Láska a odpuštění

Jednoznačně nepochopená záležitost, kterou tu odhaduji hromadně sepsula do podprůměru banda teenagerů co ví o Beach Boys asi tolik jako Hollies nebo Yardbirds... Pro mne jsou Beach Boys ikonou Ameriky šedesátých let, doby prvních letů do vesmíru, auťáků s ploutvemi a hlavně spolu s Bee Gees neskutečnými vokálními skupinami, kde každý z hlasů zatajuje dech. Ze západního pobřeží USA se tyto dvě vlny zaplavující Ameriku prodraly až do Evropy kde každá v určitý čas z předních příček hitparád spláchla i dobře zakousnutý hmyz z Liveropoolu...:-) (Nic proti hmyzu!! :-) Takový film tu zkrátka chyběl a i když je věnován hlavně (a právem) frontmanovi Beach Boys - Brianu Wilsonovi, divák díky tomu, že se jedná o bratry nahlédne i do zákulisí téhle skvělé kapely. Můžeme tak sledovat jak Bryan podobně jako sopka postupně začne pod erupcemi vlastních nápadů měnit trochu stereotypní muziku kapaely o létě, holkách a surfaření a i když se to skupině nelíbí, čas i kritika mu dá záhy zcela za pravdu. Jedná se totiž o nadčasové a opravdu geniální záležitosti... Můžeme tak sledovat jak vznikala fantastická God only knows, kterou já osobně po Yesterday považuji za druhou nejhezčí milostnou píseň na světě... či neméně slavnou Good Vibrations atd... Netušil jsem nic o Brianově složitém vztahu s otcem ani o jeho běsech v devadesátých létech hojně živených šarlatánským psychoterapeutem. Paul Giamatti umí hrát vyčůránky, ale tady si střihnul stoprocentního zmrda! Naštěstí Brian nakonec potkal princeznu, která jej zachránila ze spárů zlého černokněžníka. Zní to jako blbý závěr filmu, ale je to zkrátka fakt. :-) Jediné co jsem nepochopil byla účast Cussacka. Zatímco šedesátky byly zpracovány parádně a kluci byli typově vybraní tak, že šli od sebe skvěle rozpoznat, Cussack byť sebelépe hrající Bryana zachváceného vnitřními hlasy a pod opiáty mu prostě podobný nebyl ani za mák. Postavou, účesem, barvou vlasů, prostě ničím... To je asi tak jediné co bych vytkl. No a já si teď jdu za tepla pustit Pet Sounds a Summer Days! A nikoliv z CD, ale pěkně na kotoučích na starém magneťáku po tátovi... Za mne je to za 5 barevných prášků! * * * * * (05.10.2015)

Film bol pre mňa zaujímavým najmä preto, že Beach Boys sú výraznou skupinou môjho obľúbeného hudobného obdobia - sixties. Keďže ma zaujímala iba hudba a nie osudy jej tvorcov bolo pre mňa novinkou, aké životné peripetie prežíval frontman skupiny. Potiaľ všetko fajn. Ale, ako som to už zažil pri viacerých životopisných filmoch (napr. o Johnnym Cashovi) vyrušoval ma dôraz na niektoré aspekty jeho životného osudu, ktoré boli zbytočne zdôrazňované. Skrátka tam mohlo byť viac zo 60. rokov a menej z 80. rokov. Ani vo výbere hercov nemal režisér najšťastnejšiu ruku, čo bolo zreteľné pri preskokoch do iného časového obdobia. Vtedy som mal pocit, že ide o dve rôzne postavy, ktoré nič nespája. Takže tie tri hviezdičky sú výrazom môjho presvedčenia, že to bolo možné nakrútiť inak a lepšie. Beach Boys by si to zaslúžili. (25.11.2016)

Love & Mercy mě chytlo hlavní postavou - otlučeným chlápkem zraněným svým zneužívajícím otcem a později svým náhradním otcem.Je to hořkosladké , sladkobolné a melancholické.Když nic jiného tak je film láskyplná pocta slavné kapele Beach Boys ukazujíce vhled do bizarních detailů šarvátek skupiny a jejich umělecké triumfy. (07.05.2020)

Necukrkandlový příběh skrytý za cukrkandlovou hudbou. Životopisný film ve dvou časových rovinách zachycující dobu největší slávy a nástupu psychických problémů Briana Wilsona, hudebního génia, na kterém stál úspěch Beach Boys, i pozdější období, kdy jej tvrdě manipuloval a vykořisťoval jeho bratr Gene, zneužívající Brianovy duševní choroby a vědomě ji zhoršující a izolující bratra od světa. Je fajn po čase vidět Cusacka v něčem jiném, než v podprůměrných thrillerech, ale pozornost na sebe jednoznačně strhává Dano hrající Briana zamlada a Giamatti jako Gene je lahůdkově démonický. Moc se mi líbilo zachycování Briana při komponování a nahrávání hudby. (27.07.2018)

Převážně sterilní pohled na život jednoho hudebníka. A velmi na jistotu zrežírovaný, bez větších ambicí. Tím hudebníkem je Brian Wilson. Že vám tohle jméno nic neříká?! I to je možné, ale skupinu, ve které působil, už znát budete (i z doslechu). Byl totiž frontmanem legendárních Beach Boys. A zde poznáme, kdo stál za tvorbou jejich veselých a pozitivních songů. Film má ale dvě hodiny, prolínají se v něm dvě roviny Wilsonova života, v jedné je talentovaným mladíkem, prožívajícím úspěchy i propady v šedesátých letech, v nichž skládá nesmrtelné hity skupiny, v té druhé už je dospělým zlomeným mužem na sólové dráze v éře osmdesátých let, neschopný skládat hudbu, s diagnozou paranoidní schizofrenie, který už je téměř nesvéprávný a nedokáže se vymanit z vlivu svého ohavného manipulátora a jeho praktik, jímž je jeho terapeut. Mladickou verzi ztvárnil Paul Dano, dospělou verzi hraje John Cusack. A teď k tomu, co filmu neprospělo. Představte si, že ty (potenciálně) nejzajímavější okamžiky z příběhu osekáte, vyjmete a jen se o nich mluví. Dozvíme se tedy, že Brian měl krušné dětství, kdy byl fackovacím panákem pro svého ukrutně nesympatického otce. Padne facka na sále? Nepadne, až na jeden výjev z dětství. Dále poznáme zákeřného terapeuta Landyho, ovšem paranoidních stavů má hudebník pomálu, jsou kratičké, ke všemu je to s jeho zdravotním stavem nakonec jinak. A pak ještě randí se sympatickou Melindou, svojí budoucí ženou. Šukají spolu? Nelze poznat, ve filmu žádná milostná scéna není. A pak hlavní náplň filmu, tou je postup při skládání a aranžování písní, což jsou nejzajímavější úseky filmu. Určitě si nelehnu a nezačnu kopat nožičkama, že jeden produkující režisér natočil portrét života Briana Wilsona. Jeho hudbu nevyhledávám, ovšem to vůbec nemělo na hodnocení vliv. Nezkušená režijní ruka Billa Pohlada nedokázala mě coby diváka pohltit a dát mně intenzivní zážitek, potažmo způsobit můj zájem o tvorbu Beach Boys po skončení filmu. Herecký čtyřlístek Paul Dano, John Cusack, Paul Giamatti a Elizabeth Banks je opravdu skvělý a schopný, i hudební čísla byly příjemné, zvláště pak mohlo být jich být více převedených do klipové podoby, i místo a čas byly ok, jen to sterilní provedení prostě neutáhne dvě filmové hodiny. Délka byla znát a zajímavých momentů a scén nebyl plný hudební kotel, spíše kotlíček. 6/10 (02.12.2017)