Režie:
Drake DoremusScénář:
Nathan ParkerKamera:
John GuleserianHrají:
Nicholas Hoult, Kristen Stewart, Guy Pearce, Jacki Weaver, David Selby, Bel Powley, Rizwan Manji, Kai Lennox, Aurora Perrineau, Scott Lawrence (více)Obsahy(2)
Vítejte v Kolektivu, ve světě budoucnosti, který byl zbaven toho největšího nebezpečí - emocí. Nikdo v něm nepociťuje chamtivost, agresi, ale ani lásku a touhu. Silas (Nicholas Hoult) žije poklidným životem jako správný Vyrovnaný, dokud se u něj neobjeví závažné onemocnění - syndrom přepnutí. Obyvatelé s touto diagnózou totiž začínají cosi cítit... Stejný problém má i Nia (Kristen Stewart) a oba dva spolu poprvé v životě propadnou lásce a intimitě. Jenže city jsou zakázané a jedinou šancí je útěk. (Magic Box)
(více)Videa (2)
Recenze (146)
Pokus o antiutopické scifi, které se přiživuje na THX 1138 a 1984 od Orwella. Vizuálně to není vůbec špatný. Minimalistické prostředí mi k tomu velice sedělo, a to i hudba. Tady jsou ale největším problémem herecké výkony a slabší scénář. Takový film utáhnou jen lepší herci, kteří musí umět opravdu zahrát citlivé scény a být pro diváka sympatičtí. Což, když se vám vybaví Kristen Stewart a její výraz - po amputaci mozku,.. nikoho to nemůže ohromit, navíc když má ještě odporně umaštěný krátký a ulíznutý vlasy do zadu,(vypadajíc jak lesba roku) na sexappelu heterosexualní postavy jí to nepřidá. Hoult neni zas až tak špatný, ale vážné role mu nejdou. Škoda.. Mohlo to dopadnout lépe. ()
Neskutočná nuda s dobrým začiatkom, náhlym ale predvídateľným koncom a neskutočnou vatou uprostred. Kristen nesklamala, aj keď už má od dôb Tvaljatu nacvičenú tretiu mimickú obrnu tváre, je tak hnusná, že Nicholas fakt radšej mohol zabudnúť, že spolu niečo mali. Zlaté Equilibrium. To na béčkové pomery vtedajšej doby bol oproti tomuto fakt bombový zásah. ()
Skutečně zvláštní a ojedinělé komorní sci-fi drama, které určitě není pro masové publikum. Celý film je postaven prakticky jen na emocích, o kterých to vlastně i celé je a myslím, že tento snímek tak mohou docenit právě jen skutečně též emočně „vyspělí“ diváci. Zápletka je tedy poměrně jednoduchá, zároveň by se ovšem dalo konstatovat, že i docela originální, především tedy co se zpracování týče. Na mě to každopádně zafungovalo opravdu hodně, s ústřední dvojicí jsem soucítil na maximum a upřímně jsem jim držel palce, okamžiky jejich postupného sbližování byly opravdu silné a přesvědčivé, tvůrci navíc nikdy nesklouzli k nějakému emočnímu vydírání, či kýčovitosti, zároveň ale i přes chladnou, až depresivní atmosféru nesklouzli ani k nějaké odtažitosti, či nezájmu, prostě se jim podařilo najít zlatou střední cestu, která byla působivá přesně tak, jak měla a to musím vážně ocenit. Hodně mě oslovil i styl snímku, který se dá považovat, i přes svou též jednoduchost, za velice výrazný a to především díky své vizuálně kontrastní působivosti. Velkým trumfem této podívané je pak i ústřední herecké duo, sympatický Nicholas Hoult a přenádherná Kristen Stewart zde totiž tvoří dokonalý pár, který si snad ani nelze neoblíbit. Equals je zkrátka podívaná, na kterou musí mít divák každopádně náladu a klid, ovšem pak si z něj může odnést i opravdu působivý a emočně velice silný filmový zážitek. ()
Jakápak antiutopie? Vždyť tohle je utopie! Neexistují konflikty, všichni se mají dobře, spolupracují, společnost někam směřuje (do vesmíru), umění je rozvíjeno a podporováno, každý dělá to, co mu jde a co má rád, neexistují prakticky žádné zákazy ani příkazy, protože každý dělá a chce dělat to, co je správné. Daní za to je holt absence neformálních sociálních kontaktů a intimností, což ale vadí pouze nemocným jedincům - a proto společnost usiluje o vyvinutí léku, aby těmto chudákům pomohla. Vlastně ani tyto nemocné ale v podstatě nikdo nijak nediskriminuje, nikdo nad nimi neohrnuje nos - ano, lidé se bojí, aby se od nich třeba nějak nenakazili, ale zároveň s nimi taky soucítí, a to dokonce tak, že semtam přimhouří oko i ten, kdo by to opravdu neměl dělat! Kam tím popisem mířím? Bez záporáků čili bez hrozby prostě není žádné napětí a vychází z toho jen architektonicky zajímavý slabý odvar romanťárny s nádechem sci-fi. I nad těmi třemi hvězdami jsem váhal, ale pak jsem si řekl, že rovněž i já přimhouřím oko. ()
Vynikajúci námet a aj spracovanie sa mi veľmi páčilo. Nevnímam to len ako romantický film, ale hlavne ako výstrahu, že bez emócií ľudia nebudú už ľuďmi, ale len bezduchými strojmi. Nevidím to ani len ako nejaký sci fi blábol, ale ako celkom jasne viditeľnú hrozbu, ktorá už sa dávno rozbehla a speje presne k tomu, že sa čoraz viac odosobníme od pocitov ako sú láska či empatia. Už dnes nereagujeme na utrpenie iných živých bytostí tak, akoby bolo zdravé. Už dnes sme schopní dívať sa na bolesť či dokonca umieranie inej bytosti a necítit skoro nič. Niekomu sa to može zdať drsňácke a občas aj prospešné, ale takí ľudia by nemali zabúdať na to, že ak náš vývoj bude smerovať k tomuto cieľu, jedného dňa by mohol niekto s takýmto nezúčastneným pohľadom a bez emócií sledovať aj ich vlastné utrpenie. Každopádne skvelý výber hlavných hrdinov a skvelá réžia aj práca s kamerou. Ak na to pohliadnete len ako na romantiku prídete o veľa. ()
Galerie (54)
Zajímavosti (6)
- Některé scény neměly přesně daný scénář a točily se formou zhruba třicetiminutových sekvencí. (Masai)
- Tvůrci chtěli, aby lokalita pro natáčení působila pokud možno co nejvíce futuristickým dojmem, nakonec zvolili Tokio a Singapur. (Ajjinka)
- Režisér Drake Doremus vymyslel některé velmi zvláštní formy zkoušek před natáčením. Nechal například hlavní herce celou hodinu jen sedět naproti sobě a pořád dokola říkat pouze: "Helo Nia" "Hello Silas". (Masai)
Reklama