Zahradník z Argenteuil

Dokud to vypadá, že film bude o velkém dluhu na sociálním pojištění, který Jean Gabin musí zaplatit během několika dní, je zaděláno na slibnou komedii. Jenže to, co se zdá být hlavní zápletkou, je jen způsob, jak představit titulní postavu a ozřejmit její způsob života. Jako nejlepší ve filmu se mi jeví sekvence, v níž Gabin rozměňuje padělané bankovky a získané mince ukrývá v deštníku. Jenže pak doslova i obrazně začne pršet. Film atakuje Liselotte Pulver, namluví si Gabinova kmotřence a staříka to degraduje do vedlejší role jakéhosi uzívaného glosátora tuctového děje. Gabinovo tolik obdivované podehrávání mi vždycky připadalo jako postoj "tak už to natočme, ať to máme z krku a můžu si jít lehnout". Pokud hraje Maigreta, lupiče v přestrojení za kněze nebo jinou postavu, která má dobrý důvod chovat se nečitelně, je vše v pořádku. Ale v Zahradníkovi z Argenteuil mi to tak vhodné nepřipadá. Gabinovo flegma nakazilo celý film a ovlivnilo můj výsledný dojem. Ne přímo špatný, ale velice ospalý film. 60% (14.12.2010)

Jean Gabin byl nepochybně vynikající herec, to tvrdím i přes to, že jsem s ním viděl pouhé tři filmy, vesměs komedie. K tomu, aby komedie byla komedií, potřebuje buď výrazného komika, a to Jean Gabin, ve vší úctě k němu, nebyl a Liselotte Pulver, která snad i nějaké komediální nadání má, to ne zcela dokázala vynahradit, nebo skvělý scénář podpořený dobrou režií. Námět by byl celkem dobrý, ovšem pohřbívá to nevýrazný scénář. Film tak nějak pomalu ubíhá bez nějakého většího vzruchu bez toho, aby se snažil diváka nějak získat. Teda pokud pominu příběhovou vsuvku z lodi, což, ano, film oživilo, ale vůbec se to k němu nehodilo. Na jedno zhlédnutí to stačí, ale podruhé bych si to asi nepustil. 60 % (05.06.2016)

Hudba: Serge Gainsbourg . Gabin v roli stárnoucího umělce-malíře, který se rád nechává obklopovat krásnou inspirativní přírodou, má rád svůj klid a stačí mu k životu málo, až do chvíle, kdy se mu do soukromí vloudí jeho kmotřenec s přítelkyní. Kriminální pozadí spokojeného života Tulipána, jak mu v jeho čtvrti přezdívají, tak rázem příchodem mladých vystupuje na povrch. (30.08.2009)

Nějak se nemůžu přehoupnout přes tři hvězdičky. Nenašla jsem na filmu nic, co by ho mohlo vyzvednout mnohem výš. Jean Gabin byl civilní a dokonalý, ale nic víc. Stále je to pro mě jen obyčejný příběh o strárnoucím muži, kterému převrátí poklidný život naruby příjezd jeho synovce a snoubenky. Hned jak se snoubenka objevila na scéně, tak jsem se nemohla zbavit dojmu, že ji odněkud znám a pořád jsem si lámala hlavu odkud. Ke konci filmu si mi vytězoslavně rozzářily oči a já na celý obývák vykřikla: "Vždyť je to naše komteska ze Spessartu!" Jo,jo, taky by tu trilogii mohli dávat. (08.12.2010)

Bylo to příjemné setkání se zahradníkem z Argenteuil. Už po pár minutách jsem si říkal, že bych s ním okamžitě vyměnil jeho klid a pohodu na těle i na duchu. Gabinův herecký projev byl vyzrálý jako víno, ani sladký ani trpký, jen krásně nonšalantní, s přirozenou grácií a notnou dávkou nadhledu. Myslím, že si roli zahradníka skutečně užil. A já s ním. (17.01.2011)