The Knick
Režie:
Steven SoderberghKamera:
Steven SoderberghHudba:
Cliff MartinezHrají:
Clive Owen, Eve Hewson, André Holland, Eric Johnson, Juliet Rylance, Chris Sullivan, Cara Seymour, Zuzanna Szadkowski, Lucas Papaelias, Suzanne Savoy (více)Série(2) / Epizody(20)
Obsahy(1)
Knick: Doktoři bez hranic je nový dramatický seriál z produkce Cinemaxu od oscarového režiséra Stevena Soderbergha. Odehrává se v centrálním New Yorku roku 1900 a soustředí se na legendární nemocnici Knickerbocker Hospital, kde na začátku dvacátého století pokrokoví lékaři, zdravotní sestry a všechen ostatní personál posouvali hranice medicíny v době, kdy úmrtnost lámala rekordy a antibiotika neexistovala. Clive Owen ztvárňuje hlavní roli doktora Johna Thackeryho, skvělého chirurga, jenž je průkopníkem nových metod v oboru, navzdory své vážné závislosti na kokainu. Thackery vede tým lékařů, který zahrnuje jeho chráněnce Dr. Everetta Gallingera, mladého Dr. Bertieho Chickeringa a Algernona Edwardse, nadějného chirurga, který byl Thackerymu nedávno vnucen. Dalšími zajímavými postavami v nemocnici jsou: Cornelia Robertsonová, dcera patrona nemocnice; mrzoutský řidič sanitky Tom Cleary; Lucy Elkinsová, sestra, jež nedávno přišla z venkova; nečestný ředitel Herman Barrow a Sestra Harriet - jeptiška, které nečiní potíž říci svůj názor.
Cinemax uvádí druhou řadu dramatického dobového seriálu, nominovaného na cenu Emmy®, od oscarového režiséra Stevena Soderbergha. Clive Owen se vrací v hlavní roli jako John Thackery, vynikající chirurg v newyorské nemocnici na počátku 20. století, který navzdory své závislosti na drogách posouvá hranice medicíny, morálky i rasové rovnoprávnosti. Nemocnice Knick, jak se The Knickerbocker Hospital zkráceně nazývá, je od začátku druhé řady zmítána dramatickými otřesy, jelikož nepřítomnost Thackeryho (je hospitalizován v Nové Anglii kvůli závislosti na kokainu), nedostatek bohatých pacientů a četné finanční přešlapy dovedly představenstvo k rozhodnutí přemístit legendární nemocnici z centra města na jeho okraj. Jak plány na stěhování postupují, Algernon Edwards (André Holland) - nadaný chirurg černé pleti, jehož milostný románek s patronkou nemocnice Cornelií Robertsonovou (Juliet Rylanceová) skončil potratem a Corneliiným sňatkem se zámožným bílým dědicem - se snaží zaujmout Thackeryho pozici hlavního chirurga. Ostatní lékaři, zdravotní sestry, jeptišky a správcové se mezitím potýkají s řadou problémů jak v profesním, tak v soukromém životě. (Cinemax)
(více)Videa (53)
Recenze (395)
Po 3 episodach: Na seriály z lékařského prostředí se zcela cíleně nedívám - asi kromě geniálních Scrubs, občasného Dr. House, a famozního loňského zpracování Zápisků mladého lékaře. U The Nick jsem udělal výjimku právě proto, že po čerstvé zkušenosti s Bulgakovem jsem i u nemocnice z roku 1900 čekal době přiměřený stylový masakr. A ten jsem i dostal, v míře možná až nadbytečné (kabelovka přece jen snese hodně). Ale ani syrovost nemocničního prostředí a explicitně zobrazovaná lidská těla v různé fázi demontáže nepůsobí nijak samoúčelně - narozdíl od podivné elektronické hudby. BTW žeru dobovou ambulanci! :-) ()
Většina seriálů nekončí na vrcholu a mnoho z nich si navíc kvůli přebytečným sériím stačí pokazit jméno. Existují však vzácné výjimky jako Knick, které svou dokonalostí přímo volají po přídavku. Soderbergh musel objevit stroj času, protože jeho cesta do roku 1900 nemohla být přesvědčivější. Suverénně žongluje hned s několika tématy. Posouvání hranic medicíny, zlatá éra eugeniky a rasismu ve společnosti, možná až příliš autentická řezničina na sálech, zákulisní hrátky ve vedení nemocnice i příbuzných odvětvích, třídní boje probouzející to nejhorší v nás. Vše zabalené v úchvatném dobovém hávu. Hlavní hvězdou měl být Owenův démonický Thackery, ovšem Soderbergh rozehrál koncert pro tucet skoro stejně zajímavých postav. S1: 90% S2: 95% ()
Na doktorské seriály mám alergii a proto jsem se Soderberghovu televiznímu projektu celkem dlouho vyhýbal, ale nakonec jsem byl nucen uznat, že k tomu vůbec nebyl důvod. Nikdy by mě nenapadlo, že může být medicína tak zábavná. Samozřejmě svojí zásluhu na tom má i zasazení do doby, kdyb byla chirurgie řezničinou a té se seriál rozhodně nevyhýbá. Ale není to nic účelového a třeba plastika nosu je tady fascinující. Perfektně napsané jsou i postavy, přičemž hercům vládne jednoznačně Clive Owen v roli lékaře, který se narkotikům rozhodně nevyhýbá. Ale svá temná tajemství tu mají i mnozí další a ta charakterová nejednoznačnost mě bavila. A oslovila mě i atmosféra New Yorku na počátku 20.století s opiovými doupaty, andělíčkářkami či kšeftaři s ledasčím včetně mrtvých lidí. Samostatnou kapitolou je tu pak rasové linka s černošským doktorem, která samozřejmě kritizuje nesmyslnou předpojatost, ale i když je tenhle motiv dost výrazný, nepůsobí, narozdíl od mnoha jiných případů, vůbec protivně. Prostě a jednoduše tihle doktoři mají všechno, co člověk od seriálu očekává. 100% ()
Vizuálně a vůbec celkem vjemově je to masakr, hlavně díky kameře a netradičně zvolené, zneklidňující elektronické hudbě. Téměř výhradně černobílý svět, který tu a tam projasní rudá krev nebo ještě pulsující orgán nebohého pacienta. Hlavní chirurg, který sviští na koksu a občas ho ještě v čínském doupěti proloží opiem. Svět, kde tuberkulóza nebo tyfus nebyl žádnou výjimkou, a kde jít na operaci se šancí na přežití 1:1 byl hodně optimistický výhled. Za pár tendenčností a anachronismů jdu o hvězdičku níž, ale jinak se mi tenhle exkurz do Ameriky přelomu století, plné špíny a nemocí, chudých imigrantů a neméně chudých černochů, ale taky převratných vynálezů a objevů tuze líbil. ()
Galerie (421)
Zajímavosti (12)
- Postava Algernona Edwardse (André Holland) byla inspirována americko-ghanským sociologem, historikem, spisovatelem, politickým aktivistou a bojovníkem proti rasismu Williamem Edwardem Burghardtem Du Boisem (1868-1963). (MLazi)
- Doktor Thackery (Clive Owen) fouká usušené neštovičné strupy vesničanům do nosu, aby byli proti této nemoci imunní. Jedná se o skutečnou metodu, jejichž první zmínky pochází z 10. století z Číny. Tato metoda dostala později název „variolizace“. (dan4815)
- Scenáristé Jack Amiel a Michael Begler v jednom z rozhovorů uvedli, že bylo v jejich zájmu, aby prostředí i samotné operace v seriálu odpovídaly dobovým a zaznamenaným skutečnostem. (Nach)
Související novinky
Filmy roku dle TOP uživatelů ČSFD.cz
Mezi za oceánem nejlépe hodnocenými filmy roku 2014 je hodně těch menších, nezávislých, které k nám ještě nedorazily - Inherent Vice, Birdman, Slídil, Whiplash, Hon na lišku, Kód Enigmy nebo Teorie… (více)
Lékařský seriál, po jehož skončení máte potřebu smýt ze sebe zasychající krev a zpoza nehtů si vyškrábat zbytky tlustého střeva a placenty. Soderbergh nás do víru systematizovaného šílenství vtahuje pomalu, důkladně a bez ohledu na to, kolik diváků opustí představení po prvních pěti minutách, kdy si společně s rasistickým misogynem šlehneme dávku kokainu, projedeme se newyorskou ulicí, kde v bolestech dodýchává černý kůň a budeme svědky smrti matky i s jejím právě narozeným dítětem. ___ V navozování pocitu nevolnosti a dojmu časoprostoru, v němž vás od smrti neustále dělí jen krůček a kde byste tudíž rozhodně nechtěli skončit s vážnější nemocí než s nachlazením, je Soderberghovy kromě hudby a přirozeného (tedy ponurého) svícení nápomocna především kamera. Ta se stává nervóznější společně s postavami a od pečlivě komponovaných, přehledných celků, dávajícím jatkám na operačním stole punc civilizovanosti, přechází k bezprostřední fly on the wall observaci a viscerálním, ručně snímaným detailům. K plynulosti vyprávění a dojmu neustálého běhu událostí přispívá „štafetové“ sledování postav, kdy kamera svou pozornost odpoutá od jednoho herce a v rámci téhož záběru hladce pokračuje sledováním herce jiného. ___ Nemocnice zde představuje komplexní organismus, k jehož bezproblémovému fungování je potřeba zkoordinovat několik pomyslných chapadel a zkrotit ega jednotlivých, neboť právě o ně se zde bojuje v prvé řadě, ne o životy pacientů. Zatímco Thackery volí k uvolnění napětí kokain a Barrow návštěvy bordelů, Edwards si nemožnost veřejného naplnění maskulinní role kompenzuje stejně jako hrdinové Klubu rváčů sebedestruktivními bitkami. Většinu postav spojuje téma variované v celé Soderberghově filmografii – neschopnost či nemožnost vřadit se do světa, v němž žijí, a z toho plynoucí emocionální vyprahlost, pocit odcizení a osamělosti. Díky pestrosti jednotlivých figur a konfliktů, ke kterým mezi nimi dochází (přičemž Thackery vyzývá rovnou Boha) se Soderberghovu průřezu morálně zkorumpovanou společnosti daří pokrýt tak pestrou paletu témat, jako jsou rasová segregace, sociální stratifikace, prolínání třídního a rasového napětí, korupce, migrace, drogy a církev. Snahou o rovnoměrnou dělbu pozornosti se Knick blíží více dokumentujícímu než dramatizující rozplétání komplexní sítě známému z počinů Davida Simona (The Wire, Treme). ___ Čtvrtá epizoda, kdy jdou ústřední postavy v dříve rozehraných partiích tvrdě do sebe, je srovnatelně dynamická jako pilot. Neděje se toho přitom tolik a tak rychle, dynamizující jsou především neustálé a pro Soderbergha charakteristické změny hledisek, výborně zužitkovávající proměnlivou hloubku pole. Z mnoha střetávajících se perspektiv přitom není žádná privilegovaná, což odpovídá snaze tvůrců nikoho nesoudit a klinickým pohledem, bez příkras i bez předsudků, ukázat, jakou devalvací mezilidských vztahů na pouhý obchod byl již před sto lety vykoupen vědeckotechnický rozvoj (technofetišistické detaily všelijakých patentů jsou stále častější). Podrobněji k celému seriálu zde. 90% () (méně) (více)