Moloch

Jeden obyčejný den Adolfa Hitlera a Evy Braunové na jejich alpském sídle. Den, kdy se nic moc neděje. Přijíždějí hosté - manželé Goebbelsovi, popleta Bormann je vlastně skoro domácí. Předávají se dárky, podává se oběd, pak se jde na procházku do hor, mluví se o všem možném, večer se pustí týdeník o německých úspěších na frontě. To celé ještě podtrženo statickou kamerou a lehce rozmazaným obrazem, což zesiluje pocit odtrženosti od okolního světa. I ta válka je tu něco velmi vzdáleného. Umím si představit, že takhle mohl všední den na Obersalzbergu vypadat. Eva Braunová, naivní, povrchní a znuděná, která se snaží zabavit, jak to jde, a vztahu s Hitlerem dát punc normálu, je asi nejzdařilejší postavou. Hitlera už jsem viděla lepšího. A poněkud poddimenzovaný Goebbels vypadá jak svůj mladší bratr. Nemá to být historicky věrný obraz, takže fakt, že Hitler v Orlím hnízdě nikdy nebydlel, asi nepřekáží. Ostatně kde taky dneska vzít Berghof. (09.11.2007)

Synonymem filmového umění se pro mě pomalu, ale jistě začíná stávat jméno Alexander Sokurov, jeden z nejuznávanějších ruských tvůrců současnosti. Jeho inovační a neméně originální postupy slaví úspěchy jak v domácím Rusku, tak i v "západním světě". Stejně jako v Matce a synovi je Sokurovův režijní rukopis rychle rozpoznatelný. Buď si jeho styl zamilujete, nebo vám bude přinejmenším velmi nepříjemný. Já se přikláním k těm prvním. Snímek, jenž na mě zapůsobil zejména svým omračujícím vizuálem. Sokurov dokázal vdechnout život nehybným obrazům, jejichž magičnost ale v určitých momentech kontrastovala s až přílišnou dějovostí. Ta na mě částečně působila jako rušivý element. Zobrazení pomalého rozpadu Hitlerovy osobnosti vnímám jako paralelu ke stavu dnešní společnosti, taková sofistikovaně zaobalená apokalypsa. [==] "Filmové umělecké dílo není natáčeno, nýbrž komponováno." (25.10.2007)

Filmová parodie, která se s existencí 3. říše vypořádává po svém. Nahá a naivní, leč vždy připravená Eva Braunová, starý a paranoidní Adolf, ještě zakrslejší a psovsky vlezlý Goebbels, drzý a odmlouvavý Bormann, pár dalších statistů, zajímavé scény, orel, mlha, gramofon...celkem zbytečný pokus o diskreditaci dávno zdiskreditovaného (26.10.2007)

Když se vám chce spát, nekoukejte na filmy..:) Co budete dělat, až uvidíte Ruskou archu? Tento film se mi naopak jeví jako povedené (ačkoli v jádru nijak objevné, umělecky ale skvěle zpracované) Sokurovovo odhalení podstaty nacistické ideologie... šílenství, myšlenková pomýlenost, hlupství obalené do intelektuálních frází o nadřazenosti jedné rasy... to vše odehrávající se v chladných zdech monstrózního sídla, v němž lidskost a lidská přirozenost působí jaksi nepatřičně. Jak už bylo řečeno jinými, nejsou podstatné reálie, nýbrž duch a podstata celého režimu. Nejde si nevšimnout těch kontrastů, kterých je film plný... počínaje protikladem Eva vs. Adolf + hosté a konče všudypřítomným napětím mezi zábavou ve vile a vzdáleným běsněním na bojištích a koncentračních táborech. Tedy nuda? Pro mě ne.. (26.10.2007)

Vizuálně typicky Sokurovsky vytříbené (třeba už jen ta úvodní >baletní< scéna Evy v >árijském Ráji< je sama o sobě úžasná!) panoptikální podobenství jako bizarně surreálný jízlivý pohled do bytí Vůdce. Nu, jeden den stačil, že... . . . Ale já, ač si libuji ve všelijakých těch filmových podivnostech a filmy A.S. mám velmi rád, téhle >velko(h)říšské< hříčce jsem tedy na chuť moc nepřišel. Otázkou pak je, jak by takový film asi dopadl, kdyby ho natočil někdo jiný, než obrazový a myšlenkový mág kalibru tohohle režiséra... . . . Těžko přetěžko mi tedy zase hodnotit. Ano, i já jsem se >nudil< a vlastně ani moc nechápu, proč měl Sokurov tu potřebu a proč tenhle film vůbec vznikl. A tak tedy alibisticky matematicky: Pět hvězdiček bez výhrad za čistě vizuální formu, dvě hvězdičky za vší tou groteskností i vážností těžce uchopitelnou pointu a vyfabulovanou obsahovou machu - čili zprůměrováno na tři a půl - a z nutnosti tedy nakonec s těžkým srdcem zaokrouhleno nahoru... Protože přiznávám - ano, já mám filmy A. Sokurova prostě rád. - - - P.S. Kdysi jsem měl obdobný problém s přijmutím Abuladzeho filmu "Pokání" (...a jak tak hledím, ani jsem si ho zatím neohodnotil! No toto...). I když tyhle dva filmy nelze a samozřejmě ani nechci nijak srovnávat! - - - - - (Poprvé viděno s velkou únavou 12.5.2009 na pozdně nočním >Jiném prostoru< , komentář zde jako pětadvacátý - 12.5.2009) (12.05.2009)