Whiplash

Hm, neviem k tomu moc zaujať postoj. Aj keď bol hlavný hrdina dosť nesympatický a všetko zlé si (relatívne) zaslúžil (moc neuznávam až takúto posadnutosť, je to psycho), dalo sa jeho pohnútkam, motiváciám relatívne dosť dobre a ľahko rozumieť. To J.K. Simmons je vskutku démonický a škoda, že s takou kondičkou nehral v nejakom akčnom filme. Ale uňho je to jasnejšie: je to hajzel, ktorý ničí svoje okolie a každého šikanuje. Zo scény z baru sa dá súdiť, že sa tým síce snaží robiť talentovaným ľuďom službu, ale v skutočnosti je to sku*vený mamľas. Takýchto ľudí ja neuznávam, sú to zlí ľudia, ktorí si myslia, že robia dobré veci. Ale nerobia. Ničia ľudské životy. Napriek tomu je J.K. Simmons skvelý, ale proste ma film s takouto sviňou v hlavnej úlohe fakt nebaví. Whiplash pritom nie je zlý, či nevydarený. Vo viacerých okamihoch strhne a zaujme (večera, bar, finále, rozchod, bitka, autonehoda). Ale jednoducho ako celok ma nejako extra nenadchol, nestrhol, nezaujal. Na môj vkus je príliš „zlý“. Produkcia: Jason Reitman. (02.07.2017)

Full Metal Jacket na konzervatoři. Problémem ovšem je, že i postava na podřízené straně subordinace je sebestředný namyšlený hajzlík a tak není s kým se ztotožnit. Navíc všude tak opěvovaná hudba je tu redukovaná jen na fyzický, spíš až sportovní výkon, kde rozhoduje porce drilu a talent a cit jaksi ani nehraje roli. Když už jazz, tak zůstanu konzervativní a pustím si raději nějaký film Woodyho Allena... Whiplash je vlastně víc než hudební sportovní film, dokonce i s autentickou postavou uřvaného buranského sprostého trenéra, kterého lze vidět na každém mládežnickém fotbalovém tréninku v každém českém městě... (30.01.2015)

Nějak jsou mi filmy, které sám zažívám, takové nepříjemné :-) Ale i kvůli tomu, co se ve Whiplash děje, jsem radši skladatel, než interpret. Protože tohle už nemá moc co s hudbou, jejím prožíváním, invencí atd. co dělat. To je čistě o onanistickém výkonu, pro který je potřeba investovat strašně moc, a to mě nikdy nelákalo. Navíc ta konkurence a neobjektivita...Hudba je zlo :-) zlatej sport. Jinak všechno takové trochu moc filmově vyhrocené, i ta hra, i ten leader. Realita je tomu částečně blízká (často napjaté vztahy leaderXhráč, hráčXhráč), ale zároveň poměrně vzdálená. S odstupem času se ale na tenhle film nezapomíná a pět hvězd si plně zaslouží. (11.02.2015)

NÁHRADNÍCI, NECHCETE VYČISTIT BICÍ OD KRVE? Jsa naladěn La La Landem, řekl jsem si, že zkusím Whiplash, na který mám políčeno už déle a líbil se mi více. Ambivalentní vztah a všechno, co k němu patří, v netypickém podání (učitel a žák), s neodhadnutelnými dějovými zvraty a netradiční codou. Snímek je samozřejmě také trochu stylizovaný, takže po první půlhodině ani pak nikdo psychiatra nevolá. Potěšil Paul Reiser. Damiena Chazella se rozhodně vyplatí sledovat, samozřejmě kvůli budoucím i minulým projektům (Grand Piano). 90%! (15.08.2017)

Jedna hudební škola, dvě výrazné osobnosti. Oba jsou perfekcionisti a jeden tlačí druhého na hranu možností, za kterou existuje jen hluboký pád. Chvíli považujete toho prvního za nebezpečného manipulátora, který jen zneužívá svou moc, chvíli toho druhého za nestabilního kluka, kterému by měl někdo bubny sebrat, než skončí v blázinci. Jste si vědomi, že jeden druhého ničí, ani tak se ale neubráníte myšlence, zda se k sobě přece jen nějakým zvláštním způsobem nehodí. SPOILER Samotný konec se pak dá vyložit jako takový netradiční happyend pro obě postavy. Andrews dosahuje zapomenutelnost, Fletcher v něm objevuje svého Charlierho Parkera. A na tom, že se Andrew podobně jako Parker nejspíš nedožije ani 35 let a v blízké době ho čeká předávkování drogrami, selhání orgánů nebo mentální kolaps, vůbec nezáleží. (18.01.2016)