Rezistence

Jakožto mladý, bystrý a nezpochybnitelně překrásný génius jsem si všiml, že poslední dobou se na databázi nebezpečně rozmnožují komentáře, kterým vůbec nikdo nerozumí, proto jsem se rozhodl jeden takový sepsat a velkoryse jej rovnou i opatřit výkladovým slovníkem. Takže jdeme na to. Tržby celosvětově: 17101985 dolarů (lidi milují tržby a je úplně jedno, že je to nějaká nesmyslná cifra, například toto číslo je datum dne, kdy jsem přišel o panictví). Nejsem sice žádný filmový kritik (ale myslím si to), takže nemám tendence cokoliv prvoplánově shazovat (rozhodně mám), ale zastávám názor (nemám nejmenší tušení), že filmové postavy k sobě měly příliš colegialas japo-nesaský vztah (tuto frázi jsem si právě vymyslel, však on to stejně nikdo googlit nebude a i kdyby ano, vyjedou mu akorát nezletilé japonské školačky). Celé se mi to zdálo takové tendenční a kompulzivně klastomanické (nemám ani páru, co jsem to právě vypotil za blábol). Shailene Woodley je tradičně skvělá, její křehký hlásek zní jako tající mléčný karamel a své postavě dokázala propůjčit brilantní prostopášnost ctižádostivé duše (zrovna používám honosnou a metaforickou řeč, kterou jsem opsal z nedělní přílohy Blesku, protože nechci aby někdo poznal, že pracuji jako třídič kuřat v Dobřemilické drůbežárně). Akční sekvence jsou sice na dobré úrovni, ale film jako celek je velice nekonzistentní, plný vztahových a motivačních klišé, takže při rozeznění závěrečných titulků pocítíte stejnou úlevu, jako kdybyste z balkónu osmého patra činžovního domu vyhodili automatickou pračku (právě jsem napsal vtip, který chápu jenom já, manželka a opravář praček Enrico, se kterým mi minulý týden utekla). Nemyslím si, že by se to v dohledné budoucnosti zlepšilo, naopak to vypadá divně a spíše se to zhoršuje (už nevím co psát, takže jsem právě citoval svého urologa). Opravdu nemám tušení, co tím chtěli tvůrci vlastně říct (a stejně tak nemám tušení, jaký je význam mé existence v tomto vesmíru). Závěrem bych sem rád postnul nejlepší písničku ze soundtracku (která tam sice vůbec nebyla, ale moc by se tam hodila!). (19.03.2015)

Pro pokračování, v němž se z odlišných stávají povstalci, platí do značné míry totéž, co pro počáteční díl série. Zejména prolínání simulace a skutečnosti je opět působivé, stejně jako vyznění pointy této části příběhu, která dosavadní dění dává v závěru do širšího kontextu, čímž prakticky přidává celému pozadí nový rozměr a vytváří živnou půdu pro další potenciálně zajímavé dobrodružství. Ti, kdož vzbuzují největší strach, mohou být totiž zároveň jedinou nadějí. Vyprávění trochu nabírá obrátky, od začátku směřuje kupředu bez zbytečných odboček, a tak jsem se znovu dobře bavil až do samého konce, Jen škoda, že tentokrát nedostaly o něco více prostoru některé další postavy. 70 % (31.03.2015)

A s tímhle pokračováním mám dva problémy. Tím prvním jsou mizerné výkony obou hlavních postav, které naprosto přehrávají postavy vedlejší (hlavně Miles Teller) a především hlavní dívče (S. Woodley) prostě nezvládá jinak zajímavé herecké příležitosti při virtuálních simulacích. Není bez zajímavosti, že jednoznačně nejzábavnější postavou je pro mě ukázkově klišovitý padouch, co rád bije hodné lidi a tváří se u toho poněkud uspokojeně. A to není dobrá vizitka pro hlavní herce a pro scénáristu. Druhej problém mám v tom, že jsou naprosto nevyužity ony scény s virtuální realitou, které by při lepším hereckém zvládnutí mohli klidně mět nálady takřka Matrixovské. A taky by pomohlo, kdyby tam bylo pár lidožravejch ježků, to by se mi asi líbilo víc. (10.08.2020)

Jednička byla strašná blbost, která čas od času zabavila nějakým lepším nápadem, ovšem zapadnutým v rámci jednoho z nejhorších nápadů na young adult fiction, co jsem zatím viděla (jako sorry, ale ty frakce jsou od začátku totálně nesmyslný a není divu, že se schyluje k revoluci, i Labyrint měl lepší nápad, a to i ten nestál za moc). Už jen pohled na ten plakát vyvolává smích, jen se na něj chvíli dívejte. Mělo to ale dva hlavní hrdiny, co byli míň hrozný, než Bella a Edward (moderní srovnávací měřítko) a dokonce absentoval i "Jacob" (jestli to ovšem nebyl onen týpek, co se zasebevraždil). Dvojka je ale opravdu strašná. Neděje se tam vlastně vůbec nic, než neustále se opakující simulace v mozku hlavní hrdinky, a i když se tam náhodou děje něco jinýho, pořád je to ta stejná sterilní a otřesná nuda. Kate Winslet mě iritovala, Naomi Watts taky, obě ze stejnýho důvodu - bylo jasný, že si v každý svojí scéně v duchu říkají, do jaký strašný chujoviny se to daly uvrtat. Shailene Woodley, která mi v prvním díle přišla sympatická, byla tady k nesnesení (jestli za to mohly ty ostříhaný vlasy, to nevím) a její boyfriend taktéž. Upřímně se divím, že se točí další díly a doufám, že poslední díl se tradičně rozdělí na dva, aby se děj ještě víc rozpliznul. (27.02.2016)

„Uložíš ho nebo mám já?“ Sice jsem čekal úpadek oproti jedničce, ale…nic, samozřejmě přišel. Ovšem pěkně popořádku. Už úvodní ostříhání vlasů mě rozesmálo (to jsou alespoň problémy odbojářek) a naznačilo mi, že podobných scén dostanu (zase) hodně. Jakože Rezistence nabízí tu nejtěžkopádnější červenou knihovnu pro teenagerky, při které dávivý smích nahrazuje zvracení. Pak je člověk vděčný i za to „přetrikované“ efektní pozlátko, hlavně když se nemusí pořád soustředit jen na hormonální erupce hlavní hrdinky, která je takřka neustále na-přes-držku (vede srdceryvné „sérum pravdy“). Nicméně, pořád jsem doufal. V to, že přijde něco podobného tréninku a boji s vlastními strašáky z jedničky, což měla v Rezistenci obstarat Simulace. No, pravda, vrchol filmu to sice byl, ale zároveň jen slabší odvar výše zmíněného. A pak v to, že dojde na grandiózní souboj Naomi vs. Kate…který tvůrci sprostě odflákli. Čímž si u mě definitivně vysloužili krásné 2*, ehm. Nicméně věřím, že mě zvědavost zase přemůže a já (blbec) kouknu i na další díl. (13.07.2016)