Muži, ženy a děti

Spletenec několika rodin, osudů, které se navzájem prolínají a jsou jakýsi pod obraz dnešní společnost. Zajímavě, poutavě odvyprávěno a Reitman umí tyto příběhy ze života skvěle zachycovat. Muži, ženy a děti nutí člověka k zamyšlení a vzbuzuje velké emoce po celý film. Dlouho jsem neviděl film, který by vypovídal tak pravdivý odkaz na dnešní dobu.......9/10 (13.10.2018)

Frustrace, deprivace, esemeskování osobě, která stojí vedle vás ... roztodivný virtuální svět to všechno zalepí, položí hlavu na rameno, obejme a štípne, abychom věděli, že jsme ještě živí, že vibrujem. Do košíku si k tomu můžete přidat Medianeras nebo Já, ty a všichni ostatní a zadělat si na trpce sladkou melancholii. (22.03.2015)

Filmová zpráva o stavu západní civilizace. Dost smutná. Říká se v ní ale, že ve všech těch šméčkách existuje ještě i nějaké stopové množství čisté lásky. Je pěkné to vědět... -------------- Jason Reitman navazuje v mnohém na skvělý Rubinův Disconnect, který taktéž popisuje proměnu západní civilizace způsobenou fenoménem sociálních sítí a Internetu, narozdíl od Disconnect ovšem nevyzdvihuje především rizika světa ,,on-line", spíše se zaměřuje na nové způsoby komunikace a nové komunikační kanály také zakomponovává přímo do formální stránky díla - do obrazu implementované grafické prvky a metatitulky simulující prostředí chatu a diskuzních fór, aplikací a programů sloužících ve 21. století ke komunikaci mezi lidmi. Režisér Jason Reitman navazuje na trend mozaikovitě skládané narace filmů několika se navzájem ovlivňujících a kooperujících hrdinů (Magnolia, Crash, 21 gramů, Babel etc.), stejně tak ale rozvíjí i svou návaznost k poetice amerického nezávislému filmu. (11.01.2015)

Filmy Jasona Reitmana mi sedí, zejména svou poutavostí jinak poměrně všedních situací. Men, Women & Children je příběhem několika rodin se zaměřením na mezilidské vztahy a negativní vlivy informačních technologií - tedy něco podobného, jako předvedl předloňský Disconnect. Záměrně některé situace žene do extrémů, tak, abych byla zdůrazněna ona pointa, ale ne zase natolik, aby působily nereálně. Kladem je hodně příjemné obsazení, nejvíce mi asi sedla dvojice Ansel Elgort/Kaitlyn Dever - tenhle typ romance můžu kdykoli. Na scéně se nečekaně objevil i Adam Sandler, který opět dokazuje, že když zrovna ze sebe nedělá idiota, tak hrát opravdu umí. V podobných rolích bych ho velice rád viděl častěji. Příjemnou roli má i Dean Norris, který se tentokrát namísto minerálů stará o svého životem utrápeného synka. Film obsahuje i některé vedlejší dějové linky, které by si však zasloužily více dopointovat a poté bych možná i uvažoval o plném hodnocení. Disconnect byl možná hlubší, ale Men, Women & Children se příjemněji sleduje. (09.01.2015)

„Allison Dossová se zamilovala do Brandona Lendera v sedmé třídě. Jejím největším přáním bylo, aby první pusu dostala od něj. Brandon nevnímal zamilovanost Allison vůči němu, i když jednou mimoděk pronesl, že by ji ošukal, kdyby našel díru.“ Začátek byl krásně svěží, zábavný, měl nadhled a hlavně vypravěčku Emmu Thompson, která dodávala pronášeným informacím ještě vtipnější ráz. Nějakou dobu to tak pokračovalo a vypadalo na hodně povedenou tragikomedii, jenže pak se hlas vypravěčky začal pozvolna vytrácet, s ní také lehkost a postupně i zábavnost. Film byl čím dál víc vážnější a začal zabředávat do docela obyčejného, rutinního a nepříliš zvládnutého dramatu, konec byl už úplné klišé. Ve výsledku mi to tak vychází jenom na průměr, což je velká škoda. „Ta hra se myslím jmenuje Guild Wars.“ –„ To je jedna z nejhorších! Manželský pár v Číně hrál Guild Wars tak moc, že zanedbával své dítě, až umřelo z dehydratace.“ (15.01.2015)