Všichni říkají: Miluji tě

Woody Allen asi během natáčení požil příliš cukru, jinak si totiž tuhle sacharidem přecpanou muzikálovou romanci nedovedu příliš vysvětlit. Některá hudební čísla vynikající, etuda Tima Rotha jakbysmet, ovšem vzato kolem a kolem se jedná o jeden z těch slabších kousků slavného pana neurotika. Nicméně ideální film na svatého Valentýna nebo při stavu akutní zamilovanosti. (18.12.2011)

Páni, tohle chci určitě vidět znovu. Je vidět, že ještě 18 let zpátky Woody Allen točil filmy s nápadem. Nikdy bych nevěřil, že od něj uslyším tak uzpívanej film plnej muzikálovejch čísel, včetně stepu, tanečního představení duchů a německý služebný hrající hokej v domě na podlaze. Film je hezky vyváženej, hudební čísla střídaj vtipný dialogy (ten děda je super!) nebo zajímavý vypravěčský styl... Tohle je film, kterej mě v podstatě měl pořád čím překvapit. :-) I na konci, ten Woodyho a Goldin "antigravitační" tanec, byl hrozně fajn, netradiční a zpracováním nečekanej. (07.08.2014)

Přehršle hereckých osobností dokazují, že někteří z nich při hodinách zpěvu občas chyběli, ale nadšení do předání informací divákovi hudební formou jim rozhodně nechybí. Velmi sympatickým se mi jeví skvěle přátelský vztah Joea a Boba - současného manžela bývalé Joeovy manželky Steffi. Rovněž Skylar dokazuje známou pravdu, že žena si cení spolehlivého partnera, ale grázlík je vždy ve výhodě. A vztah Joea s Von je vzhledem k fyzickým dispozicím hereckých představitelů poměrně nepravděpodobně zábavný. (12.12.2008)

Zavolal asi Woody Timovi (Rothovi), i Edwardu Nortonovi, sehnal si číslo na Drew, Julii a mámu Natalie Portmanové (ještě se asi nemohla rozhodovat sama), s Alanem Aldou už byli domluvení, a všem ostatním, a povídal - ahoj, nechceš si u mě zahrát? můžeme udělat takovou odlehčenou komedii, a můžeš si i zazpívat, jestli budeš chtít. jo? tak fajn, přijeďte, jo, a jestli máte nějaké speciální přání, třeba Benátky, Paříž... Zkrátka: všechno je tu báječné. Ale je toho tolik! Spousta postav, spousta sympatických herců, kteří si užívají, že hrají v Allenovi. A je to až přecpané, že si je všechny člověk nestačí vychutnat. (Alespoň třeba vstup a okamžitý koncert právě Tima Rotha, to je paráda). Ach jo. (17.09.2010)

Mám docela rád woodyho jako tvůrce i jako herce. Jeho tvorba je tak ..typická.. svěží, lehká, nenásilná, skoro bych řekl nevinná. Stejně jako jeho tento film. Příjemný snímek, plynoucí nerušeně, ačkoliv rušivých prvků několik, neubírá na lehkosti v žádném z momentů. Co postava to celkem čitelná osobnost, během filmu si člověk začne připadat jako jeden z rodiny. Všudypřítomný vtip prostupuje celým snímkem. tu v podobě vtipných glos, tu v podobě masek na Helouvín, přes "logické" vystvětlení odlišných politických názorů. Pěkné. (24.06.2013)