Yves Saint Laurent

Snímek "Yves Saint Laurent" vám dá přesně to, co si představujete. Není zde nic moc navíc. Je to svět módy, takže v tom bude móda, budou v tom intriky, bude v tom zhýralí život, budou v tom excesy, prostě tak nějak to, co tam patří. A do toho osobnost jednoho z módních géniů. Přesně do toho světa pasuje. (04.07.2017)

Tak tenhle film se vám může líbit jen v případě, že jste holka, co miluje oblečení, gay, nebo jste gay, co miluje oblečení. Já naštěstí do jedné z těchto kategorií patřím, takže jsem si z filmu odnesla, že fakt potřebuji kostým v pánském stylu. Jinak byste tu ale děj hledali úplně zbytečně, to spíš najdete vkusný sako v šatníku Domenica Martucciho. Všechno se tu točí okolo Laurenových depresí, které podle tradiční čínské medicíny léčil promiskuitou a mixem drog. Pan návrhář tu jak jinak než stylově šnupe koks, vůkol se válí polonahé modelky a vedou se intelektuální řeči, celej tenhle maratón trvá přes hodinu a půl. Vlastně je to jen značkovým parfémem navoněná banalita, životopis, kterej ale nejde do hloubky postavy, i když tedy Pierre Niney v hlavní roli má svý kouzlo, takže patřit do kategorie gay, co má rád hadry, tak do něj určo jdu. A nakonec nezapomeňte, že špatně se voháknout je horší než mrtvý koťátko, jo?! (27.01.2015)

Chcete snobárnu a nakonec stejně zase skončíte v háemku. YSL rozhodně není haute couture filmu a je biografická konfekce, co neurazí, ale v módě taky moc dlouho nebude. Film vypadá hezky (to věci z řetězců taky), ale není ničím nový (to věci od YSL byly). Má prapodivně useknutý konec a kdybychom pominuli sentimentální Bergéovy vzpomínky, tak nám tu chybí i nějaké city. Paradoxně příběh jednoho z největších návrhářů a zároveň magorů je emocionálně placatý, i když tu létají vázy a YSL se hroutí ve vojenským cvokhausu. Snímek bojuje se stejným problémem jako nedávno Chanel. Chcete postavit pomník někomu, kdo nám vlez do šatníků (ano skoro nám všem díky kopírování práce designérů), ale nejste dostatečně kreativní, abyste ho předčili. Z toho důvodu YSL nemůže zaujmout víc než film o spisovateli, nebo třeba továrníkovi, to je jedno. Nevím, nakolik do natáčení vstupovali majitelé značky (divil bych se, kdyby nechali filmařům volnou ruku, protože tohle je prostě reklamní záležitost), ale možná z toho důvodu, aby se někdo neurazil, aby se udrželo dobré jméno domu, to prostě není boom. A když YSL vymyslel dámský kostým, nebo ušil Mondriana, tak to hurá prostě bylo. (03.04.2014)

Osobně jsem byla s filmem velice spokojena a myslím si, že i francouzové. Ve světě módy se nevyznám, znám sice pár jmen a modelů, ale to ani pro tento film není tak stěžejní. Ve snímku je podle mě to nejdůležitější - hloubka. Pierre Niney jako YSL byl skvělý, Gallienne jako jeho věrný partner také a o vše ostatní se postaraly démoni, které měl YSL v hlavě. Ukázka vzestupu a pádu, rodiných hodnot a trochu té politiky. Film, ač to zní nejspíš zvláštně - je hodně depresivní a těžký. Jak mohl svět vidět on a přitom dokázat tvořit takové umění, které ovlivnilo celý svět - vždycky na to umělci nějakým způsobem doplatí. YSL si prošel mnoho období - ať už kulturními, tak životními a od každého podle mého názoru ochutnal něco...Všechno to je tu znázorněné a YSL nebojoval jen se svými démony, ale také s přátely, o které přicházel. Já byla spokojena a na začátek o zájem o módu mi to stačilo :) (17.08.2014)

Technicky v pořádku, ale scénář byl totálně slabý a ani hlavní představitel s nulovým charismatem tomu příliš nepomohl. A bohužel to bylo až moc krotké, především co do milostných scén. Pokud chcete vidět skutečně zajímavého Saint Laurenta, doporučuji paralelní projekt Bertranda Bonella s Gaspardem Ullielem. (24.01.2019)