Hledání Vivian Maier

Obsah a postava Vivian Maier je fascinujúca, ale forma trošku kríva. Tvorcom určite patrí veľké vďaka za to, že prestavili túto zaujímavú postavu svetu, avšak mohli si nechať trošku viac záležať na forme, akou svoje poznatky a zistenia prezentujú. Vo vzduchu ostalo príliš veľa otázok, respektíve ich autor z otáznych dôvodov úplne obišiel. Prvá polovica bola odzbrojujúca, druhej polovici už dochádzal dych. Napriek formálnym chybám viac ako spokojnosť. 70% (07.05.2015)

Ubíjející a dramaturgicky nezvládnuté pásmo neforemných hlav, které nezajímavě mluví o dost zajímavém osudu. Vystavěné podle midcultové receptury "dojmu vás a vy mi dáte Oscara". Maloof si zřejmě myslí, že tímhle dokumentem pomáhá Vivian Maier do dějin, ale myslím si, že tam ji mohou pomoct jen její fotografie. Ne tohle sebedojímavé školní cvičení... (05.12.2014)

Takhle vypadá současný dokument kdy, v podstatě, z ničeho vykřeše režisér a průvodce dost poutavý příběh, který nám postupně odhaluje v takových dávkách, aby diváka nezahltil přehršlí informací, ale zároveň jej nenudil čekáním na další bod zlomu v ději. Snad jen ten hrob mi v záběru v závěru chyběl. ... (matky i Vivi) (15.03.2016)

Rozhovor s režisérem: http://www.indiefilm.cz/2014/04/17/rozhovor-s-reziserem-johnem-maloofem-fotografie-ktere-mi-zmenily-zivot/ ....Znal jsem první rodinu, pro kterou Vivian pracovala od roku 1956 celých šestnáct let. Také jsem věděl, jak vypadaly jejich děti, protože si je hodně fotila a já měl negativy označené těmito letopočty. Poté jsem začal nacházet další rodiny a rozpoznávat nové tváře. To mi pomáhalo i naopak – když některým negativům chyběla datace, ale já poznal tvář na fotografii, mohl jsem s jistotou říct, z jakého období negativ je, s rozptylem jednoho, dvou, někdy i pěti let. Odhaloval jsem dílky skládačky, které do sebe postupně začaly zapadat.... (20.04.2014)

35%. Naprosto zbytečný, nudný a velmi špatně a bez respektu vůči divákovi koncipovaný dokument nedokument, který vlastně vůbec o ničem nevypovídá. Čekal jsem třeba pátrání po otázce, proč Vivian Maier po desítky let nikdy nikomu neukázala svoje fotografie, proč byla tak tajemná, odhalení nějakých nových informací, zajímavých informací. Místo toho jsem se dočkal egocentrické a narcistické propagace nesympatického Johna Maloofa, který si hraje na hrdinu, že objevil umělce ve Vivian Maier, přitom ale to jediné, co v tomto dokumentu vykazuje opravdové kvality a je skutečnou pastvou pro oči, jsou její fotografie, na kterých Maloof ani dokument samotný nemá sebemenší podíl. K tomu všemu je to dokument režijně necitlivý a amatérský a z hlediska zaujetí divákovy pozornosti silně nezvládnutý, navíc tvořený úplně evidentně účelově na oscarový efekt. I proto jsem jej ani nedokoukal do konce. Věřte, že je hodnotnější najít si galerii Vivian Maier a projet si její fotografie, než se podívat na tento dokument a ztratit 83 minut drahocenného života, který byste mohli strávit třeba tvořením hezkých fotografií v inspiraci této skvělé fotografky. Jako fotograf jsem velmi zklamán, až pohoršen. (25.01.2015)