The Editor
Obsahy(1)
Hlavní hrdina je jednoruký a vnitřně vyhořelý filmový střihač, který momentálně pracuje na nízkorozpočtovém hororu. Brzy se ale ukáže, že ne všechna mrtvá těla, která se kolem něj vrší, pocházejí z dílny autorů filmových triků. Hravé nadšenectví Astron-6 i tentokrát žene žánrová klišé ad absurdum. Dočkáme se série vpravdě groteskních smrtí, vyšinutých postav, hlášek a nahoty (samozřejmě většinou v naprosto nevhodných a absurdních situacích), to vše v charakteristicky přepáleném barevném tónování a se syntetizátorovou hudbou italského klasika Claudia Simonettiho. (Festival otrlého diváka)
(více)Recenze (36)
„Weird. Really weird..“ Screamplay subžánru giallo překypující vizuálním fetišem, nadhledem i láskou k látce. Mučte si mě, bijte si mě, trapte si mě chlebovou polívkou, ale jednu (břitvou na vyvinuté poprsí vyřezanou) hvězdu přidávám za syntezátorovou hudbu - pro někoho nesnesitelnou a úchylnou, pro jiného zase krajně atmosférickou. Není to kousek pro každého, ale čtyři hořlavé prsty si bez diskuze zaslouží.. ()
Sice lepší, než Father's Day, ale pocitu zklamání jsem se stejně neubránil. Střihač je totiž až nečekaně bizarní úlet, navíc silně podpořen podivnou gay atmosférou - a to i přes vydatnou porci koz a bobrů. Absenci štědřejšího rozpočtu nezapře, snímek však tvořili fandové pro fandy, a je to na něm sakra znát. Nechybí téměř nic z propriet "žlutých" detektivek (barvičkama to jen svítí, hudba je v několika případech vyloženě lahůdková, gore zas purpurově šťavnaté), ale divák tu občas (schválně?) tápe, co je ještě film a co už realita, a to mně moc nevonělo. Z čeho jsem ale měl vyloženě radost, tak z doslovných citací některých giallo klasik. Třeba úvodní ochrnutí pomocí pavoučího jedu evokuje snímek Black Belly of the Tarantula, kniha Three Mothers jasně cituje Argentovu Suspiriu, pes nalézající lidskou ruku zase Fulciho Rozparovače z New Yorku, a třeba ostří sekery vs. hlava za dveřmi dává vzpomenout i na jeho Dům u hřbitova. Takže jak vidno, Střihač je hlavně pro milovníky téhle staré Itálie, ti ostatní to zřejmě nepoberou. A v podstatě se jim nelze ani divit. ()
Nahota, sex, napětí a potoky krve. Tak má vypadat to pravý vořechový giallo. Tahle ´pocta´ spoustě italskejch klasik moc chce, aby se stala taky kultovním giallem. Bohužel se to úplně nedaří. Mraky krve nemůžou vytáhnout z průměru film, kterej více méně nudí, kdy může. Na střihače jsem se těšil, ale má z toho dost rozporuplný pocity. Oldschoolovej look se povedl, ale to bude asi tak všechno. Čistej průměr. 50% P.s: v Kanadě se hraje hokej, tak místo kamery si běžte raději zabruslit... ()
Rey je filmový strihač, ktorý má svoje najlepšie časy už dávno za sebou a momentálne ním väčšina ludí včetne jeho ženy pohŕda, čomu nepomáha ani fakt, že je telesne postihnutý. Našťastie má momentálne zákazku na jednom horore. V štúdiu však začne besniť vrah, ktorý zabíja členov štábu jedného po druhom. - Tento film ostal jemne za mojimi očakávaniami. Samozrejme som žiadny trailer nevidel a ani som nevedel, o čom tento horor bude (veď to by som nebol ja), ale mal som vyššie očakávania hlavne kvôli hereckému obsadeniu. Jediný ma ale potešil Laurence, ktorý dostal po úlohe psychopata v stonožke úlohu kňaza! v tomto horore. Paz ma naopak velmi sklamala. Zo svojho magnifikátneho výkonu z Nurse 3D sem nedokázala preniesť takmer nič, čo je velká škoda. Krvavé scény sú vcelku dobré a najviac sa mi páčilo vytrhnutie tváre. Nádherných a obnažených žien je tu taktiež velmi vela, no žiadna z nich ma nejak výraznejšie nezaujala. Vtipných prvkov je tu neúrekom a väčšinou dosť dobre fungujú. Vadil mi ten old school look, ale to je otázka personálnych preferencií. Pre mňa sú to slabšie 4*. Taktiež som zvedavý, ako dlho sa tento horor udrží v červenej farbe. + herečka z Nurse 3D + herec z Halloween, Grindhouse: Werewolf Women of the S.S. a The Lords of Salem + herec z The Human Centipede II, The ABCs of Death 2 a The Human Centipede III (Final Sequence) ()
Starnúci, zmätený strihač sa pri práci na novom filme ocitne v spleti podivných vrážd... Už dlhšie som z nejakého hororu nemal tak rozporuplný dojem; normálne som si spomenul na nedávny "Hellmouth", ktorý mal byť poctou 50´s hororom, no neudržal na uzde svoje „umelecké ambície“ a bol z toho (našťastie iba) mierny bordel. A podobne vyznieva aj "The Editor"; začína sa dobre, lákavo, štýlovo, ale čím ďalej sa dostáva, tým viac lezie na nervy (hlavne postavami) a prestáva baviť. Niektoré oldies pocty doplatia na to, že si nevedia ustrážiť hranicu medzi stráviteľnosťou a na oko uvedomelým – no v skutočnosti už prílišným preháňaním. Tak to bolo aj tu, hoci lepšie momenty prevažovali a hlavne: má to štýl, detaily a vyznenie, ktoré by minimálne nadšencom gialla, Argenta & spol. mohlo s trochou nostalgie stačiť. Takže keď zohľadním svoju slabosť pre vyššie uvedené, pod 3* ma to nepustí. ()
Reklama