Ďábelská posedlost

Po dlouhé době film, který mě zaujal hlavně formou. Found footage filmy mi zpravidla nemají co říct a čím mě překvapit (čest několika výjimkám), ale tenhle paradokumentární styl byl hodně povedený. Když k tomu přičtu zajímavě pojatou hlavní hrdinku a ne úplně tuctově vyznívající vyvrcholení, dá se tomu opustit i brzké sklouznutí hlavně k lekačkám a neoriginální zápletku. (18.08.2021)

Mám na péru divný útvar! Kurva, lidi, mám na péru fakt útvar, ze kterého se mně klubou rohy, do koulí se mně dobývá Stalin, a jakýsi obrýlený vědec posílá moje semeno na rozbor. Ano, už je to tak, jsou to neomylné známky posednutí Bertíkem. A jak známo, s čerty nejsou žerty. Jsem přesvědčený, že "cenami ověnčený scenárista "Chris Sparling, svůj blábol o posednuté ženě směřoval do kontroverze a popletl si nejspíše žánry. Narazil docela pekelně. Film divákům rádoby autentickou formou předkládá, že skutečně v sedmdesátých letech bylo možné do výzkumné laboratoře zavírat jedince s parapsychologickými schopnostmi. A vlastně celý film je sestaven z koláže dochovaného archívního materiálu, který zachycuje, jak se vydra Rya Kihlstedt kroutí a svíjí připoutaná na židli a občas z jejího hrdla promlouvá mocný death metalový hlas. Film působí postupem času značně úsměvně. Erudovaní vědci nahlas a s vážnou tváří pronášejí neuvěřitelné hlody, které by rozhodně nedělaly ostudu sérii Scary Movie. Jejich spiklenecké teorie, jak nejlépe využít služeb vrásčité ženy, se opírají o zápichy čítající politickou špionáž, ovládání myslí tehdejších předních vlivných státníků, až si divák musel ten horor domýšlet. Neustálé střídání pozůstalých současníků, vyjadřujících své postřehy z dřívějška na kameru, s dobově instruovanými záběry do osvícených sedmdesátých let, bylo značně otravné. Od televizně natočené Bytosti z hlubin, jsem s Rya Kihlstedt neviděl žádný jiný film, což už je pěkná řádka filmových let. Celkem jsem se poděsil, jak se ze sexy děvy za těch patnáct let proměnila v asexuální megeru, která se k filmu hodí maximálně tak na zametání placu. Film tím správným směrem funguje jen velmi zřídka. Ke konci jsem měl pocit, že dokonce vykazuje i nějaké to tajemno, jenže už bylo dost pozdě na zlepšení. Chtěl bych-li se podívat na záhadné a nevysvětlitelné okolnosti ďáblem posednuté ženštiny z výzkumného ústavu Atticus, volil bych nefalšovaný dokument, v případě jeho existence. Tohle bylo na horor slabé, nedostačující, na kontroverzní film málo průrazné. Výprava ovšem nebyla k zahození, celkem zdatně evokovala sedmdesátkový dobový interiér "výzkumáku". Na víc pochval to už ale nebude. Buď to byla blábolivá šeď, bez patřičně hororových ingrediencí, nebo se to posunulo do takového nechtěně absurdního rozměru, až se to režisérovi vymykalo z jeho zamýšleného autentického pojetí. 40% (06.05.2016)

Očakával som ďalší found-footage, no nakoniec som dostal mockumentary s possession tématikou. Túto formu mám sámu o sebe radšej ako tradičné found-footage, pretože občas dokáže sprostredkovať pocit, že sa jedná o „skutočné“ zábery/udalosť oveľa dôveryhodnejšie ako roztrasená kamera vo found-footage snímkoch. Atticus Institute však akákoľvek dôveryhodnosť od začiatku chýba. Ani raz nedokáže vyvolať dojem, že toto sa naozaj stalo ako bolo jeho zámerom. Pokus o serióznejší prístup sa míňa účinku, všetko pôsobí vykalkulovane a aj snaha o „dokumentárny štýl“ veľmi rýchlo omrzí, nakoľko „rozprávacie hlavy“ ľudí ktorí incident „reálne“ zažili skôr otravujú, keďže sa tiahnu celým filmom. Po chvíli nastupuje stereotyp a z letargie nevytrhne ani tých pár scén s posadnutou pacientkou, keďže všetky sú natočené neskutočne mdlo. Chýba im akékoľvek napätie, po celý čas to nemá žiadnu atmosféru alebo šokový moment, ktorý by diváka prekvapil. Veľmi rýchlo tak nastupuje nuda a na konci už len tápanie na absolútnou zbytočnosťou vzniku tohto snímku. Hororový rok 2015 nám tam nezačína práve najšťastnejšie. CELKOVO: 1* (2/10) (16.01.2015)

Mě to zas až tak nenudilo, dívat se na to dalo, viděla jsem spoustu nudnějších filmů s lepším hodnocením :-) sic to bylo občas lehce "kravinovitý" a ten dokument styl nic moc, moji pozornost to udrželo až do nic moc konce :-) Na film, od kterýho podle shlédnutých hodnocení nečekáte vůbec nic, to bylo vpohodě....doma na gauči u telky, proč ne...dala bych 2,5 hvězdičky za sebe (13.11.2015)

Americký snímek „Ďábelská posedlost“ není jako found footage vůbec špatně natočeno. Musí se mu nechat, že funguje, splňuje všechno, co od žánru očekáváte, ale bohužel nepřinese nic, co by nepřinesly jiné filmy tohoto ražení. Je to prostě přesně to, co si pod found footage představíte. A na mě je tohle prostě málo. Ten film mi nic moc nedal, neměl jsem z něj nepříjemné pocity. (20.04.2020)