Krajina stínů

Anthonyho one man show, to bez debaty. Ten chlap strhne aj mŕtveho. Pekný živý film s krásnymi emóciami, náladou, romantikou, má to proste šťavu a Debre to po boku tohto veľkého herca moc sekne. Len "škoda", že Wingerka si (očami citlivého diváka) svojou postavou dáva scenárové repete, ako v parádnej Cene za nežnosť. Podobne ale, ako v spomínanom Brooksovom nesmrteľnom filme aj tu trhala svojim výkonom moje srdce. (21.09.2008)

Přesně pro takovýto typ snímků miluju FILM jako takový. Hranice mezi kýčem a uměním je tenká. Divák to jednoduše vytuší. Pozná, pokud je snímek dělán upřímně, s pokorou a láskou k danému tématu, kdy vše působí nenuceně, přirozeně, nikoliv strojeně. Vypadá to jednoduše, že? Snímek si pozvolna plyne svým tempem, divák sleduje ubíhající minuty aniž by ho něco výrazně rušilo, neříká si, tuhle scénu bych „natočil jinak“, tuhle vystřihl, „tady“ mi něco chybí.... Divák „propluje“ celým snímkem , po celou dobu projekce téměř nemá ani čas uvažovat čeho je svědkem a až po skončení snímku mu to pomalu začne docházet. Přiznejme si upřímně, kolika snímkům se toto podaří. O kolika z nich lze toto říct (napsat)?! Toto je přesně ten případ. Shadowlands je další z pádných důkazů, že sir Anthony Hopkins je herecký chameleón schopný zahrát úplně vše. A musím dodat jedno: Dr. Hannibal Lecter ho určitě nejvíce proslavil, JÁ osobně ho mám přesto nejraději v „této poloze“ (viz tato role, či pan Stevens z Ivoryho Soumraku dne, popř. jako Burta Munroa z Donaldsonova V zajetí rychlosti). Cítím velký potenciál co se týče předlohy. Troufám si tvrdit, kniha bude lepší filmu (a hodlám se o tom také přesvědčit). * ubírám za dabing (přičemž to samozřejmě není problém snímku samotného, takže až tento svůj „handicap“ napravím, je více než pravděpodobné, že výsledné hodnocení (ve světle tohoto faktu) o tu 1* zvýším). p.s. když už jsem zde velebil A. Hopkinse, nemůžu (a nechci) opomenout Debru Winger coby spisovatelku a básnířku Joy Greshamovou. ( Naprosto přirozený nenucený herecký výkon), přičemž dotyčná je vice než zdatnou “přihrávačkou” siru Anthonymu. (11.07.2011)

Působivé romantické melodrama mapující postavu C.S. Lewise jakožto trochu zatrpklého a životem nezkušeného profesora, který většinu své energie dává do role učitele, potažmo spisovatele a osobní život mu nenápadně prokluzuje mezi prsty, což se má ale brzy změnit. Je to příjemné pokoukání, spiše pro emocionálně a věkově odžitější díváky. Film nekáže, nehází zbytečná moudra a nemá na životní situace a existencionální dilemata, která se tu před očima diváka odehrávají nijak vyhraněný názor. Za pozornost stojí krome hereckých výkonů i scénáristicky bravurně zpracovaná postupná osobnostní proměna C.S. Lewise. Kousek po kousku, záběr po záběru. Tyhle srdečné příběhy zapadly povětšinou někde v devadesátkách, kde mají své místo a nesmrtelný punc nadčasovosti a Shadowlands je ukázkový příklad. Dokázal to dál opakovat snad jen svého času Anthony Minghella a to už je nějak patek zpátky. (03.02.2018)

Velmi pomalý, až lyrický film, který v závěru v citovém měřítku skutečně zasáhne. Zajímavý je především ve filozofické rovině. Nejpůvabnější je ve filmu rozhodně kamera a herectví Debry Winger. Dnes bychom takový film odvyprávěli ve dvoutřetinovém čase, přesto je shlédnutelný i v této příliš ukvapené, až stručné době. Za zmínku stojí také hudba a herecký výkon malého chlapce. A. Hopkins ve filmu nezáří tolik, jako jeho herecká partnerka, přesto má ve filmu zajímavé dramatické nuance a energii, kterou dobře vkládá do postavy spisovatele Lewise, která je tímto zcela uvěřitelná. (29.11.2020)

Jeden z těch filmů o tom, jak je život někdy krutý a současně krásný, což je výpověď o světě balancující přesně na pomezí banálního žvástu a hluboké moudrosti. Lewisovými knihami jsem zcela nedotčen, to mi ale nebránilo nechat se pohnout tímto filmem o jednom výseku jeho života. Příjemná a po všech stránkách zdařilá podívaná, s tklivým závěrem, který by nedojal jen cynika. (31.08.2011)