The Knick
Režie:
Steven SoderberghKamera:
Steven SoderberghHudba:
Cliff MartinezHrají:
Clive Owen, Eve Hewson, André Holland, Eric Johnson, Juliet Rylance, Chris Sullivan, Cara Seymour, Zuzanna Szadkowski, Lucas Papaelias, Suzanne Savoy (více)VOD (1)
Série(2) / Epizody(20)
Obsahy(1)
Knick: Doktoři bez hranic je nový dramatický seriál z produkce Cinemaxu od oscarového režiséra Stevena Soderbergha. Odehrává se v centrálním New Yorku roku 1900 a soustředí se na legendární nemocnici Knickerbocker Hospital, kde na začátku dvacátého století pokrokoví lékaři, zdravotní sestry a všechen ostatní personál posouvali hranice medicíny v době, kdy úmrtnost lámala rekordy a antibiotika neexistovala. Clive Owen ztvárňuje hlavní roli doktora Johna Thackeryho, skvělého chirurga, jenž je průkopníkem nových metod v oboru, navzdory své vážné závislosti na kokainu. Thackery vede tým lékařů, který zahrnuje jeho chráněnce Dr. Everetta Gallingera, mladého Dr. Bertieho Chickeringa a Algernona Edwardse, nadějného chirurga, který byl Thackerymu nedávno vnucen. Dalšími zajímavými postavami v nemocnici jsou: Cornelia Robertsonová, dcera patrona nemocnice; mrzoutský řidič sanitky Tom Cleary; Lucy Elkinsová, sestra, jež nedávno přišla z venkova; nečestný ředitel Herman Barrow a Sestra Harriet - jeptiška, které nečiní potíž říci svůj názor.
Cinemax uvádí druhou řadu dramatického dobového seriálu, nominovaného na cenu Emmy®, od oscarového režiséra Stevena Soderbergha. Clive Owen se vrací v hlavní roli jako John Thackery, vynikající chirurg v newyorské nemocnici na počátku 20. století, který navzdory své závislosti na drogách posouvá hranice medicíny, morálky i rasové rovnoprávnosti. Nemocnice Knick, jak se The Knickerbocker Hospital zkráceně nazývá, je od začátku druhé řady zmítána dramatickými otřesy, jelikož nepřítomnost Thackeryho (je hospitalizován v Nové Anglii kvůli závislosti na kokainu), nedostatek bohatých pacientů a četné finanční přešlapy dovedly představenstvo k rozhodnutí přemístit legendární nemocnici z centra města na jeho okraj. Jak plány na stěhování postupují, Algernon Edwards (André Holland) - nadaný chirurg černé pleti, jehož milostný románek s patronkou nemocnice Cornelií Robertsonovou (Juliet Rylanceová) skončil potratem a Corneliiným sňatkem se zámožným bílým dědicem - se snaží zaujmout Thackeryho pozici hlavního chirurga. Ostatní lékaři, zdravotní sestry, jeptišky a správcové se mezitím potýkají s řadou problémů jak v profesním, tak v soukromém životě. (Cinemax)
(více)Videa (53)
Recenze (394)
Medicínská odyssea za poznáním v historickém dramatu o doktorech za "vlády" Tyfové Mary a rasové segregace. Minisérie dává vzpomenout na to nejlepší z produkce HBO, kterémuž se s přehledem vyrovná, ve fascinujícím post-viktoriánském prostředí průmyslové revoluce v nemocnicích, a s Clivem Owenem který tu v hlavní roli jako chirurg-feťák jednoznačně míří pro seriálového oscara. Geniálně dekonstrukce charakterů postav a také jedno z nejhustších seriálových finále jaké jsem kdy viděl. Pro zájemce o medicínu povinnost, pro všechny co mají rádi kvalitní seriály také. Silný žaludek nutností, detaily operací jsou tu řádně čvachtavé. Season 1: 9/10 ///// Což platí pro první sérii, druhá série už nemá ani zbla dramatičnosti první, charaktery jsou rázem o řád nezajímavější, operace bizarnější, a i vyšší témata jako rasismus a drogová závislost jen nevěrohodně převařuje, tudíž jsem od poloviny přeskočil rovnou na finální epizodu... a v té už se seriál zcela zvrhává ve svou vlastní sebeparodii. Smutné. Season 2: 6/10 ()
Perfektní projekt, který se na první pohled odlišuje od zbytku součastné seriálové produkce. Mikroskopicky soustředěná režie(a to Soderberga jinak moc nemusím). Smysluplný scénář který nespoléhá na debilní cliffhangery a přesto dokáže být napínavý a vtáhnout diváka dovnitř. Tempo je střízlivé ale nenatahované. Pořád se něco děje a divák nemá pocit, že se ho tu někdo snaží deset dílů vodit příběhem který by vystačil na polovinu. Celé to podtrhuje magický soundrtack, který jen elektronicky jakoby bublal pod povrchem a přestože na první pohled by se mohlo zdát, že do příběhu z roku 1900 tohle nesedí, kupodivu to parádně funguje a nakopává to atmosféru o level výše. Myslím, že to není seriál pro děcka zblblé seriálovým trendem poslední doby, kdy musí být všechno cool a na konci každého dílu a série musí někdo naprosto neočekávaně chcípnout a děj se musí brutálně zvrtnout aby divák zůstal jako opařený ve svém WTF. Tohle je pro lidi kteří jsou ještě schopní cítit tempo, napětí a sílu v příběhu který se nesnaží šokovat ani lézt do prdele mainstreamu. ()
Počátek 20. století. Doba, kdy přijde nový vynález či objev téměř každý den a to je na The Knick nejlepší. Báječní muži se skalpely se předbíhají ve zkoušení nových operačních metod, vylepšování pomůcek a snaží se porozumět lidskému organizmu celkově, přičemž jim do toho umírají pod rukama desítky pacientů. Do toho tam všichni buď fetují, řeší rodinné trable, nebo jsou černoši, což je v roce 1900 mrzuté. Není to nějak hyper akční ani dynamické, ale stejně jsem měl po každém díle hned chuť na další. Tah s moderní ufohudbou se velmi vydařil. ()
Dva pocity. Jeden mě napadal už od začátku a bylo to, jak rychle epizoda uběhne. Vůbec jsem neměl pocit, že skoro hodina. Druhý přišel zhruba v polovině a šlo o uvědomění, že The Knick (doopravdy nemyslím, že by se měl název překládat) nemá jasnou jednoznačnou dějovou linii - ale vůbec to nevadí! Hodně zajímavé. Nevšedně tíživé. Seriál má většinu času tmavé barvy, někdy to vyloženě nutí "zaostřovat", ale ono to k začátku 20. století a přerodu chirurgie dost dobře patří. ■ Teaser: https://www.youtube.com/watch?v=JOXbU8TOZVM ■ Druhá série udržela laťku. Zajímavé je, že je zakončena tak, že třetí série být může, ale také nemusí. ()
Galerie (421)
Photo © Cinemax
Zajímavosti (12)
- Bývalý americký prezident Barack Obama v časopisu People označil Knick: Doktory bez hranic za svůj oblíbený seriál. (Sweepy)
- Doktor Thackery (Clive Owen) fouká usušené neštovičné strupy vesničanům do nosu, aby byli proti této nemoci imunní. Jedná se o skutečnou metodu, jejichž první zmínky pochází z 10. století z Číny. Tato metoda dostala později název „variolizace“. (dan4815)
- Postava Dr. Thackerye (Clive Owen) je z velké části inspirována americkým chirurgem Williamem Stewartem Halstedem (1852-1922). (MLazi)
Související novinky
Filmy roku dle TOP uživatelů ČSFD.cz
Mezi za oceánem nejlépe hodnocenými filmy roku 2014 je hodně těch menších, nezávislých, které k nám ještě nedorazily - Inherent Vice, Birdman, Slídil, Whiplash, Hon na lišku, Kód Enigmy nebo Teorie… (více)
Lékařský seriál, po jehož skončení máte potřebu smýt ze sebe zasychající krev a zpoza nehtů si vyškrábat zbytky tlustého střeva a placenty. Soderbergh nás do víru systematizovaného šílenství vtahuje pomalu, důkladně a bez ohledu na to, kolik diváků opustí představení po prvních pěti minutách, kdy si společně s rasistickým misogynem šlehneme dávku kokainu, projedeme se newyorskou ulicí, kde v bolestech dodýchává černý kůň a budeme svědky smrti matky i s jejím právě narozeným dítětem. ___ V navozování pocitu nevolnosti a dojmu časoprostoru, v němž vás od smrti neustále dělí jen krůček a kde byste tudíž rozhodně nechtěli skončit s vážnější nemocí než s nachlazením, je Soderberghovy kromě hudby a přirozeného (tedy ponurého) svícení nápomocna především kamera. Ta se stává nervóznější společně s postavami a od pečlivě komponovaných, přehledných celků, dávajícím jatkám na operačním stole punc civilizovanosti, přechází k bezprostřední fly on the wall observaci a viscerálním, ručně snímaným detailům. K plynulosti vyprávění a dojmu neustálého běhu událostí přispívá „štafetové“ sledování postav, kdy kamera svou pozornost odpoutá od jednoho herce a v rámci téhož záběru hladce pokračuje sledováním herce jiného. ___ Nemocnice zde představuje komplexní organismus, k jehož bezproblémovému fungování je potřeba zkoordinovat několik pomyslných chapadel a zkrotit ega jednotlivých, neboť právě o ně se zde bojuje v prvé řadě, ne o životy pacientů. Zatímco Thackery volí k uvolnění napětí kokain a Barrow návštěvy bordelů, Edwards si nemožnost veřejného naplnění maskulinní role kompenzuje stejně jako hrdinové Klubu rváčů sebedestruktivními bitkami. Většinu postav spojuje téma variované v celé Soderberghově filmografii – neschopnost či nemožnost vřadit se do světa, v němž žijí, a z toho plynoucí emocionální vyprahlost, pocit odcizení a osamělosti. Díky pestrosti jednotlivých figur a konfliktů, ke kterým mezi nimi dochází (přičemž Thackery vyzývá rovnou Boha) se Soderberghovu průřezu morálně zkorumpovanou společnosti daří pokrýt tak pestrou paletu témat, jako jsou rasová segregace, sociální stratifikace, prolínání třídního a rasového napětí, korupce, migrace, drogy a církev. Snahou o rovnoměrnou dělbu pozornosti se Knick blíží více dokumentujícímu než dramatizující rozplétání komplexní sítě známému z počinů Davida Simona (The Wire, Treme). ___ Čtvrtá epizoda, kdy jdou ústřední postavy v dříve rozehraných partiích tvrdě do sebe, je srovnatelně dynamická jako pilot. Neděje se toho přitom tolik a tak rychle, dynamizující jsou především neustálé a pro Soderbergha charakteristické změny hledisek, výborně zužitkovávající proměnlivou hloubku pole. Z mnoha střetávajících se perspektiv přitom není žádná privilegovaná, což odpovídá snaze tvůrců nikoho nesoudit a klinickým pohledem, bez příkras i bez předsudků, ukázat, jakou devalvací mezilidských vztahů na pouhý obchod byl již před sto lety vykoupen vědeckotechnický rozvoj (technofetišistické detaily všelijakých patentů jsou stále častější). Podrobněji k celému seriálu zde. 90% () (méně) (více)