Nos vies discount
Age of Cheap, The
Obsahy(1)
Režisér Frédéric Brunnquell pátrá ve svém dokumentárním road movie napříč Evropou po tom, proč je možné koupit si letenku společnosti Ryanair za pár korun nebo proč jsou produkty v Lidlu tak levné. Po setkání s majiteli firem i jejich bývalými zaměstnanci zjišťuje, že předpokladem vysokého zisku jsou zejména nízké platy a podmínky práce hraničící s vykořisťováním. Letuška už dávno není prestižním povoláním a sedět za pokladnou v supermarketu je často noční můra. Díky tomuto přístupu si diskontní firmy ze svých zaměstnanců vytváří opět své zákazníky. Těm totiž nezbývá než zase nakupovat jejich levné zboží. Za slevu musí vždy někdo zaplatit... (Jeden svět)
(více)Recenze (4)
Pohled na praktiky firem, jejichž majitelé se řídí heslem „zdroje jsou“, tedy ty lidské. Jelikož podnikání není charita, tak se vcelku logicky snaží maximalizovat zisk. V dokumentu se popisuje za pomoci jakých praktik toho dosahují. Ale opravdu jsou oni ti špatní nebo jsou to také/jen ti, kteří jim toto umožňují? ()
Dokument (festival Jeden svět 2014, téma: Práce) nám pootvírá především praktiky levné letecké společnosti a výpověďmi minulých zaměstnanců napovídá, proč jsou její lety levné. Rozprávění majitele firmy bylo fascinující. Myšlení zcela mimo (přinejmenším mimo mé chápání). Jak se někdo může chlubit zneužíváním svých zaměstnanců? No – může! Pilot je zkrátka taxikář. Teď už to víte. Jelikož je naše země spíše nelétavá, nejsou tyto výpovědi to pravé ořechové. *** Se supáči máme však zkušenosti dostatečné k pláči vedoucí. Tyto velké větší ohromné haly rozlezlé na našem zemědělském půdním fondu jsou kontroversí převelikou do nebe volající. Schlamstnou malé podnikatele, výrobce a zcela oblbnou svými „slevami“ lidi šílející. Slevy však nejsou zadarmo! Jsou draze zaplacené. Výrobci a zaměstnanci. Slevový kruh začarovaný se pak točí, výrobci snižují ceny, platí místo v regálu, čekají na platby, krachují (výnosy řetězců vzrůstají). Za levné zboží další nezaměstnaní. *** Zaměstnanci mohou býti kdykoliv odvoláni z dovolené (kupříkladu pokladní jsou často matky samoživitelky). Odbory jsou zapovězeny. Minimální platy. Manažeři hrají si se svými loutkami, bodují je a ony jsou jim a jejich rozmarným dravostem dány na pospas. Brigádníci mají lepší pozici nežli zaměstnanci kmenoví. Na hlavu postavené. Supáče nám s požehnáním politiků berou nějvětší poklad – půdu. *** V dokumentu na přetřes došel německý Lidl, jehož supáče decimují i zemi naši. Pro mne však informace byly nedostačující, pouze naznačený jakýsi teror a šikana zaměstnanců pracujících v neustálém strachu. *** Je jisté, že se supáčů nezbavíme. Zvolání: AŤ UŽ K NÁM TY POTVORY NELEZOU! Výzva: Nedejme se manipulovat „slevami“! Zpráva: Další hyper-supáč vyrostl „díky“ městským papalášům v záplavovém území na prahu městské památkové reservace… 46 000 metrů čtverečných slev??!….. ()
Základní myšlenka, že slevy jsou draze zaplacené je v tomto dokumentu podána jasně a zřetelně. Při popisu manažerských postupů jak dosáhnout maximálního zisku při minimálních nákladech jsem si však uvědomil, že tento přístup k "lidským zdrojům" začíná být v naší kapitalistické společnosti už jakýmsi standardem zaváděným do všech oborů - zdravotnictví nevyjímaje. ()
Srozumitelný popis diskontních paradoxů ()
Galerie (3)
Photo © MFF Jeden svět
Reklama