Dobrodruh z Istanbulu

Docela podařený eurospy a to trošku navzdory titulárnímu Dobrodruhovi. Tony je totiž frajer, který se prohání rudým sporťákem a nenechá na pokoji žádnou sukni. Ale zbytek filmu už není tak moc…italský. Předně je vidět slušný rozpočet, nicméně místo stylových vystoupení v nočních klubech, posedávání kolem hotelových bazénů či tlachání ve sterilních pokojích se dočkáme podařeného příběhu ve skvělých kulisách. Příběh šlape, drží pohromadě a směřuje odněkud někam, akce, humor i mluvení jsou dávkované přesně tak akorát. A i když tohle není ten europsy s padouchem v podzemní skrýši, gang záporáků je poměrně zajímavý, ale i Tony má k ruce podařené pomocníky a vlastně i celý jeho klub vidíme trestuhodně málo. Navíc k tomu Istanbul, který tvůrci těží, co to dá a navrch podařený soundtrack. Je jen škoda, že agentka Kenny (Sylva Koscina) má příliš málo prostoru. Dobrodruh z Istanbulu není eurospy, který vyrazí dech, ale rozhodně zabaví a nadchne. (23.11.2022)

Tenhle film mě provázel celé dětství (a to už byl tehdy 20 let starý ). Dle mého názoru veliká klasika svého žánru. Dostatek napínavých akčních scén a zároveň vkusný povedený humor. Scéna, kdy se hlavní hrdina pere s mužem, jenž má místo zápěstí kus železa ze zasouvacím nožem, byla moje nejoblíbenější :) . (05.02.2008)

Roztomilá starosvětská záležitost která už dnešnímu publiku nic neřekne, ale pro pamětníky mezi které už se pomalu taky počítám je to příjemná byť lehce naivní dobrodružná zábava. I když já osobně neměl o existenci tohoto filmu ani potuchy. Objevil jsem ho náhodou na youtube sice v nic moc kvalitě, ale aspoň s excelentním původním Československým dabingem. V hlavní roli sympaťák Buchholz červený jaguár exotické prostředí Istanbulu a spousta naháněček pěstních soubojů přestřelek a výživných hlášek. Kde pak tvůrci brali inspiraci je zřejmé a např padouch s železnou rukou a nožem v ní by se neztratil v libovolné Bondovce. Tohle můžu.80% (21.08.2019)

Viděl jsem to jako malej snad ještě za komančů a tenkrát to byla bomba. Ještě si pamatuju poslední scénu filmu, kde si hrdina se svou partnerkou chtějí po náročné akci trochu užít ve vlakovém kupé, když okno roztříští kulka a hrdina zvedne hlavu a bezstarostně řekne něco ve smyslu, že už by si padouši mohli dát pohov... (11.10.2007)

Viděno podruhé. Odstupem času lze říci, že když si vzpomínám, tak jsem na to koukal jako tele na pračku. Poněvadž už ten název voněl jakýmsi přitažlivým dobrodružstvím. Ve skutečnosti se tenkrát za doby socialismu nemohlo nelíbit. Bylo to víceméně něco jako cottonovky od Haralda Reinla. Pravdou ovšem je, že film už dost zestárl. Na jedné straně je to fajn, že to ještě baví, no a potom je tu i ten fakt, že to ztratilo tu působivost, kterou mělo předtím. Což neznamená, že by mě to nějak nudilo. (07.02.2024)