Naše dovolená a jiné pohromy

Doctor Who a Gone Girl s rodinou na výletě aneb vydařená podívaná, která kupodivu nestíhá nudit a skvěle se u ní pobavíte. „The truth is, every human being on this planet is ridiculous in their own way. So we shouldn't judge, we shouldn't fight, because in the end... in the end, none of it matters. None of the stuff.“ (20.02.2015)

Samí sympatičtí herci a dobře hrající děti, bohužel abslutně nekonzistentní příběh. Connolly je charismatický sympaťák, který dokázal odtáhnout půlku filmu, je ale škoda, že velmi často střídá humorné a smutnější polohy a dost tak shazuje komedii řetěz. Rosamund Pike je opět nádherná, akorát si myslím, že není dobře když hraje charakterově dominantní ženskou po Zmizelé dvakrát v jednom roce. Co se týče Tennanta a ostatních dospělích postav je těžké něco vytknout, v podstatě jen plní komparz pro tři děti, které je v moralizujícím konci za kýčovitého ráchání v severním Atlantiku napraví ve vzorné rodiče. Tři malí haranti jsou zde inteligentnější než nejchytřejší děti made in USA, ale to přehnané chytračení kupodivu není obtíž, spíš to v pozitivním slova smyslu zlehčuje vážnost situace. Není to vlastně tak špatné, ale bohužel to je příliš žánrově nevyhraněný film. (09.06.2015)

Pro mě jeden z nejkrásnějších filmů, který jsem v poslední době viděl. Je to takový ten vzácný obraz lidskosti přinášející mix humoru, tragiky a dojetí - tak jako v životě. Příběh donutí k zamyšlení, ale hlavně celou dobu baví i dojímá, to vše v kulisách léta na nádherné skotské vysočině. Varování: pobrečíte si, a to jak smíchy, tak dojetím a smutkem. Ale smích naštěstí převládá - feel good movie s příchutí hořkosti, pěkně po britsku (skotsku). (04.01.2016)

Musím říct, že už začátkem jsem rostla... a rostla... a rostla, pak jsem si buď zvykla nebo se věci příjezdem do Skotska zlepšily, tzn. děti byly méně vytáčecí, postava otce se upozadila a matka neměla tolik příležitostí předvádět svou afektovanost - prakticky momentem, kdy se tahle "úžasná" rodinka vmísila mezi příbuzenstvo a děj se více soustředil na dědečka - oslavence, mě zvědavost, ač celkem neochotně, přiměla pokračovat. I tak vše, oč bych se připravila, bylo kromě krás Skotské vysočiny a k ní přiléhající typické muziky jen něco úsměvných situací, které potvrzují, že upřímnost a spontánnost se téměř výhradně váže k období začátku a konce života, tedy k dětem a starcům, zbavených tíhy společenských požadavků, kteří tak nemívají daleko od myšlenky k jejímu provedení na základě toho, co si opravdu přejí - mezidobí nás staví do pozic pozérů a intrikánů, stržených proudem konvencí a ohledů... Přes toto milé uvědomění jde o rodinnou komedii - nakolik přehnanou, přesto dietní - že si ji znovu rozhodně nedám. (12.05.2015)

Očekávání byla velká, ale nakonec jsem dílo po hodině utnul a šel mýt nádobí. Těžko říci, co tímhle scénárista vůbec mohl myslet. Značně nesympatický děd skoná na pláži a jeho vnoučata se zachovají jako Cyrus Smith (inženýr a významný vědec, vedoucí výpravy, velice inteligentní, odvážný, vyzná se téměř ve všech oborech, praktický a činorodý) v božském Tajuplném ostrově od maestra Julese Verna. Syrové a jalové. 33% (01.08.2016)