. O to víc jsem byla zvědavá na Krajinu stínů. Příběh, který je uvěřitelný, protože se opravdu stal. Nevadily mi ani drobné odchylky od skutečnosti. Žasnu nad polohami Anthony Hopkinse, který dovede zahrát prince i šílence, spisovatele, hrbáče i Picasa. (31.08.2014)

Zhruba do poloviny jsem si myslel, že zde s gustem plácnu trojku a dosyta se vyžvaním o chladné nabubřelosti scénáře a celém tom anglickém sucharství, ten plán ale samozřejmě definitivně ztroskotal, když jsem se v jedné z posledních scén rozbrečel skoro jako pětiletá holčička. Doporučuji dva filmy - Soumrak dne, kde Hopkins hraje velmi podobnou postavu starého jezevce, jehož duši otevře teprve cit k ženě, plus závěrečný díl seriálu BBC Human Body - Death, the End of Life. Všechny další komentáře jsou zbytečné, snad až na mou soukromou poklonu Anthonymu Hopkinsovi, který mě v závěru roztrhal na malé kousky. (03.08.2009)

Pastva pre oči aj dušu. Jemne plynúca romantika ruka v ruke s komornými hereckými výkonmi, pričom si nie som istá, či mám Hopkinsa radšej ako intelektuálneho kanibala alebo decentného uhladeného pána so svojskými názormi a romantickými sklonmi :-) V každom prípade narniovské dobrodružstvá sú mojou šálkou kávy a príbeh o stvoriteľovi tejto detskej lahôdky, nejde nezbožňovať. (14.03.2010)

Jedním slovem: Krása! Neuvěřitelně lidský, silný film, jehož větší polovinu (já vím, nesmysl :-)) jsem probrečela jak želva. Kromě nádherného vztahu Jacka a Joy mě naprosto odrovnalo pouto mezi bratry Lewisovými, i když tu nehrály prim. A když se k dobrému příběhu přimíchá stejně dobrá hudba, je to za 5*. (22.09.2011)

Přiznám se, že o osobě C.S. Lewise toho moc nevím a nečetla jsem ani žádné jeho knihy, přesto se mě tento film hodně dotkl v tom dobrém slova smyslu. Anthony, který je můj nemilejší herec, hraje jako vždy výborně, navíc téměř celou dobu nesleze z plátna, což mě těší, protože na něj bych se vydržela dívat i celé hodiny. Celý příběh je takový jemný, příjemně lidský, navíc zasazený do nádherných kulis Oxfordu. Zas tak často mě filmy nerozpláčou, ale tohoto jsem brečela jako želva minimálně poslední půlhodinu, ale konečné poselství mi na rtech vykouzlilo přece jen úsměv. (17.04.2008)