Halbe Treppe
Láska na grile
Grill Point
Obsahy(1)
Dva manželské páry žijící ve Frankfurtu se pomalu blíží k věku čtyřicátníků, jejich životy vyplňuje nekonečná nuda a milostné vztahy už dávno vyhasly. Rutinou se stalo i jejich vzájemné přátelství a společné večery vyplňované obyčejně přehlídkou obrázků z dovolené. Chris pracuje jako rozhlasový moderátor, se svou ženou Katrin si však už nemá téměř co říci. Uwe zase tráví veškerý čas ve svém stánku s občerstvením, takže vlastní ženu Ellen a děti mírně zanedbává. Není divu, že náhodné setkání dvou osamělých a citově vyprahlých přátel Ellen a Chrise přeroste v milostný románek. Jejich vášnivé vzplanutí je však velice záhy odhaleno. Na tahu jsou nyní Katrin a Uwe...
Dokumentárně stylizovaný tragikomický příběh každodenního života byl natočen s minimálním štábem, bez scénáře a výhradně na základě herecké improvizace. Film získal na MFF v Berlíně 2002 Velkou cenu poroty. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (16)
Čistá improvizace se sedmičlenným štábem, syrovou kamerou a situacemi, které jsou tak geniálně vystavěné, že se (troufám si tvrdit) takhle civilně nedají vymyslet jinak než na place. Dresen je absolutní mistr, jehož schopnost vést improvizaci patří po bok Larsu von Trierovi, Mikeovi Leigh či Kenu Loachovi. Nejde však o vykrádání, tahle metoda je něco, co se vykrást dost dobře nedá... Pro mě zcela zásadní film o všednosti, manželství, vyšinutích z vazby. Dojemná věc, kde se smích a slzy střídají stejně nečekaně jako v životě. Přitom se ale film nechce tvářit autenticky a stále na diváka šibalsky pomrkává přiznáváním se k umělosti -- paradoxně to jej dělá ještě mnohem naléhavějším. ()
Dobrý film o vztazích dvou manželských párů, o krizích, rozchodech a znovunalezení dávno ztraceného vztahu, který mě přes všechny kvality nepřesvědčil o vyšším hodnocení. Německý styl mi prostě nesedí (vzácnou výjimkou je Tykwer), nevžiju se do hlavních hrdinů, necítím s nimi a je mi vcelku jedno, jak to s nimi dopadne. ()
Asi takto približne by mohol vyzerať slovenský súčasný realizmus, ak by naši tvorcovia nechceli byť silou mocou teatrálni. Absolútna prirodzenosť scenára, hereckých výkonov a prostredia, ktorá vytvára prekvapivo nenudiaci civilý silný filmový zážitok. Je to klasický európsky filmový klub, takže presne viete, čo máte od filmu očakávať. Nemci takýmito dielami môžu donekonečna odkazovať na tvorbu Wernera Rainera Fassbindera. ()
Film sází na přesně odpozorované postavy, kterým vdechli život dobří herci. Ti nejsou žádní modelové a modelky, a proto film působí všedněji a obyčejněji, což je ještě umocňováno dokumentaristickými režijními postupy. A i kvůli vizuální podobě východoněmeckých sídlišť s těmi českými na mne film dýchl dojmem, že něco podobného se právě odehrává třeba někde u sousedů. ()
Civilní, normální, obyčejné, lidské...to mne napadlo po shlédnutí. Ničím nekašírovaná manželská krize, výměna partnerů, návrat a snaha, že by to snad mohlo být zase takové jako předtím. Není a nebude. Když připočtu šedé a nudné kulisy, které charakterizují celý film, paneláky, nepříliš vzhledné bistro, tak bych skoro řekl, že nebýt němčiny, tak se to odehrává v ČR na kterémkoliv panelákovém sídlišti. Ničím neurazí, ale na jak dlouho zaujme, to těžko říct....každopádně za shlédnutí rozhodně stojí. ()
Galerie (5)
Photo © Peter Rommel Productions
Reklama