Nekromantik

Bez ohledu na původní záměr (Buttgereit tvrdí, že chtěl jenom šokovat, ale já mu to nevěřím), ultra nízký rozpočet a nechvalnou pověst toho nezvrácenějšího z nejzvrácenějších je NEKRomantik překvapivě vtipný, melancholický a dokonce snad... Jímavý? Samozřejmě v intencích těch nejextrémnějších metafor. A dokonce se v závěru podaří vykoupit jediný doopravdy zavrženíhodný moment - zabití a stahování králíka. Můj nový dream job: slime supply. 7/10 (12.11.2020)

Je to takové hřejivé, romantické a zamilované :o)) Mladý párek podivínů sbírá části těl, které si skladuje v lihu a koupou se v krvi. Citové zpestření do svého života přinesou až v osobě nového společníka. Tím ja shnilá, rozpadající se mrtvola, se kterou prožijí spousta romantických, láskyplných chvil, jak vystřižených z románů Daniele Steele. Poté, co hlavnímu představiteli jeho družka uteče s jiným (rozumějte - s tou mrtvolou :o)), spěje děj až k závěrečnému dramatickému vyvrcholení. Co na tomhle snímku je zajímavé, jsou ty poetické scény doprovázené romantickou hudbou, jak z nějaké červené knihovny, střídané s hodně nechutnými momenty. Daniele Steele by trefil šlak :o), já to přežil, ale dalo to práci. (28.09.2003)

Jak nekrofil ke Kristu cestu našel a k uspokojení došel. Závěrečná scéna je nesmírně romantická a dojemná. Jeden z nejnetypičtějších filmů, co jsem viděl. Pro jeho nápaditost. Pro jeho odvahu. Pro jeho nesmiřitelnost. Pro jeho otevřenost. Pro jeho oduševnělost. Pro jeho „normálnost“. Aneb takhle se rodí kulty. Neboť kulty mají omezený počet zbožňovatelů. A rozhodně nejsou pro nedělní program nejsledovanějších televizí. Je na nich krásné to, že o nich slýcháte a čtete mnohé a pak nakonec dostanete úplně něco jiného, než čekáte. A když to je v tom dobrém slova smyslu, je to opravdu šupa. Určitě bych tomu filmu dokázal vytknout namátkou třeba deset věcí (rozhodně ale ne hudbu, ta je naprosto vynikající a rád bych soundtrack), hodnocení to však neovlivní, protože tohle má nehodnotitelné kouzlo a technické stránky filmu jsou druhořadé. Jeden z nejromantičtějších filmů, co jsem viděl. Nevím, jestli si to ještě někdy pustím, ale byl to z různých pohledů a ohledů fakt zážitek. Původně jsem váhal mezi 4 a 5*, ale když si tady čtu některé komentáře, zvedám nahoru (dělám to poprvé, co sem chodím). (16.12.2012)

NEKROMANTIK sa zakladá skoro len na vizuálnej stránke, ku ktorej sa najlepšie hodia prívlastky "bizarný, morbídne zmyselný, chorý a zároveň jemne lyrický, nekro-romantický "- ako samotný názov hovorí. Práve kvôli lyrickému nádychu sa stáva film veľmi zaujímavý a pôsobivý, nielen nechutne makabrózny - nemôžem ho brať ako vyložene samoúčelný a prvoplánový, produkuje atmosféru ktorá ho stavia na zmyselnejšiu úroveň. Je to akoby precítená tragická romanca podaná nezvyčajným a zdeformovaným spôsobom, obsahujúcim minimum dejovej línie aj dialógov - komunikácia medzi postavami je skoro nulová, čo vytvára pocit izolácie podporovaný zo strany precízneho výberu hudby a smútočne sa tiahnuceho tempa, miestami so zábermi ako z nemých filmov, s postmortálne hypnotickým vplyvom . Nečakane zaujímavý a sugestívny underground so srdcom pre neobyčajnú zvrátenosť. Príde mi to ako jednoduchá, často aj cynická-humorná, báseň plná lascívnej funebrálnosti. (26.03.2013)

Povedený německý snímek o nekrofilech, který začíná pěkně pozvolna, ale zvrhává se v pěkně nechutné orgie. Nedivím se, že ho chtěli zakázat, na tu dobu je to přeci jen trochu přes čáru běžné německé kinematografie. Scéna sexu s mrtvolou je fakt odporná, ale zároveň se snaží o jakýsi romantický nádech, což se (přimhouříme-li obě oči) nějakým záhadným způsobem daří. Trochu mě tam chvílemi štval hlavní hudební motiv, ale to je jen malá položka, na které ve výsledku tolik nesejde. (23.05.2014)